Co je to občanské soudní řízení
Občanské soudní řízení neboli také civilní řízení rozhoduje spory mezi fyzickými nebo právnickými osobami, které se týkají jejich občanských práv a povinností. Rozhoduje tedy tzv. soukromoprávní spory. Může se jednat například o smluvní vztahy, majetkové spory, dědická řízení, náhrady škod, rozvodová řízení nebo vymáhání pohledávek.
Občanské soudní řízení tedy probíhá na základě podání žaloby jedné ze stran proti druhé straně s cílem řešit spory a dosáhnout spravedlivého rozhodnutí. Soudy v tomto typu řízení rozhodují na základě právních norem a důkazů předložených stranami.
Příklad: Dva sousedé se dostanou do sporu kvůli stromu, který roste na hranici jejich pozemků. Jeden soused se domnívá, že strom způsobuje škody jeho plotu a žádá druhého, aby ho odstranil. Druhý soused se ale domnívá, že strom patří na jeho pozemek a nemá povinnost ho pokácet.
Protože se neshodnou, jeden z nich může podat žalobu k soudu. Soud pak vyslechne jejich argumenty a prozkoumá důkazy, jako jsou fotografie, svědectví a právní předpisy o vlastnictví pozemků. Na základě toho soud rozhodne, zda je strom na společné hranici a jakým způsobem by se mělo postupovat dál, například jestli strom skutečně musí být pokácen nebo ne.
Související služba
Rozhodl soud ve váš neprospěch a chcete se proti tomu bránit?
Posoudíme vaše šance na úspěch a postaráme se o přípravu odvolání, dovolání či ústavní stížnosti podle toho, o jaké řízení jde a v jaké fázi se nachází.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 5 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Na konci civilního procesu čekají dva základní druhy rozhodnutí soudu:
- Rozsudek: Představuje konečné rozhodnutí soudu ve věci a stanovuje, jakým způsobem se bude řešit spor mezi stranami. Může rozhodnout například o vině a náhradě škody, o vlastnictví majetku, o povinnostech vyplývajících ze smlouvy nebo o jiných právních otázkách.
- Usnesení: Usnesení soudu se používá v situacích, kdy zákon nestanovuje jinou formu rozhodnutí a v případě průběžných kroků v průběhu řízení. Může jít např. o usnesení ve věci samé, usnesení o zastavení řízení, odročení jednání nebo o jiných procedurálních aspektech.
Proti těmto rozhodnutím se můžete bránit, a to za využití řádných nebo mimořádných opravných prostředků. Pojďme se na ně podívat blíže.
Tip na článek
Jak probíhá soudní řízení? To se dozvíte v dalším článku.
Řádné opravné prostředky
Řádný opravný prostředek je právní nástroj, kterým můžete napadnout rozhodnutí soudu. Podává se proti rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci v rámci zákonem stanovené lhůty. Cílem tohoto prostředku je přezkum správnosti a zákonnosti původního rozhodnutí, přičemž odvolací orgán může původní rozhodnutí potvrdit, změnit nebo zrušit. V občanském soudním řízení existují celkem tři druhy řádných opravných prostředků:
Odvolání
Odvolání je nejtypičtějším opravným prostředkem v občanském soudním řízení. Na odvolání máte ze zákona lhůtu 15 dnů od doby, kdy vám bylo doručeno rozhodnutí soudu (den doručení se do této lhůty nezapočítává). Odvolání podáváte k soudu, který vydal rozhodnutí, tedy k soudu prvního stupně. Tento soud následně posílá odvolání k odvolacímu soudu (soudu druhého stupně).
Odvolání můžete podat v případě, že existuje zákonný důvod pro jeho podání. Mezi ty patří nesplnění podmínek řízení, nepřihlédnutí k důkazům či skutečnostem předloženým odvolatelem, neúplné nebo nesprávné zjištění skutkového stavu, nesprávné právní posouzení věci a jiné vady. Výjimkou jsou tzv. bagatelní věci s peněžitým plněním do 10 000 korun.
Tip na článek
Proces odvolání v občanském soudním řízení jsme podrobně rozepsali v našem článku. Dozvíte se v něm, co by v odvolání nemělo chybět, jaké má účinky a jak může soud rozhodnout.
Odpor proti platebnímu rozkazu
Platební rozkaz je rozhodnutí vydané soudem ve zrychleném řízení. Obvykle se vydává při jasných a nezpochybněných nárocích, jako je nezaplacená faktura. Pokud s platebním rozkazem nesouhlasíte, můžete proti němu podat odpor do 15 dnů od doručení.
Odpor musí být písemný, musí obsahovat základní náležitosti jako označení účastníků a rozhodnutí, proti kterému směřuje. Stačí jej doručit příslušnému soudu. Podáním odporu se platební rozkaz automaticky ruší a řízení pokračuje jako běžné soudní řízení. Nepodání odporu znamená, že platební rozkaz nabude právní moci a stane se vykonatelným.
Námitka proti směnečnému nebo šekovému platebnímu rozkazu
Směnečný a šekový platební rozkaz je speciální druh rozhodnutí, který umožňuje rychlé vymáhání pohledávek ze směnek a šeků. Směnka či šek samy o sobě představují dostatečný důkaz dluhu, takže soud může vydat rozkaz bez potřeby dalšího dokazování.
Proti těmto typům platebních rozkazů můžete podat námitku do tří dnů od doručení. Námitku je však možné podat pouze na základě specifických důvodů. Mezi ty patří např. fakt, že šek či směnka neobsahuje veškeré zákonné požadavky nebo že jste již dluh zaplatili.
Mimořádné opravné prostředky
Mimořádné opravné prostředky umožňují napadnout pravomocná rozhodnutí soudů. Narozdíl od řádných opravných prostředků je tedy možné jimi napadnout taková rozhodnutí soudu, která již nabyla právní moci a za normálních okolností je nelze dále přezkoumávat.
Tyto prostředky je možné uplatnit výjimečně a jen za určitých podmínek, obvykle za účelem nápravy závažných právních chyb, nespravedlnosti, nebo pokud se objeví nové skutečnosti či důkazy. V civilním řízení je možné použít tyto mimořádné opravné prostředky:
Žaloba na obnovu řízení
Žaloba na obnovu řízení můžete využít, pokud po právní moci rozhodnutí vyjdou najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být dříve použity a mají zásadní vliv na výsledek. Žalobu lze podat proti rozsudkům, usnesením či platebním rozkazům, ale nelze ji využít například u rozvodových rozsudků nebo rozhodnutí dovolacího soudu.
Podává se do tří měsíců od zjištění nových skutečností a maximálně do tří let od právní moci původního rozhodnutí. Soud nejprve rozhoduje o přípustnosti žaloby, a pokud ji připustí, projedná věc znovu s ohledem na nové důkazy.
Tip na článek
Chcete podat žalobu a nejste si jisti, zda vyhrajete? Posoudíme vaši situaci a navrhneme takové řešení, které povede k požadovanému výsledku.
Žaloba pro zmatečnost
Žaloba pro zmatečnost umožňuje zrušit či změnit rozhodnutí soudu, pokud se v řízení vyskytly procesněprávní vady. Tyto vady zahrnují například rozhodnutí soudcem, který byl z případu vyloučen, nebo pokud soud rozhodoval o věci, kterou měl řešit jiný orgán. Naopak ji nelze použít pro opravu hmotněprávních chyb, tedy chybnou aplikaci právních předpisů.
Žaloba je přípustná proti pravomocným rozsudkům odvolacích soudů, rozhodnutím soudu prvního stupně nebo platebním rozkazům. Není však přípustná například proti rozsudkům o rozvodu nebo dílčím rozhodnutím o nákladech řízení. I tuto žalobu lze podat do tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí, přičemž maximální lhůta je tři roky od právní moci rozhodnutí.
Dovolání
Dovolání můžete podat proti pravomocným rozhodnutím odvolacích soudů (krajských nebo vrchních). Dovolacím důvodem je pouze nesprávné právní posouzení věci. Dovolání je třeba podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí a musí směřovat výhradně proti právním otázkám, nikoli novým důkazům. Nejvyšší soud může dovolání odmítnout, zamítnout, zrušit rozhodnutí odvolacího soudu nebo ho změnit.
Dovolání nelze podat například v rodinných záležitostech (rozvody, výživné) či v případech, kde se řeší spory o částky do 50 000 Kč.
Shrnutí
Opravné prostředky v občanském soudním řízení lze rozdělit na řádné a mimořádné. Řádné opravné prostředky (odvolání, odpor proti platebnímu rozkazu, námitka proti směnečnému platebnímu rozkazu) slouží k přezkumu rozhodnutí, která nenabyla právní moci. Mimořádné opravné prostředky (žaloba na obnovu řízení, žaloba pro zmatečnost, dovolání) umožňují napadnout rozhodnutí, která již nabyla právní moci, a využívají se výjimečně při závažných chybách nebo nových skutečnostech.