V právu i účetnictví se pojem aktiva objevuje na každém kroku – v rozvaze firem, při dědictví, rozvodu nebo insolvenci. Přesto mnozí netuší, co přesně znamená. Zjednodušeně řečeno: aktiva jsou všechno, co má hodnotu a co vlastníte. Ale jaká aktiva existují, proč se dělí na oběžná a dlouhodobá a proč je dobré jim rozumět i z právního pohledu?
Aktiva představují veškerý majetek, majetek, který účetní jednotka ovládá a od něhož očekává budoucí ekonomický prospěch. Může jít o hmotné věci (např. byt, auto, zásoby ve skladu) i o nehmotná práva (např. autorská práva, ochranné známky, software, know-how).
Jinými slovy, aktiva jsou všechno, co vám nebo vaší firmě může přinášet užitek nebo peníze. Z pohledu práva mají aktiva zásadní význam při majetkovém vypořádání – například při rozvodu, dědictví nebo likvidaci firmy.
Rozložení aktiv a pasiv ukazuje, jak jste na tom ekonomicky. Vysoký podíl oběžných aktiv znamená flexibilitu. Dlouhodobá aktiva ukazují stabilitu, ale mohou být méně likvidní. Banky, investoři i soudy hodnotí, jaká aktiva vlastníte a jakou mají hodnotu – například při žádosti o úvěr nebo při určení výše vypořádacího podílu.
Nejprve si pojďme vysvětlit, co to je rozvaha. Rozvaha neboli bilance je základní finanční přehled, který zobrazuje majetkovou a finanční situaci osoby nebo firmy. V podstatě jde o soupis všeho, co vlastníte, a zároveň o přehled toho, odkud jste na to vzali prostředky. Tvoří ji dvě neoddělitelné části – aktiva a pasiva. Tyto dvě složky musí být vždy v rovnováze, právě proto se rozvaze říká také bilance.
Aktiva představují majetek, tedy všechno, co vlastníte (i například formou leasingu nebo pohledávky) a co má určitou hodnotu. Může jít o hmotný majetek (např. dům, auto, nábytek, vybavení), nehmotný majetek (např. autorská práva, software) a finanční majetek (peníze na účtech, investice, pohledávky). Jinými slovy – aktiva odpovídají na otázku „Co mám?“.
Pasiva představují zdroje financování aktiv, tedy odkud peníze na pořízení majetku pocházejí. Dělí se na vlastní kapitál – vaše vlastní prostředky (např. úspory, zisk firmy) a cizí zdroje – závazky vůči jiným osobám (např. půjčky, hypotéky, dluhy, neuhrazené faktury). Pasiva tedy odpovídají na otázku „Odkud mám prostředky na to, co vlastním?“.
Příklad: Pokud tedy například vlastníte byt v hodnotě 5 milionů korun, ale financovali jste jej hypotékou ve výši 3 miliony, pak aktiva činí 5 milionů (hodnota bytu) a pasiva činí 3 miliony (závazek vůči bance). Rozdíl mezi aktivy a pasivy, tedy 2 miliony, představuje váš čistý majetek neboli vlastní kapitál – část hodnoty bytu, která je skutečně vaše a na kterou už nemáte dluh.
Rozlišení mezi aktivy a pasivy má zásadní význam. Například při dělení společného jmění manželů (SJM) se nerozděluje jen to, co manželé vlastní, ale i jejich dluhy. Pokud jeden z manželů například pořídil dům na hypotéku, je třeba zohlednit i tuto finanční zátěž.
V dědickém řízení se zase dědí nejen majetek (aktiva), ale i závazky (pasiva). Dědicové tak mohou převzít i dluhy zemřelého.
A jedná se o zásadní věc i v podnikání – rozvaha pomáhá zjistit skutečnou finanční stabilitu firmy a rozhodnout, zda má podnik dostatek vlastních zdrojů, nebo je nadměrně zadlužený.
Tip: Majetek podniku tvoří základ každé podnikatelské činnosti. Ať už jde o výrobní stroje, softwarové licence, finanční rezervy nebo třeba skladované zboží – vše má svou hodnotu, právní režim i účetní specifika. Přečtěte si náš článek a vyznejte se v tom, co vaše firma vlastní.
Aktiva se dělí podle své likvidity, tedy podle toho, jak rychle je lze proměnit v hotovost. Prvním typem jsou oběžná aktiva, tedy ta, která se v podniku nebo v osobním majetku neustále „točí“. Patří sem především peníze v hotovosti nebo na účtech, pohledávky (např. nezaplacené faktury) a zásoby materiálu či zboží. Oběžná aktiva mají krátkou životnost – obvykle se využijí nebo promění do jednoho roku. Právě oběžná aktiva určují, jak je firma likvidní a jak zvládá své krátkodobé závazky.
Naopak dlouhodobá aktiva jsou majetkem používaným v podnikání nebo činnosti účetní jednotky delší dobu – například nemovitosti, stroje, vozidla, licence, know-how či software. Jejich hodnota se s časem mění (např. odpisy u hmotných aktiv nebo amortizace u nehmotných).
Oceňování aktiv je základním krokem nejen v účetnictví, ale i v právních řízeních – například při rozvodu, dědictví, insolvenci či při prodeji firmy. Způsob ocenění má přímý dopad na to, jaká je skutečná hodnota majetku a jak se s ním bude dále nakládat.
Oceňování se v českém právu řídí především zákonem o účetnictví a v právních sporech či řízeních také zákonem o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
Níže popisujeme tři hlavní způsoby, jak se aktiva v praxi oceňují.
Z účetního hlediska se majetek obvykle oceňuje v pořizovací ceně, tedy za částku, kterou účetní jednotka skutečně vynaložila na jeho pořízení. Pořizovací cena zahrnuje nejen samotnou kupní cenu, ale i vedlejší náklady – např. dopravu, montáž, clo nebo správní poplatky.
V průběhu času se hodnota majetku snižuje o odpisy – ty odrážejí opotřebení nebo zastarávání majetku. Výsledkem je tzv. zůstatková (účetní) hodnota, která se eviduje v rozvaze a slouží k finančnímu přehledu společnosti.
Tento způsob ocenění je důležitý pro daňové a účetní účely, nikoliv nutně pro reálné ocenění majetku při jeho prodeji či rozdělení.
Tržní hodnota vyjadřuje, za kolik by majetek bylo možné získat při prodeji za běžných tržních podmínek. Podle zákona o účetnictví může účetní jednotka za určitých okolností přecenit majetek na reálnou hodnotu (zejména u cenných papírů, derivátů nebo podílů v jiných společnostech).
V běžném právním nebo ekonomickém kontextu však pojem „tržní hodnota“ používáme ve smyslu za kolik by se daná věc prodala dnes, kdyby se prodávala běžným způsobem.
Příklad: Byt, který jste koupili před 10 lety za 2 miliony, může mít dnes tržní hodnotu 5 milionů. Účetní hodnota (pořizovací cena snížená o odpisy) je tedy něco jiného než aktuální tržní cena.
Tržní hodnota je klíčová například při vypořádání společného jmění manželů, v dědickém řízení nebo při prodeji podniku či podílu ve firmě.
V právních řízeních má rozhodující váhu znalecký posudek. Ten si může vyžádat soud, notář nebo i smluvní strana pro objektivní stanovení hodnoty majetku.
Znalecký posudek je odborné vyjádření znalce zapsaného v oficiálním seznamu Ministerstva spravedlnosti. Tento dokument musí splňovat formální i obsahové náležitosti a jeho závěry mají právní váhu.
Znalecký posudek se využívá zejména při rozvodech a dělení majetku (znalec určí reálnou hodnotu bytu, podniku nebo jiného majetku pro spravedlivé vypořádání), dědickém řízení (aby bylo možné přesně stanovit hodnotu pozůstalosti), insolvenčních řízeních (k určení hodnoty majetkové podstaty) a při prodeji nebo převodu firem – znalec stanoví hodnotu podniku nebo obchodního podílu.
Je-li ocenění provedeno znalcem, má přednost před subjektivním nebo účetním určením hodnoty, protože soudy či úřady s ním pracují jako s odborným důkazem.
Tip: Máte na svém účtu aktivovaný kontokorent? Anebo jste si pořídili auto na leasing? Pak by vás možná zajímalo, že jste se zavázali ke spotřebitelskému úvěru. Zjistěte, zda se vás spotřebitelský úvěr skutečně týká.
Z právního i ekonomického pohledu platí, že co není evidováno, jako by neexistovalo.
Proto je důležité: vést přehled majetku (včetně dokladů o nabytí), aktualizovat hodnotu aktiv (zejména nemovitostí), pojišťovat cenná aktiva a zvažovat právní formu vlastnictví (např. majetek ve firmě vs. osobní majetek).
Právní nástroje, které mohou majetek chránit, jsou smlouvy o vypořádání SJM, zástavní práva, svěřenské fondy a pojištění odpovědnosti nebo majetku.
Aktiva představují veškerý majetek, který má ekonomickou hodnotu – ať už jde o hmotné věci (např. nemovitosti, auta, zásoby) nebo nehmotná práva (např. software, ochranné známky či know-how). Rozlišují se na oběžná aktiva, která se rychle mění v hotovost, a dlouhodobá aktiva, jež slouží delší dobu. Správné pochopení aktiv a jejich rozdílu od pasiv (zdrojů financování) je klíčové nejen pro účetnictví, ale i z právního hlediska – při rozvodech, dědictví, insolvencích či prodeji firem. Oceňování aktiv se řídí zákonem o účetnictví a často vyžaduje znalecký posudek, který má právní váhu. Správná správa a ochrana aktiv spočívá v jejich evidenci, aktualizaci hodnoty, pojištění a vhodné právní ochraně – například prostřednictvím smluv, svěřenských fondů nebo zástavních práv.
Mezi aktiva patří vše, co má pro vás nebo vaši firmu hodnotu – tedy majetek, který vlastníte. Může jít o hmotná aktiva (např. nemovitosti, auta, stroje, zásoby) i nehmotná aktiva (např. software, licence, ochranné známky nebo know-how). Patří sem také finanční prostředky, pohledávky a investice.
Aktiva představují to, co vlastníte, zatímco pasiva ukazují, odkud jste na to získali prostředky – tedy vaše závazky a dluhy. Rozdíl mezi aktivy a pasivy tvoří váš vlastní kapitál, tedy skutečný majetek, který vám zůstává po odečtení všech dluhů.
Znalost aktiv je klíčová při rozvodech, dědictví nebo insolvencích, kdy je třeba spravedlivě rozdělit majetek i závazky. Soudy či notáři často vyžadují přesné ocenění aktiv, aby mohli určit podíl každé strany nebo hodnotu dědictví.
Aktiva lze ocenit několika způsoby – účetní hodnotou (pořizovací cena snížená o odpisy), tržní hodnotou (aktuální cena na trhu) nebo pomocí znaleckého posudku, který má právní váhu a využívá se při soudních nebo dědických řízeních.
Základem je mít svůj majetek řádně evidovaný, pojištěný a právně ošetřený. Pomoci mohou smlouvy o vypořádání společného jmění manželů, svěřenské fondy, zástavní práva nebo pojištění majetku. V případě nejasností je vhodné obrátit se na právníka, který navrhne nejvhodnější řešení pro vaši situaci.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
