Sociální práva a sociální vyloučení

Každý občan České republiky má sociální práva, která mu nikdo nemůže vzít. V reálu je má však spousta z nás nějakým způsobem omezena. V tomto článku se zaměříme na to, jaká sociální práva přesně máme, a jak dochází k jejich omezení a sociálnímu vyloučení.

11 minut čtení

Kapitoly článku

Jaká máme sociální práva

Sociální práva patří mezi základní lidská práva. V praxi je upravuje právo sociálního zabezpečení. Jedná se o oblast práva, která se zabývá systémem právních norem a principů určených k organizaci a poskytování sociální ochrany obyvatelstvu. Toto právo je zajišťováno zejména na základě:

  • Sociálního pojištění: Jedná se o povinné pojištění, které zabezpečuje osoby v případě nepříznivých sociálních událostí jako je nemoc, invalidita, stáří, úmrtí nebo péče o děti. Financování sociálního pojištění je zajištěno především z příspěvků zaměstnanců a zaměstnavatelů.

Tip: Kdo musí platit sociální pojištění, kam a kolik? A kam vlastně všechny ty peníze putují. Na to jsme se zaměřili v dalším článku.

  • Sociální pomoci: Ta je určena osobám, které se ocitly v obtížné životní situaci a nemohou si pomoci samy. Jedná se o poskytování peněžních dávek, příspěvků na bydlení nebo speciální sociální služby. Sociální pomoc je založena na principu potřebnosti.
  • Sociálních služeb: Tyto služby zahrnují širokou škálu služeb poskytovaných osobám v potřebě s cílem zajistit jim lepší sociální začlenění, podporu samostatného života, nebo pomoc v konkrétních životních situacích. Patří sem například protidrogová centra, služby pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a další.

Role Evropské unie

Sociální práva nám na jedné straně přiznává stát, ale na druhé i Evropská unie. Ta totiž odsouhlasila tzv. Evropský pilíř sociálních práv, který má být v členských státech implementován do roku 2030. Hlavním cílem je přitom zvýšit zaměstnanost mezi lidmi ve věku od 20 do 64 let minimálně na 78 %. Zajistit odbornou každoroční přípravu pro nejméně 60 % lidí a snížit počet lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením nejméně o 15 milionů. Opírá se o 20 základních principů, které dělí do třech kategorií:

Rovné příležitosti a přístup k zaměstnání

  • Vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení – Zajištění kvalitního vzdělávání a přístupu k odborné přípravě pro všechny.
  • Rovnost pohlaví – Zajištění rovných příležitostí a odstranění rozdílů v odměňování mezi muži a ženami.
  • Rovné příležitostiBoj proti diskriminci z jakéhokoliv důvodu a podpora rovných příležitostí pro všechny.
  • Aktivní podpora zaměstnanosti – Zajištění, aby měli lidé přístup k vysoce kvalitním nabídkám zaměstnání, stáží nebo učňovských praxí.

Jste diskriminováni?

Setkali jste se s diskriminací nebo jiným nezákonným jednáním při hledání práce nebo přímo v práci? Chcete podat žalobu a nejste si jisti, zda vyhrajete? Posoudíme vaše šance na úspěch u soudu a navrhneme takové řešení, které povede k požadovanému výsledku.

Spravedlivé pracovní podmínky

  • Bezpečné a přizpůsobivé zaměstnání – Podpora bezpečných a flexibilních pracovních smluv pro pracovníky.
  • Mzdy – Zajištění spravedlivé mzdy, která zajišťuje důstojné živobytí.
  • Informace o zaměstnání a ochrana při propuštění – Právo na včasné informace o pracovních podmínkách a ochranu při propuštění.
  • Sociální dialog a zapojení pracovníků – Podpora konstruktivního dialogu mezi sociálními partnery.
  • Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem – Podpora rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem.
  • Zdravý pracovní čas – Zajištění toho, aby pracovní doba umožňovala zdravou rovnováhu mezi prací a volným časem.

Sociální ochrana a začlenění

  • Dětská péče a podpora dětí – Zajištění vysoké úrovně ochrany dětí a podpory pro rodiny.
  • Sociální ochrana – Zajištění toho, aby měl každý přístup k sociální ochraně.
  • Dávky v nezaměstnanostiPodpora při hledání práce a finanční podpora v případě ztráty zaměstnání.

Tip: Při podpoře při hledání práce hraje klíčovou roli úřad práce. Co dalšího dokáže pracovní úřad nabídnout jsme rozebrali v našem článku.

  • Minimální příjem – Zajištění důstojného životního standardu pro ty, kdo jsou bez dostatečných zdrojů.
  • Starší lidé a důchody – Zajištění důstojného života pro starší lidi a přiměřených důchodů.
  • Zdravotní péče – Zajištění přístupu ke kvalitní zdravotní péči pro všechny.
  • Začlenění osob se zdravotním postižením – Zajištění rovných příležitostí a nezávislosti pro osoby se zdravotním postižením.
  • Dlouhodobá péče – Zajištění přístupu k cenově dostupné a kvalitní dlouhodobé péči.
  • Bydlení a pomoc proti chudobě – Podpora přístupu k cenově dostupnému bydlení a boj proti sociálnímu vyloučení a chudobě.
  • Zdraví a bezpečnost při práci – Zajištění bezpečných a zdravých pracovních podmínek.

Co je to sociální vyloučení

I přes existenci těchto práv, existují v České republice problémy se sociálním vyloučením. Sociální vyloučení se přitom definuje jako je proces, při kterém jsou jednotlivci nebo skupiny systematicky vylučováni ze společnosti. Tito lidé se tak ocitají na okraji společnosti nebo úplně mimo ni.

Příčiny sociálního vyloučení

Příčiny sociálního vyloučení jsou komplexní a vzájemně propojené. Odrážejí v sobě kombinaci individuálních, sociálních, ekonomických a politických faktorů. Mezi hlavní příčiny patří:

  • Chudoba a ekonomická nerovnost: Jednou z hlavních příčin sociálního vyloučení je ekonomická nerovnost. Chudoba totiž omezuje přístup k základním zdrojům, vzdělání, zdravotní péči a bydlení, což vede k sociálnímu vyloučení.
  • Diskriminace: Diskriminace na základě rasy, etnicity, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení a dalších důvodů, může vést k omezení přístupu k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči a dalším sociálním službám.
  • Nedostatečné vzdělání: Omezený přístup ke kvalitnímu vzdělání omezuje možnosti zaměstnání a ekonomický růst, což vede k dalšímu sociálnímu vyloučení.
  • Nezaměstnanost a nestabilní zaměstnání: Nezaměstnanost nebo pracovní místa s nízkými mzdami a malou sociální ochranou mohou vést k ekonomickému vyloučení a omezit přístup k sociálním a zdravotním službám.
  • Zdravotní postižení: Osoby se zdravotním postižením často čelí bariérám v přístupu k zaměstnání, vzdělání a sociálním službám, což vede k jejich sociálnímu vyloučení.
  • Strukturální a politické faktory: Nedostatky v politických, ekonomických a sociálních strukturách mohou způsobovat nebo zhoršovat sociální vyloučení. To zahrnuje nedostatečnou politiku sociální ochrany, diskriminační zákony a nedostatek participace znevýhodněných skupin v rozhodovacích procesech.
  • Migrace a uprchlictví: Migranti a uprchlíci se často setkávají s bariérami v jazyce, zaměstnání a sociálních službách, což vede k jejich vyloučení ze společnosti.

Tip: Dostali jste výpověď v práci? Zajistíme, že v případě výpovědi obdržíte vše, na co máte nárok. Pomůžeme vám bránit se proti zaměstnavateli. Řešení nabídneme už do dvou dnů, v rámci celého Česka.

Následky sociální vyloučení pro jednotlivce

  • Zhoršené psychické zdraví: Sociální vyloučení může vést k pocitům úzkosti, deprese, nízkého sebevědomí a osamělosti. Tyto psychické stavy mohou mít v důsledku dlouhodobý dopad na celkovou kvalitu života.
  • Zhoršené Fyzické zdraví: Existuje silná korelace mezi sociálním vyloučením a zdravím. Vyloučení často vede ke zhoršení zdravotního stavu, včetně rozvoje chronických onemocnění a kratší délky života.
  • Omezení vzdělávacích a zaměstnaneckých příležitostí: Sociální vyloučení často brání lidem v přístupu k vzdělání a zaměstnání, což omezuje jejich budoucí vyhlídky a potenciál pro osobní a profesní růst.
  • Sociální izolace: Sociální vyloučení může vést k izolaci od společnosti a omezení sociálních kontaktů, což ztěžuje vytváření a udržování vztahů a podpůrných sítí.
  • Zvýšená chudoba: Omezený přístup k zaměstnání a sociálním službám může vést k finanční nestabilitě a chudobě, což dále prohlubuje sociální vyloučení.
  • Neúčast na společenském a politickém životě: Lidé, kteří jsou sociálně vyloučeni, se často nezapojují do společenských, politických a občanských aktivit, což snižuje jejich schopnost ovlivňovat rozhodování a politiky, které přímo ovlivňují jejich životy.
  • Negativní dopad na seberealizaci a identitu: Sociální vyloučení může ovlivnit, jak jednotlivci vnímají sebe sama a své místo ve společnosti.
  • Interpersonální konflikty a násilí: V některých případech může sociální vyloučení přispět k sociálnímu napětí, konfliktům a dokonce k násilí s tím, jak jednotlivci a skupiny bojují proti vnímané nespravedlnosti.

Tip: Stali jste se obětí či svědkem trestného činu, zvažujete podání trestního oznámení? Poradíme, jak postupovat. Ochráníme vaše práva rychle, efektivně a výhodně.

Následky sociální vyloučení pro společnost

  • Sociální nerovnost a segregace: Sociální vyloučení zvětšuje rozdíly mezi sociálními skupinami lidí, což vede k sociální nerovnosti a segregaci. To může vést k rozdělení společnosti na „vnitřní“ a „vnější“ skupiny, mezi nimiž panují rozdílné životní podmínky a příležitosti.
  • Zvýšená míra kriminality a sociálních problémů: Sociálně vyloučené skupiny jsou často nuceny čelit obtížným životním podmínkám, které mohou vést k vyšší míře kriminality, drogové závislosti a jiným sociálním problémům. To má dalekosáhlé dopady na bezpečnost a kvalitu života celé společnosti.
  • Ekonomické náklady: Sociální vyloučení vede k nižší úrovni vzdělání, nezaměstnanosti a chudobě, což má negativní dopad na ekonomiku. Vyšší míra sociálního vyloučení obvykle vede také k vyšším veřejným výdajům na sociální podporu, zdravotní péči a boj proti kriminalitě. Zároveň pak také snižuje daňové příjmy a omezuje ekonomický růst.

Tip: O tom, jaké státu vznikají náklady následkem sociálního vyloučení si můžete přečíst v článku Daniela Prokopa.

  • Ztráta sociálního kapitálu a soudržnosti: Sociální vyloučení oslabuje sociální sítě a vztahy, což snižuje sociální kapitál a soudržnost společnosti. To může vést k oslabení důvěry a spolupráce mezi lidmi a následně k celkovému oslabení společenské soudržnosti a solidarity.
  • Omezení inovace a růstu: Omezený přístup ke vzdělání a ekonomickým příležitostem pro sociálně vyloučené skupiny brání rozvoji talentů a omezuje inovace a ekonomický růst.
  • Politická nestabilita a polarizace: Sociální vyloučení může vést k radikalizaci a polarizaci, což ohrožuje politickou stabilitu a demokratické hodnoty. To může být zvláště zřetelné, když se vyloučené skupiny snaží vyjádřit svou nespokojenost prostřednictvím protestů nebo podpory extremistických politických hnutí.
  • Zhoršení veřejného zdraví: Sociální vyloučení přispívá k širšímu spektru zdravotních problémů, včetně mentálních a chronických onemocnění, což má dopad na celkové veřejné zdraví a zvyšuje celkové náklady na zdravotní péči.

Tip: Kromě sociálního pojištění hraje důležitou roli také zdravotní pojištění. Přečtete si, jak a kolik musíme platit, a co se stane, když platit nebudeme.

Co je to sociálně vyloučená lokalita

Sociálně vyloučená lokalita je oblast, kde se soustřeďuje vysoký počet osob nebo skupin trpících sociálním vyloučením. Tyto lokality jsou často charakterizovány nízkým socioekonomickým statusem, vysokou mírou nezaměstnanosti, nízkou kvalitou nebo přetížeností bydlení, omezeným přístupem ke vzdělání, zdravotní péči a dalším základním službám. Může se jednat o celé městské čtvrti, venkovské oblasti nebo segregovaná sídliště.

Jak vzniká sociálně vyloučená lokalita

Vznik sociálně vyloučených lokalit může být důsledkem různých faktorů a procesů, včetně:

  • Ekonomický úpadek: Ztráta průmyslových pracovních míst obvykle vede k masové nezaměstnanosti a ekonomickému úpadku určitých oblastí. U nás jsme toto mohli zaznamenat se zavíráním dolů na Ostravsku.
  • Sociální segregace: Diskriminace a segregace na základě etnicity, rasy, socioekonomického postavení nebo jiných faktorů mohou vést k izolaci některých skupin v určitých oblastech. Příkladem je sídliště Chánov u města Most.
  • Urbanistické plánování a politiky bydlení: Nedostatečné nebo špatně navržené urbanistické plánování a politiky bydlení mohou přispět k segregaci a vytváření ghett. Opět je příkladem sídliště Chánov, které bylo postaveno v roce 1977 za účelem izolace romských obyvatel od zbytku města.
  • Migrace a demografické změny: Příliv migrantů do určitých oblastí bez dostatečné podpory a integrace také může vést ke vzniku sociálně vyloučených lokalit.

Důsledky sociálně vyloučené lokality

Sociálně vyloučené lokality mají pro lidi žijící v nich značné negativní důsledky. Jedním z hlavních problémů je omezený přístup k základním službám, jako je vzdělání, zdravotní péče a zaměstnání, což vede k sociální a ekonomické izolaci. Děti a mládež v těchto oblastech často čelí většímu riziku neúspěchu a nízké úrovni vzdělání, což snižuje jejich šance na lepší budoucnost. Navíc, nedostatečný přístup k adekvátnímu bydlení a životnímu prostředí může vést ke zhoršení zdravotního stavu obyvatel.

Pro celou společnost mají sociálně vyloučené lokality dlouhodobé důsledky, včetně zvýšených výdajů na sociální služby a zdravotní péči. Sociální a ekonomická segregace vede k posílení předsudků a stereotypů, což může způsobovat napětí mezi různými sociálními skupinami. Dále to omezuje sociální soudržnost a integraci, což může mít negativní vliv na sociální stabilitu a ekonomický rozvoj. Přítomnost vyloučených lokalit také snižuje celkovou kvalitu života ve společnosti a zvyšuje sociální nerovnost.

Jak tyto problémy řeší stát

Jak už jsme avizovali v první kapitole, stát bojuje se sociálním vyloučením a vznikem sociálně vyloučených oblastí pomocí sociálního zabezpečení. Jako prevence tedy slouží zejména sociální pojištění, které poskytuje finanční ochranu jednotlivcům a jejich rodinám při určitých životních situacích, které by jinak mohly ohrozit jejich ekonomickou stabilitu.

Konkrétně o různé typy dávek a příspěvků, jako je vyplácení starobních, sirotčích či invalidních důchodů, podpora v nezaměstnanosti, nemocenská apod. Kromě toho existují také různé dávky v hmotné nouzi. Sem patří příspěvek na živobytí určený pro úhradu potřeb na základní životní podmínky, doplatek na bydlení pro osoby s nedostačujícími příjmy a mimořádná okamžitá pomoc, která představuje jednorázový finanční příspěvek pro určité situace.

Tip: Dávkami v hmotné nouzi jsme se zaobírali v našem dalším článku.

Stát má formy pomoci i pro již existující případy sociálního vyloučení. Velkou část však tvoří také neziskové organizace a ve středu všeho stojí pracovníci sociálních služeb. Tato pomoc se snaží adresovat různé aspekty sociálního vyloučení – od nedostatku bydlení, přes nezaměstnanost, až po nedostatečný přístup ke vzdělání a zdravotní péči. Patří mezi ně například:

  • Sociální bydlení a ubytovny – Tyto služby poskytují dočasné bydlení pro osoby, které se ocitly bez domova nebo žijí v nevyhovujících bytových podmínkách. Cílem je zajistit stabilní prostředí, odkud mohou tyto osoby začít řešit další aspekty své situace. Konkrétním příkladem mohou být azylové domy pro matky s dětmi.
  • Zaměstnanostní programy – Jedná se o programy podporující začlenění sociálně vyloučených osob do trhu práce prostřednictvím rekvalifikací, kurzů a podpory při hledání zaměstnání.

Tip: Rekvalifikace zajišťuje nezaměstnaným úřad práce. A to zcela zdarma. Bližšímu fungování a podmínkám jsme se věnovali v našem článku.

  • Terénní programy – Tyto služby pracují přímo v komunitách, kde se snaží navazovat osobní kontakt s lidmi žijícími v sociálně vyloučených oblastech. Pomáhají řešit individuální potřeby a informují o dostupných zdrojích a službách.
  • Poradenství a podpora – Jedná se zejm. o nabídku poradenství v oblastech práva, zadlužení, zdraví, vzdělání a rodinných vztahů. Cílem je poskytnout lidem informace a nástroje potřebné k řešení jejich situace.
  • Komunitní centra a kluby – Toto jsou místa, která nabízejí volnočasové aktivity, vzdělávací programy a sociální služby pro děti, mládež i dospělé. Tyto centra hrají klíčovou roli v budování pocitu sounáležitosti a podpory v rámci komunit.
  • Programy pro specifické skupiny – Jedná se o různé služby zaměřené na konkrétní potřeby určitých skupin, jako jsou rodiny s dětmi, senioři, osoby se zdravotním postižením, migranty a menšiny.

Neodpověděl vám článek na váš problém? Zeptejte se umělé inteligence


Řešíte obdobný problém?

Tým online právníků Dostupný advokát vám jej vyřeší.

Řešení právního problému na míru

Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.

Předem dané ceny
Od začátku víte, kolik a za co platíte.
Vše zvládneme online
Takže ušetříte čas i peníze za dopravu.
Pracujeme rychle
90 % požadavků vyřešíme do druhého dne.
Zkušený tým
Pro každý právní obor máme specialistu.

Pomohl vám tento obsah? Přidejte mu hodnocení

Zatím nehodnoceno

…nebo jej sdílejte

Autor článku

JUDr. Ondřej Preuss, Ph.D.

Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.

Vzdělání
  • Právo, doktorské studium (Ph.D), Pf UK v Praze
  • Právo, L’université Nancy-II, Nancy
  • Právo, magisterské studium (Mgr.), Pf UK v Praze
  • Mezinárodní teritoriální studia (Bc.), FSV UK v Praze

Reference služby Dostupný advokát

Recenze služby

Jakub Jedlinský

před 5 měsíců

Spokojenost s přístupem advokátů, s jejich trpělivostí i naceněním.

Recenze služby

Tomáš Václavík

před 7 měsíců

Všem vřele doporučuji. Profesionalita, ochota.

Recenze služby

Michal D.

před 5 měsíců

Rychla odpoved (telefonicky kontakt s pravnikem). Navrhli nekolik variant reseni, serazeno dle pomeru vykon / cena. Rozumne vysvetleno, nic netlacili.

Zobrazit všechny reference

Mohlo by vás také zajímat

Znáte nás z médií
Logo Česká advokátní komora Apek Logo Advokátní kancelář roku 2023
Sledujte novinky
Facebook Dostupný advokát Twitter / X Dostupný advokát
Dostupný advokát © 2013-2024