Majetek podniku tvoří základ každé podnikatelské činnosti. Ať už jde o výrobní stroje, softwarové licence, finanční rezervy nebo třeba skladované zboží – vše má svou hodnotu, právní režim i účetní specifika. V tomto článku si přehledně představíme, jaké druhy majetku v praxi rozlišujeme, jak se liší jejich evidence a jaký právní význam pro podnikání mají.
Rozlišení druhů majetku není pouze účetní formalita. V praxi může zásadně ovlivnit daňové zatížení firmy, možnosti financování i úspěšnost právních kroků – například při vymáhání pohledávek, exekuci nebo zástavě majetku. Právním rámcem je zákon o účetnictví.
Majetek podniku se nejčastěji rozděluje podle doby, po kterou slouží k podnikání. První kategorií je dlouhodobý majetek (jinými slovy stálá aktiva). Jedná se o takový majetek, který má podnikatel v úmyslu využívat déle než 12 měsíců. Typicky se jedná o budovy, pozemky, stroje, automobily, ale i software či cenné papíry.
Druhou kategorií je potom oběžný majetek. Ten zahrnuje majetek s kratší životností nebo rychlou obrátkovostí – například peníze, zásoby, pohledávky, materiál či hotové výrobky.
Mezi těmito dvěma skupinami majetku je potřeba rozlišovat nejen z účetního, ale i daňového a právního hlediska. Například dlouhodobý majetek se odpisuje, zatímco ten oběžný nikoliv. Také při insolvenčním řízení či zástavě se na jednotlivé kategorie pohlíží rozdílně.
Ať už řešíte zařazení auta, účetní odpisy nebo rozdíl mezi dlouhodobým a oběžným majetkem, jsme tu pro vás. Zeptejte se nás – odpověď získáte do 48 hodin.
Dlouhodobý majetek se dále dělí na tři základní skupiny:
Do dlouhodobého hmotného majetku patří věci jako budovy a stavby, pozemky (i když se neodpisují), výrobní zařízení a stroje, dopravní prostředky. Dlouhodobý hmotný majetek není určený k okamžité spotřebě.
Obecně se jedná o fyzicky existující majetek, jehož pořizovací cena přesahuje stanovenou účetní hranici (aktuálně 80 000 Kč pro odpisování) a jehož životnost přesahuje jeden rok, není určený k okamžité spotřebě nebo prodeji.
Dlouhodobý hmotný majetek se odepisuje, takže jeho pořizovací cena se postupně rozpočítává do nákladů během jeho předpokládané doby užívání.
Tuto kategorii tvoří zejména software a aplikace, licence a know-how nebo autorská a průmyslová práva (např. ochranné známky, patenty).
Na rozdíl od hmotného majetku nemá nehmotný majetek fyzickou podobu, přesto je pro podnikání často zásadní – například v oblasti IT, marketingu nebo vědy a výzkumu se bez něj nedá obejít.
Dlouhodobý nehmotný majetek má také předpokládanou dobu použitelnosti delší než jeden rok.
Podniky často investují do cenných papírů nebo podílů v jiných společnostech. Pokud je záměrem držet tyto finanční nástroje déle než jeden rok, jedná se o dlouhodobý finanční majetek. Patří sem akcie a podíly, dlouhodobé půjčky poskytnuté jiným subjektům a majetkové účasti.
Z právního hlediska může tento majetek představovat významný nástroj ovládání jiných firem, takže může mít zásadní dopad na strukturu podnikové skupiny.
Oběžný majetek (krátkodobý finanční majetek) tvoří proměnlivou složku aktiv – zahrnuje vše, co se v podniku rychle spotřebovává, mění nebo převádí na peníze. Jedná se o majetek, který firma drží do jednoho roku.
Typické položky představují:
Krátkodobý finanční majetek slouží k zajištění běžného provozu firmy. Je důležitým ukazatelem likvidity firmy. Z právního pohledu může být předmětem zástavy, exekuce či jiného omezení dispozice.
Tip: Chcete si odepsat auto z daní? Přečtěte si, jaká pravidla pro odpis auta platí.
Drobný majetek není samostatnou kategorií podle zákona, ale jedná se o praktické označení pro majetek, který nedosahuje účetního limitu pro dlouhodobý majetek. Přesto je často sledován v tzv. operativní evidenci. Mezi drobný hmotný majetek patří například židle, monitory, tiskárny nebo ruční nářadí.
Firmy mají obvykle vnitřní předpisy, které určují hranici hodnoty, od níž se majetek eviduje jako dlouhodobý. Drobný hmotný majetek je sice levnější, ale může mít pro podnik velkou hodnotu z hlediska provozu – proto se často sleduje samostatně, zejména kvůli odpovědnosti zaměstnanců či možnosti odcizení. Jeho evidence není zákonnou povinností, ale v mnoha případech se silně doporučuje.
Jak to funguje v praxi:
Představme si běžnou situaci: firma nakoupí několik notebooků, každý v hodnotě 25 000 Kč. Tato částka nedosahuje účetního prahu 80 000 Kč pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku, proto se z účetního hlediska jedná o tzv. drobný hmotný majetek. Přesto je vhodné tyto předměty evidovat v tzv. operativní evidenci, kterou si podniky nastavují interně.
Proč? Kvůli odpovědnosti zaměstnanců za svěřený majetek. Dále z důvodu přehledu a kontroly nad vybavením (např. při inventuře nebo změně pracovníka). A v případě škody nebo odcizení je jasně dohledatelné, co komu bylo svěřeno.
Mnohé firmy si proto interně nastavují vlastní limity pro evidenci – například veškerý majetek nad 5 000 Kč se sleduje, i když nejde o „dlouhodobý“ majetek v účetním slova smyslu.
Základní rozdíl spočívá ve způsobu účetního zachycení a dopadu na daňový základ. Drobný majetek (hmotný i nehmotný) pod stanoveným limitem (např. 80 000 Kč u hmotného, 60 000 Kč u nehmotného) se obvykle účtuje rovnou do nákladů – tedy plně a jednorázově. Tento náklad je daňově uznatelný, pokud byl vynaložen na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Dlouhodobý majetek se naopak odpisuje – jeho hodnota se promítá do nákladů postupně v čase. To má vliv na časování daňových nákladů.
Z právního a účetního pohledu je tedy důležité vědět, kdy je výhodnější majetek zaúčtovat rovnou do nákladů a kdy jej evidovat a odpisovat – nejen kvůli daním, ale i kvůli přehlednosti a ochraně majetku firmy.
Tip: Vyrobili jste hezké svíčky nebo máte přebytek jablek a chcete je prodat na stánku? Pak byste měli vědět, že stánkový prodej má jasně daná pravidla, která musíte dodržet.
Z právního hlediska představuje majetek podniku souhrn všech věcí, práv a jiných majetkových hodnot, které náleží podnikateli a slouží k provozování jeho podnikatelské činnosti. Zahrnuje jak hmotná aktiva (například budovy, stroje, zásoby), tak nehmotná aktiva (software, licence, ochranné známky, know-how), a to jak dlouhodobá, tak krátkodobá (oběžná).
Podstatné je, že podnik s tímto majetkem může právně nakládat – tedy například jej prodat, zatížit zástavním právem nebo jej vložit do společnosti jako nepeněžitý vklad. Veškerý tento majetek tvoří základnu, ze které se odvíjí právní vztahy při různých změnách ve struktuře firmy.
Zvláštní režim nastává při vstupu firmy do likvidace nebo insolvence, při fúzi či rozdělení společnosti a při převodu obchodního závodu. Při prodeji podniku (či jeho části) se musí jasně vymezit, co je předmětem převodu. Nejčastěji dochází k převodu tzv. obchodního závodu, tedy „organizovaného souboru jmění,“ jak ho definuje občanský zákoník.
Ve všech výše uvedených případech je nezbytná úzká spolupráce právníků a účetních, protože právníci posuzují platnost a převoditelnost majetkových práv (např. smlouvy, licence, vlastnictví) a účetní zajišťují přesné zaúčtování a ocenění převáděných položek a posuzují jejich dopad na daňovou povinnost i hospodářský výsledek.
Majetek podniku tvoří základ každé firmy a zahrnuje vše, co podnikatel vlastní a využívá pro svou činnost – od budov, strojů a softwaru po peníze, zásoby či pohledávky. Základní rozdělení majetku je na dlouhodobý (budovy, stroje, software, cenné papíry) a oběžný (hotovost, zásoby, pohledávky), přičemž každý typ má odlišná účetní a daňová pravidla i právní význam – například při odpisování, insolvenci či zástavě. Dlouhodobý majetek se dělí na hmotný, nehmotný a finanční, oběžný majetek zahrnuje rychle spotřebovatelné nebo obratkové položky. Drobný majetek (např. notebooky do 80 000 Kč) sice nespadá do kategorie dlouhodobého, ale firmy jej často evidují kvůli odpovědnosti zaměstnanců a ochraně majetku. Z právního pohledu jde o soubor všech věcí, práv a majetkových hodnot sloužících k podnikání, se kterými může firma nakládat (např. prodat, zastavit, vložit do společnosti), což je klíčové při restrukturalizaci, likvidaci či insolvenci.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
