Rozhodnutí jediného společníka: Co když v s. r. o. vládne jediná osoba?

Kdo je jediný společník?

Jediný společník (akcionář) je fyzická nebo právnická osoba, která vlastní 100 % obchodního podílu v kapitálové společnosti, nejčastěji ve společnosti s ručením omezeným (s. r. o.) nebo v akciové společnosti (a. s.). Výhradní vlastnictví podílu umožňuje jedinému společníkovi přijímat rozhodnutí bez nutnosti svolání valné hromady.

Právní rámec rozhodnutí jediného společníka

Rozhodnutí jediného společníka je v české právní úpravě upraveno především v zákoně o obchodních korporacích. Tento zákon stanoví, jaká rozhodnutí může jediný společník činit a jaké povinnosti s tím souvisejí.

Zákon o obchodních korporacích určuje, že jediný společník vykonává působnost valné hromady. To znamená, že má právo přijímat rozhodnutí ve všech záležitostech, které by jinak příslušely valné hromadě. Mezi jeho povinnosti patří zajištění, že veškerá rozhodnutí budou učiněna v souladu se zákonem a zakladatelskou listinou společnosti. Dále je jediný společník povinen zajistit, že budou splněny veškeré formální náležitosti a případně uloženy do sbírky listin obchodního rejstříku.

Rozhodnutí jediného společníka musí být dle zákona o obchodník korporacích přijímána v písemné formě, a to zejména v případech, kdy je rozhodnutí ukládáno do obchodního rejstříku. Pokud právní předpisy nebo zakladatelská listina stanoví nutnost ověřeného podpisu, je třeba tento požadavek dodržet.

V jakých oblastech smí jediný společník rozhodovat?

Jediný společník má všestranné rozhodovací pravomoci, které se týkají klíčových otázek fungování společnosti. Mezi hlavní oblasti rozhodování patří:

1. Změny ve společnosti

• Změna zakladatelské listiny: Jediný společník může rozhodnout o změně zakladatelské listiny, například o úpravě předmětu podnikání, obchodní firmy nebo výše základního kapitálu.
• Změna sídla: Rozhodnutí o změně sídla společnosti patří mezi běžné pravomoci jediného společníka. Nové sídlo musí být řádně zapsáno v obchodním rejstříku.

2. Finanční rozhodnutí

• Schvalování účetní závěrky: Jediný společník má právo schvalovat roční účetní závěrku společnosti a rozhodnout o rozpočtu na další období. Tento proces zahrnuje nejen analýzu finančních výsledků, ale také strategická rozhodnutí o budoucích investicích.
• Zvyšování nebo snižování základního kapitálu: Tento proces vyžaduje splnění formálních náležitostí a často i schválení notářem. Zvyšování základního kapitálu může být realizováno vkladem peněžních prostředků, nepeněžitým vkladem nebo kapitalizací pohledávky.
• Rozdělení zisku: Rozhodnutí o rozdělení zisku je další důležitou oblastí. Jediný společník může stanovit, zda bude zisk vyplacen jako dividendy, nebo reinvestován zpět do společnosti. Reinvestice může zahrnovat rozvoj nových produktů, rozšíření na nové trhy nebo modernizaci technologií. Níže se na tuto oblast podíváme blíž.

3. Personální rozhodnutí

• Jmenování a odvolání jednatele: Jediný společník má plnou kontrolu nad obsazením statutárních orgánů společnosti. Může si vybrat jednatele, který hraje klíčovou roli při každodenním řízení firmy. Stejně tak ho může zase sám odvolat, pokud jednatel ztratí jeho důvěru, neplní své povinnosti nebo se jediný společník rozhodne změnit strategii společnosti.
• Stanovení odměn statutárních orgánů: Společník určuje odměny jednatelů a dalších členů orgánů. Tyto odměny mohou být jak pevně stanovené, tak variabilní na základě dosažených výsledků.

4. Ostatní rozhodnutí

• Schvalování fúze nebo rozdělení společnosti: Jediný společník může samostatně rozhodnout také o tom, zda jsou firmu spojí v rámci fúze s nějakou další, anebo ji může naopak rozdělit na více menších jednotek.
• Vstup do likvidace: Jediný společník může rozhodnout o ukončení činnosti společnosti a jejím vstupu do likvidace. Proces likvidace zahrnuje vypořádání závazků, rozdělení majetku mezi věřitele a zajištění výmazu společnosti z obchodního rejstříku.

5. Schvalování vnitřních předpisů

Společník může schválit vnitřní předpisy upravující pravidla a postupy ve společnosti, jako například pracovní řád, bezpečnostní pokyny nebo pravidla pro interní audit.

6. Podpisové právo

Jedním z častých rozhodnutí je úprava pravidel pro podpisové právo, tedy určení, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podepisovat jménem společnosti.

7. Uzavírání smluv

Společník může schvalovat významné smlouvy, jako jsou nájemní smlouvy, dodavatelské smlouvy nebo smlouvy o úvěru.

8. Dohody o mlčenlivosti

Jediný společník může rozhodnout o zavedení dohod o mlčenlivosti (NDA) pro zaměstnance nebo obchodní partnery. Musí však nechat prostor statutárnímu orgánu.

9. Převod podílů

Rozhodnutí o převodu obchodního podílu na jinou osobu, pokud to zakladatelská listina společnosti umožňuje, rovněž spadá do pravomoci jediného společníka.

10. Změny v orgánech společnosti

Jediný společník rozhoduje o obsazení dozorčí rady, pokud je ve společnosti zřízena, nebo o jiných změnách v orgánech společnosti.

Rozhodnutí jediného společníka o rozdělení zisku

Rozhodnutí jediného společníka o rozdělení zisku ve společnosti s ručením omezeným vyžaduje dodržení určitého postupu a právních předpisů. Tento proces je specifikován v zákoně o obchodních korporacích. Rozhodnutí jediného společníka o rozdělení zisku může probíhat za těchto podmínek:

Podmínky pro rozdělení zisku:

• Schválení účetní závěrky: Před samotným rozhodnutím jediného společníka o rozdělení zisku musí být schválena řádná nebo mimořádná účetní závěrka. Bez tohoto schválení nemá pravomoc zisk rozdělit.
• Rozhodnutí jediného společníka: V případě společnosti s jediným společníkem nahrazuje jeho rozhodnutí působnost valné hromady. Tento společník se tedy vyjadřuje písemně, a to bez nutnosti konání valné hromady.
• Omezení a podmínky: Zisk lze rozdělit pouze v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Je důležité, aby rozhodnutí o rozdělení zisku nevedlo k úpadku společnosti. Pokud by bylo rozdělení provedeno v rozporu se zákonem, takové rozhodnutí by nemělo právní účinky a společníci by museli vyplacený podíl vrátit.

Postup rozhodování:

• Příprava návrhu: Jednatel společnosti předkládá návrh na rozdělení zisku spolu s účetní závěrkou ke schválení jedinému společníkovi.
• Písemné rozhodnutí: Společník přijme rozhodnutí formou písemného zápisu, který nemusí být notářsky ověřen, pokud to zákon nevyžaduje.
• Vyplacení podílu na zisku: Po schválení může být podíl na zisku vyplacen, přičemž splatnost je obvykle stanovena na tři měsíce od rozhodnutí, pokud společenská smlouva nestanoví jinak.

Při rozhodnutí jediného společníka o rozdělení zisku je nezbytné dodržovat všechny právní normy a postupy, aby se předešlo potenciálním právním problémům a zajistila se správnost a transparentnost tohoto procesu. Pokud potřebujete v tomhle ohledu jakoukoliv právní radu, neváhejte se na nás obrátit.

Jediný společník je flexibilní formou vlastnictví, jelikož on sám může přijímat rozhodnutí kdykoliv. Nemusí dodržovat procesní pravidla, která platí pro kolektivní orgány – usnášeníschopnost nebo předchozí oznámení o zasedání se ho netýkají.

Rozhodnutí jediného společníka musí být písemné

Zákon o obchodních korporacích stanoví, že rozhodnutí jediného společníka musí být přijímáno v písemné formě. Toto pravidlo platí zejména pro rozhodnutí, která se musí uložit do sbírky listin obchodního rejstříku, jako je například změna zakladatelské listiny nebo jmenování jednatele.

Každé rozhodnutí jediného společníka by mělo obsahovat:

• Identifikaci společnosti: Obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo společnosti.
• Popis rozhodnutí: Konkrétní obsah rozhodnutí, včetně jeho odůvodnění. Například v rozhodnutí jediného společníka o vyplacení zisku je potřeba jasně formulovat, jaká část zisku bude vyplacena a jaká část bude reinvestována.
• Datum a místo rozhodnutí: Aby bylo zřejmé, kdy a kde bylo rozhodnutí přijato.
• Podpis jediného společníka: Pokud to vyžaduje zákon, musí být podpis ověřen.

V některých případech je třeba, aby bylo rozhodnutí jediného společníka následně ověřeno notářem. To platí například při změně zakladatelské listiny nebo zvyšování základního kapitálu.

Rozhodnutí, která ovlivňují veřejné záznamy společnosti, jako je změna sídla nebo statutárních orgánů, musí být uložena do sbírky listin obchodního rejstříku.

Rozhodování jediného společníka je zásadní pro úspěšné fungování společnosti. Správně formulovaná a provedená rozhodnutí pomáhají minimalizovat právní rizika a zajistit efektivní chod společnosti. Pokud si nejste jisti, jak správně postupovat, doporučujeme obrátit se na advokáta. Pomůžeme vám s přípravou rozhodnutí, kontrolou dokumentů a řádným zápisem změn do obchodního rejstříku.

Shrnutí

Rozhodnutí jediného společníka přináší možnost efektivně řídit společnost bez potřeby valné hromady, avšak s jasně danými právními a formálními požadavky. Jediný společník, který vlastní 100 % obchodního podílu, vykonává působnost valné hromady, což zahrnuje rozhodování o klíčových otázkách, jako jsou změny zakladatelské listiny, rozdělení zisku, jmenování jednatele nebo vstup do likvidace. Všechna rozhodnutí musí být přijímána v písemné formě, přičemž u některých je vyžadováno notářské ověření a jejich uložení do sbírky listin obchodního rejstříku. Dodržení zákonných postupů je nezbytné pro jejich platnost a právní jistotu společnosti.