Prodej bytu a energetické štítky

Co to vlastně energetický štítek je?

Průkaz energetické náročnosti budov (tzv. energetický štítek) odráží množství energie, která se spotřebovává při běžném provozu (topení, izolace apod.). Informace uvedené v energetickém štítku vám pomohou odhadnout roční náklady na energie potřebné pro provoz budovy. Štítek rozřazuje budovy do třídy energetické náročnosti: od A (nejúspornější) do G (energeticky nejnáročnější, tudíž na provoz nejdražší). Nově stavěné domy přitom musí být na stupnici A nebo B. Konkrétní čísla se určují takto:

• A – mimořádně úsporná (≤ 50 [43] kWh/m²),
• B – velmi úsporná (≤ 97 [82] kWh/m²),
• C – úsporná (≤ 142 [120] kWh/m²),
• D – méně úsporná (≤ 191 [162] kWh/m²),
• E – nehospodárná (≤ 246 [205] kWh/m²),
• F – velmi nehospodárná (≤ 286 [245] kWh/m²),
• G – mimořádně nehospodárná (> 286 [245] kWh/m²).

V roce 2020 se zpřísnila pravidla pro energetické štítky. Tato změna je v souladu s cíli Evropské unie, která se snaží snížit spotřebu energie a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie.

Kdo má povinnost energetické štítky zajistit?

Jsou to majitelé nemovitostí, kdo by měl opatřit své domy energetickým štítkem, pokud s ním chtějí jakkoli disponovat (prodávat, rekonstruovat či pronajímat). V případě stavby domu, musí být energetický štítek přímo součástí projektové dokumentace. U rekonstrukce je požadován v případě, že rekonstrukcí dojde ke změně energetické náročnosti nebo pokud se jedná o rozsáhlou rekonstrukci týkající se více než 25 procent celkové budovy. Dále musí mít energetický štítek také nemovitosti, kterou prodáváte nebo pronajímáte, administrativní budovy a budovy, které využívají orgány veřejné správy.

Problém to není u nových staveb, kde má garance nízké energetické náročnosti pozitivní dopad zejména u dobře provedených a zateplených nemovitostí, protože většinou obdrží výborné hodnocení. Horší je to u starších budov, kde jde spíše o nepříjemný administrativní náklad a navíc obdrží špatnou známku, což hodnotu nemovitosti může snížit.

K této povinnosti však existuje mnoho výjimek. Průkaz energetické náročnosti tedy není nutný, pokud jde o:

• budovu postavenou před rokem 1947, která od doby kolaudace neprošla žádnou větší rekonstrukcí (např. zateplení, nová fasáda).
• budovu s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m² (jde o rozměry každého podlaží až k vnějším okrajům obvodových stěn),
• stavbu pro rodinnou rekreaci (např. chaty, pokud jsou užívány jen část roku – zákon hovoří o čtvrtinové spotřebě energií oproti domům užívaným celoročně),
• památkovou budovu,
• průmyslovou nebo zemědělskou budovu s roční spotřebou do 700 GJ,
• budovu určenou pro bohoslužby a náboženské účely.

Kde sehnat štítek ?

Bez ohledu na to, zda stavíte nový dům nebo rekonstruujete stávající, proces získání průkazu energetické náročnosti (PENB) je totožný. Tento průkaz mohou vystavit pouze certifikovaní odborníci v oblasti energetiky, kteří mají akreditaci a jsou vyškoleni. Tito specialisté získávají oprávnění k vydání průkazu od Ministerstva průmyslu a obchodu.

Pokud máte zájem o zpracování energetického štítku pro vaši nemovitost, měli byste vyhledat energetické specialisty ve vaší oblasti. Seznam těchto odborníků je k dispozici pro konzultace.

Pro posouzení energetické náročnosti budovy energetický specialista potřebuje komplexní informace o nemovitosti. Pro přípravu PENB je nutné předložit řadu dokumentů, jako jsou:

• Projektová dokumentace.
• Informace o způsobu využívání budovy.
• Zprávu o stavu a úrovni technických zařízení budovy.
• Půdorysy jednotlivých podlaží s označením místností.
• Informace o orientaci budovy vůči světovým stranám.
• Řez budovou a další relevantní údaje.

Jaké povinnosti má společenství vlastníků jednotek?

U budov musí štítek zajistit vlastník, u bytových domů pak má tuto povinnost společenství vlastníků jednotek.

Jaké povinnosti má prodávající při převodu nemovitosti?

Když si to vezme popořadě, tak máme tři postupné povinnosti:

• Vlastník, který chce nemovitost prodat, má nejprve povinnost štítek opatřit. Pokud je vlastníkem celého domu, tak si ho nechá specializovanou společností připravit. Pokud však vlastní jen byt, postupuje jinak. Vlastník bytu musí písemně vyzvat společenství vlastníků jednotek o vystavění ověřené kopie průkazu na dům. Když ho ani po písemné žádosti neobdrží, může průkaz energetické náročnosti nahradit vyúčtováním dodávek energií za poslední tři roky. Než majitel bytu průkaz dostane, musí v případných inzerátech, kde byt nabízí k prodeji, uvádět nejhorší energetickou třídu G.
• Tím volně přecházíme k druhému bodu. Pokud bude vlastník prodej své nemovitosti inzerovat, má povinnost zajistit uvedení energetické náročnosti v informačních a propagačních letácích. Zákonná formulace „v informačních a reklamních materiálech“ je poměrně široká, takže doporučujeme uvádět náročnost v jakékoliv inzerci.
• Konečně v posledním, třetím stadiu je prodávající povinen energetický průkaz či jeho ověřenou kopii předložit možnému kupujícímu před uzavřením kupní smlouvy na nemovitost. Většinou se tak děje při samotném podpisu smlouvy, což je nejzazší moment k předložení. V samotné kupní smlouvě se to zmínit nemusí, je ale lepší to výslovně uvést, aby později nedošlo k nejasnostem. Předložení štítku by tedy mělo být průkazné.

Jaké mohou stihnout vlastníky nemovitostí sankce?

Fyzická osoba může být jako vlastník budovy pokutována až do výše 100  000 Kč a jako vlastník jednotky (bytu) až do výše 50 000Kč. Právnická a podnikající fyzická osoba může být sankcionována až do výše 200 000 Kč. Není tedy radno tuto povinnost podcenit.

V případě paní Michaely jsme dohlédli na to, aby došlo k předání štítku při podpisu smlouvy, takže žádný problém vzniknout nemohl.