Prodej bytu a energetické štítky | Dostupný advokát

Prodej bytu a energetické štítky

Obrázek k článku Prodej bytu a energetické štítky

16. 3. 2016 / autor: Ondřej Preuss

Paní Michaela nám nedávno předložila ke kontrole kupní smlouvu na svůj nový byt. Chyběla v ní ale zmínka o tzv. energetickém štítku budovy. Jak velký je to problém? Kdo má povinnost energetický štítek opatřit?

Co to vlastně energetický štítek je?

Průkaz energetické náročnosti budov (tzv. energetický štítek) odráží množství energie, která se spotřebovává při běžném provozu (topení, izolace apod.). Rozřazuje budovy do třídy energetické náročnosti: od A (nejúspornější) do G (energeticky nejnáročnější, tudíž na provoz nejdražší).

Kdo má povinnost energetické štítky zajistit?

Jsou to majitelé nemovitostí, kdo by měl opatřit své domy energetickým štítkem, pokud s ním chtějí jakkoli disponovat (prodávat, rekonstruovat či pronajímat).

Problém to není u nových staveb, kde má garance nízké energetické náročnosti pozitivní dopad zejména u dobře provedených a zateplených nemovitostí, protože většinou obdrží výborné hodnocení. Horší je to u starších budov, kde jde spíše o nepříjemný administrativní náklad a navíc obdrží špatnou známku, což hodnotu nemovitosti může snížit.

K této povinnosti však existuje mnoho výjimek. Průkaz energetické náročnosti tedy není nutný, pokud jde o:

    • budovu postavenou před rokem 1947, která od doby kolaudace neprošla žádnou větší rekonstrukcí (např. zateplení, nová fasáda).

    • budovu s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 50 m² (jde o rozměry každého podlaží až k vnějším okrajům obvodových stěn),

    • stavbu pro rodinnou rekreaci (např. chaty, pokud jsou užívány jen část roku - zákon hovoří o čtvrtinové spotřebě energií oproti domům užívaným celoročně),

    • památkovou budovu,

    • průmyslovou nebo zemědělskou budovu s roční spotřebou do 700 GJ,

    • budovu určenou pro bohoslužby a náboženské účely.

Jaké povinnosti související s energetickým štítkem má splečenství vlastníků jednotek?

U budov musí štítek zajistit vlastník, u bytových domů pak má tuto povinnost splečenství vlastníků jednotek. Splečenství vlastníků na to má však u starších menších budov čas. U domů s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 m2 bylo nutné zajistit vytvoření štítku do 1. ledna 2015. U domů s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1500 m2, ale větší než 1 000 m2 do 1. ledna 2017. U budov s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než 1 000 m2 je na to pak čas až do 1. ledna 2019.

Jaké povinnosti související s energetickým štítkem má prodávající při převodu nemovitosti?

Když si to vezme popořadě, tak máme tři postupné povinnosti.

Vlastník, který chce nemovitost prodat, má nejprve povinnost štítek opatřit. Pokud je vlastníkem celého domu, tak si ho nechá specializovanou společností připravit. Pokud však vlastní jen byt, postupuje jinak. Vlastník bytu musí písemně vyzvat společenství vlastníků jednotek o vystavění ověřené kopie průkazu na dům. Když ho ani po písemné žádosti neobdrží, může průkaz energetické náročnosti nahradit vyúčtováním dodávek energií za poslední tři roky. Než majitel bytu průkaz dostane, musí v případných inzerátech, kde byt nabízí k prodeji, uvádět nejhorší energetickou třídu G.

Tím volně přecházíme k druhému bodu. Pokud bude vlastník prodej své nemovitosti inzerovat, má povinnost zajistit uvedení energetické náročnosti v informačních a propagačních letácích. Zákonná formulace „v informačních a reklamních materiálech“ je poměrně široká, takže doporučujeme uvádět náročnost v jakékoliv inzerci.

Konečně v posledním, třetím stadiu je prodávající povinen energetický průkaz či jeho ověřenou kopii předložit možnému kupujícímu před uzavřením kupní smlouvy na nemovitost. Většinou se tak děje při samotném podpisu smlouvy, což je nejzazší moment k předložení. V samotné kupní smlouvě se to zmínit nemusí, je ale lepší to výslovně uvést, aby později nedošlo k nejasnostem. Předložení štítku by tedy mělo být průkazné.

Co čeká vlastníky nemovitostí, pokud v případech stanovených zákonem nepředloží kupujícímu energetický štítek?

Fyzická osoba může být jako vlastník budovy pokutována až do výše 100.000,- Kč a jako vlastník jednotky (bytu) až do výše 50.000,- Kč. Právnická a podnikající fyzická osoba může být sankcionována až do výše 200.000,- Kč. Není tedy radno tuto povinnost podcenit.

V případě paní Michaely jsme dohlédli na to, aby došlo k předání štítku při podpisu smlouvy, takže žádný problém vzniknout nemohl.

Pochopení všech podstatných právních rizik, které souvisí s prodejem nebo koupí bytu, domu nebo pozemku, je pro laika velmi těžké. Proto jsme pro vás připravili čtivě napsaný e-book 5 rad, jak koupit nebo prodat nemovitost bez rizika, který si můžete stáhnout zcela zdarma.
Ohodnoťte tento článek:

Mohlo by vás také zajímat: