Jak systém odvodů funguje
Důchodové pojištění je součástí širšího systému sociálního zabezpečení, který zajišťuje, že lidé mají příjem i ve chvílích, kdy už nemohou pracovat, ať už kvůli věku, nemoci nebo ztrátě partnera. Tento systém je průběžně financovaný. To znamená, že odvody současných pracujících se okamžitě používají na výplatu důchodů současným důchodcům.
Na rozdíl od soukromého spoření nejde o individuální účet, kam by se ukládaly vaše peníze. Každý platí podle svých příjmů a stát peníze přerozděluje podle potřeb a zákonných pravidel. Zajišťuje tak stabilitu systému a solidaritu mezi generacemi.
Kdo platí důchodové pojištění
Z pohledu zákona existují tři hlavní skupiny plátců důchodového pojištění:
- Zaměstnanci a zaměstnavatelé
- Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
- Stát – za určité skupiny obyvatel, kteří sami výdělečně činní nejsou
Každá z těchto skupin má jiná pravidla výpočtu i jinou administrativní odpovědnost.
Související služba
Nejste si jistí, zda máte správně placené sociální a důchodové pojištění?
Chyby v odvodech na sociální či důchodové pojištění mohou ovlivnit váš budoucí důchod nebo vznik dluhů vůči státu. Naši právníci vám pomohou zkontrolovat správnost plateb, vyřešit spory s ČSSZ i poradit, jak postupovat při neplacení pojistného. Vše rychle, online a srozumitelně.
Zjistit, na co mám nárok
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 6 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Jak se výše odvodů určuje
Výše pojistného závisí především na výši příjmů – čím vyšší výdělek, tím vyšší odvody. Zároveň ale existují i limity, které mají zabránit extrémním rozdílům. Například tzv. maximální vyměřovací základ stanovuje horní hranici příjmů, ze které se pojistné odvádí (v roce 2025 činí 2 234 736 Kč ročně). Z částky nad tento limit se už důchodové pojištění neplatí.
Díky tomu se systém udržuje v rovnováze: vysokopříjmoví lidé sice odvádějí víc, ale i jejich důchody jsou zastropované.
Kolik kdo platí
U zaměstnanců se odvody řeší automaticky. Zaměstnanec neposílá pojistné sám, o vše se stará jeho zaměstnavatel. Ten odvádí pojistné na sociální zabezpečení jako celek, jeho součástí je i důchodové pojištění.
Výše pojistného se určuje v procentech z vyměřovacího základu, což je nejčastěji hrubá mzda zaměstnance nebo zisk OSVČ. Z této částky se odvádí příspěvky na tři složky: důchodové pojištění, nemocenské pojištění, státní politiku zaměstnanosti (tj. podpora v nezaměstnanosti).
Tyto odvody se odvádějí měsíčně a spravuje je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Zaměstnavatelé
Zaměstnavatel platí pojistné za své zaměstnance podle typu jejich práce. U běžného zaměstnání zaměstnavatel odvádí 24,8 % z hrubé mzdy zaměstnance, z toho 2,1 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti.
U zdravotních záchranářů a hasičů podnikových jednotek je sazba vyšší a činí 28,8 % z hrubé mzdy, z toho 2,1 % nemocenské, 25,5 % důchodové a 1,2 % zaměstnanost. Tato sazba se postupně navyšuje a v roce 2026 dosáhne 29,8 %.
U rizikových zaměstnání (např. s fyzicky nebezpečnými podmínkami) aktuálně činí sazba důchodového pojištění 26,8 % z hrubé mzdy, z toho 2,1 % nemocenské, 23,5 % důchodové a 1,2 % zaměstnanost. I zde dojde podle ČSSZ k postupnému zvýšení – v roce 2026 na 27,8 %, 2027 na 28,8 % a od roku 2028 na 29,8 %.
Zaměstnanci
Každý zaměstnanec ze své hrubé mzdy odvádí 7,1 %, z toho 0,6 % na nemocenské pojištění a 6,5 % na důchodové pojištění.
Zaměstnavatel tedy celkem odvádí 24,8 % a zaměstnanec 7,1 %, dohromady tedy stát získá přibližně třetinu hrubé mzdy na sociální zabezpečení.
Osoby samostatně výdělečně činné
OSVČ nemají žádného zaměstnavatele, který by za ně pojistné odváděl, a proto si platí důchodové pojištění samy. Výše se počítá z tzv. vyměřovacího základu, který činí 50 % ze zisku (příjmy mínus výdaje). Z této částky se odvádí 28 % pojistného.
Například podnikatel s ročním ziskem 400 000 Kč má vyměřovací základ 200 000 Kč, z nějž odvede 56 000 Kč ročně. Pokud má nižší příjmy, musí i tak platit minimální zálohu, která pro rok 2025 činí zhruba 3 852 Kč měsíčně.
Pokud je OSVČ navíc účastna nemocenského pojištění, připlácí ještě 2,7 % navíc.
Tip na článek
Tip: Blíží se váš důchodový věk, ale nevíte, zda jste splnili veškeré podmínky? Případně nevíte, jak si vlastně o starobní důchod požádat, co je třeba doložit a kam se obrátit? Přečtěte si náš článek a získejte všechny potřebné informace.
Za koho platí důchodové pojištění stát?
Některé skupiny obyvatel jsou účastny důchodového pojištění i tehdy, když samy žádné pojistné neplatí. Jde o tzv. náhradní doby pojištění – typicky dobu rodičovské dovolené, péče o osobu závislou, evidenci na úřadu práce nebo pobírání invalidního důchodu. Tyto doby se započítávají pro vznik nároku na důchod a jeho výši, i když v nich fakticky nedochází k odvádění pojistného. V rámci zjednodušení se říká, že za tyto lidi platí pojistné stát.
Tím stát zajišťuje, aby tito lidé nepřišli o potřebnou dobu pojištění a měli nárok na důchod i přesto, že v dané době nepracují.
Kdo je pojištěný dobrovolně
Pokud někdo do systému zrovna nepřispívá, například je mezi zaměstnáními, studuje nebo pracuje v zahraničí, může se přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění. Tím si zajistí, že mu v evidenci nebudou chybět roky potřebné pro nárok na důchod. Dobrovolné pojištění lze platit i zpětně. Dobrovolně pojištění pak platí 28 % z vyměřovacího základu.
Co se stane, když pojistné neplatíte
Pokud zaměstnavatel pojistné neodvede, zůstává tato doba pro účely důchodového pojištění započtena – zákon ji považuje za dobu pojištění i v případě, že zaměstnavatel nesplnil svou povinnost. Problém to ale může být pro něj samotného, kterému hrozí penále a sankce. Proto je důležité, abyste si pravidelně kontrolovali, zda ČSSZ eviduje všechna zaměstnání správně.
U OSVČ je situace ještě vážnější. Neplacení záloh znamená nejen dluh vůči státu, ale i penále a krácení doby pojištění. Bez těchto let pak může chybět potřebná doba pro důchod, případně se důchod výrazně sníží.
Tip na článek
Tip: Kdy můžete jít do důchodu totiž záleží také na době platby důchodového pojištění. V každém případě však platí, že čím mladší jste, tím méně byste měli na důchod spoléhat. Zjistěte, jaký odchod do důchodu bude pravděpodobně platit pro vás.
Jak odvody ovlivňují výši důchodu
Výše budoucího důchodu se odvíjí od dvou klíčových faktorů – doby pojištění a vyměřovacích základů, tedy příjmů, ze kterých se odvádělo pojistné. Každý rok pojištění zvyšuje procentní výměru důchodu, a vyšší výdělky se promítají do výpočtu jeho výše.
Stát přitom zajišťuje určitý prvek solidarity, lidé s nižšími příjmy mají sice nižší odvody, ale výše jejich důchodu se snižuje pomaleji než u vyšších příjmů. Díky tomu se zmírňují sociální rozdíly mezi různými skupinami obyvatel.
Shrnutí
Důchodové pojištění je povinný odvod, který zajišťuje příjem lidem v důchodovém věku a je součástí systému sociálního zabezpečení. Funguje průběžně – odvody současných pracujících se ihned používají na výplatu důchodů současným penzistům. Platí ho tři skupiny: zaměstnanci a jejich zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a stát za vybrané skupiny (např. rodiče na rodičovské, nezaměstnané či pečující o závislé osoby). Zaměstnavatel odvádí 24,8 % z hrubé mzdy zaměstnance (z toho 21,5 % na důchodové pojištění) a zaměstnanec 7,1 % (6,5 % z toho na důchodové). OSVČ platí 28 % z poloviny svého zisku, nejméně však minimální zálohu, která v roce 2025 činí 3 852 Kč měsíčně. Dobrovolně pojištění si mohou platit lidé, kteří momentálně nepracují, aby si zachovali potřebnou dobu pojištění. Pojistné se určuje z vyměřovacího základu, přičemž existuje i maximální limit (v roce 2025 činí 2 234 736 Kč ročně), nad který se už pojistné neodvádí. Neplacení pojištění vede k dluhům i zkrácení doby pojištění, což může snížit budoucí důchod. Výše důchodu pak závisí na délce doby pojištění a na výši příjmů, z nichž se odvádělo pojistné, přičemž systém zohledňuje solidaritu mezi příjmovými skupinami.
Často kladené dotazy
Kolik se aktuálně platí na důchodové pojištění?
Zaměstnanec odvádí ze své hrubé mzdy 6,5 % na důchodové pojištění a zaměstnavatel za něj připlácí dalších 21,5 %. Dohromady tedy stát získá z každé hrubé mzdy 28 % určených pro důchodový systém. OSVČ odvádějí 28 % z poloviny svého zisku (tzv. vyměřovacího základu).
Kdo všechno musí platit důchodové pojištění?
Povinnost se týká všech, kteří mají příjem ze zaměstnání nebo podnikání. Za zaměstnance odvody zajišťuje zaměstnavatel, OSVČ platí samy. Stát odvádí pojistné za osoby, které samy nepracují, ale jsou chráněny – například rodiče na rodičovské, nezaměstnané či osoby pečující o blízkého.
Můžu si platit důchodové pojištění dobrovolně?
Ano. Pokud jste momentálně bez zaměstnání, studujete nebo pracujete v zahraničí, můžete se přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění. Tím si zajistíte, že se vám tato doba započítá do celkové doby pojištění potřebné pro nárok na důchod. Dobrovolné pojistné činí 28 % z vyměřovacího základu a lze ho doplatit až 10 let zpětně.
Co se stane, když důchodové pojištění neplatím?
Pokud zaměstnavatel pojistné neodvede, doba se nemusí započítat do důchodu, proto je důležité si kontrolovat evidenci u ČSSZ. OSVČ, které nezaplatí zálohy, riskují nejen dluh a penále, ale i ztrátu nároku na plný důchod, protože se jim zkracuje doba pojištění.
Ovlivňuje výše mých odvodů i výši mého důchodu?
Ano. Výše důchodu závisí na tom, kolik let jste pojištění a jak vysoké odvody jste během života platili. Čím vyšší příjmy a delší doba pojištění, tím vyšší bude váš důchod. Systém je však nastaven solidárně – lidé s nižšími příjmy mají pomalejší pokles důchodu, aby nedocházelo k velkým rozdílům mezi jednotlivými skupinami.
