Právo na soukromí je jedním ze základních lidských práv. Přesto má ale svoje limity a často se dostává do střetu s jinými právy a povinnostmi. Týká se to například práva na informace, bezpečnosti či veřejného zdraví. A pokud patříte mezi veřejně činné osoby, právo na soukromí je u vás obzvlášť oslabené. V tomto článku se na právo na soukromí, jeho hranice a výjimky podíváme podrobně.
Právo na soukromí je základní lidské právo, které chrání jednotlivce před neoprávněným zásahem do jeho osobního života, identity a osobních údajů. Spadá pod něj například právo na ochranu soukromí osobní korespondence, osobních údajů, domova a rodinného života. Zároveň se právo na soukromí dotýká i práva na vlastní obraz a reputaci.
Právo na soukromí je základním lidským právem, a proto nebude překvapením, že jeho úpravu nalezneme v Listině základních práv a svobod. Zde nalezneme informaci o tom, že „nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena“ a, že „každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života.“
Právo na soukromí upravuje také občanský zákoník, který například stanoví, že „nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam.“
Trestní zákoník stanovuje trestné činy proti soukromí a osobní svobodě. Sem patří například trestný čin porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí, neoprávněné nakládání s osobními údaji nebo pomluva.
Došlo k neoprávněnému narušení vašeho soukromé k porušení jiných základních lidských práv? Popište nám vaši zkušenost a do 24 hodin budete mít jasno.
Právu na soukromí se kromě české legislativy věnuje i ta mezinárodní. Například jedním ze základních principů Všeobecné deklarace lidských práv OSN je pravidlo stanovující, že „nikdo nesmí být vystaven svévolnému zasahování do soukromého života, do rodiny, domova nebo korespondence, ani útokům na svou čest a pověst.“ Evropská úmluva o lidských právech pak zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života, domovní svobody a korespondence.
I přesto, že je právo na soukromí jedním ze základních lidských práv pevně zakotvených v mezinárodní i české legislativě, existuje zde řada výjimek a střetů s dalšími druhy práv a povinností. V řadě situací tak může dojít k tomu, že právo na soukromí musí ustoupit do pozadí:
Střet práva na soukromí s bezpečností je jedním z klíčových právních i etických dilemat dnešní doby. Tento konflikt se projevuje v různých oblastech práva, zejména v otázkách státní kontroly, ochrany osobních údajů, trestního řízení, sledování a prevence kriminality. Se střetem se může setkat zejména v těchto oblastech:
Jaká pravidla platí pro sledování zaměstnanců na pracovišti kamerami? To se dozvíte v dalším článku.
Střet mezi právem na soukromí a právem na informace je častým tématem, které vyvstává především v kontextu veřejné sféry, novinářské činnosti, veřejného dohledu a ochrany osobních údajů.
Jedná se zejména o informace důležité pro veřejný zájem. Například o sdílení podrobností týkajících se politických skandálů či soudních případů. Zde pak vyvstává otázka, kdy už dochází k porušení práva na soukromí, i když jde o informaci, která je relevantní pro veřejný zájem.
Střet práva na soukromí a ochrany veřejného zdraví je klasickým příkladem konfliktu mezi individuálními právy a veřejným zájmem, se kterým jsme se setkávali před pár lety prakticky denně. Dochází k němu zejména v situacích, kdy opatření na ochranu zdraví vyžadují zásah do soukromí jednotlivců a jedná se zejména o tyto situace:
Pokud dojde k zásahu do vaší cti, důstojnosti nebo soukromí, můžete podat žalobu na ochranu osobnosti a domáhat se zdržení se takového jednání (např. zastavení šíření informací), odstranění následků (např. omluva, veřejné popření nepravdivých informací) a přiměřeného zadostiučinění (např. finanční odškodnění). V závažnějších případech můžete podat trestní oznámení na policii (např. v případě stalkingu, vydírání, při závažné pomluvě či neoprávněném nakládání s osobními údaji).
Chystáte se podat žalobu nebo trestní oznámení? Nechte si pomoct od Dostupného advokáta. Provedeme pečlivou analýzu případu a následně postaráme o přípravu žaloby nebo podání trestního omezení. V případě soudního řízení budeme tvrdě vymáhat vaše práva.
Právo na soukromí není pro všechny stejné. U veřejně činných osob (např. politiků, úředníků, soudců, známých podnikatelů, celebrit) je do jisté míry oslabené. Hlavním důvodem je jejich vliv na veřejný život a nutnost informovat veřejnost o záležitostech, které mohou být relevantní pro výkon jejich funkce nebo působení ve veřejném prostoru.
Veřejně činné osoby musí strpět vyšší míru veřejné kontroly, zejména pokud se jedná o informace týkající se jejich profesního života nebo záležitostí souvisejících s výkonem funkce. Například veřejní činitelé musí počítat s tím, že budou média informovat o jejich profesním působení, politických názorech nebo korupčních kauzách.
Přestože je ochrana soukromí veřejně činných osob slabší, neznamená to, že je neomezená. Zásahy do jejich soukromého života musí být odůvodněné veřejným zájmem. Na druhou stranu se někdy veřejně činné osoby snaží chránit před kritikou tím, že se odvolávají na právo na soukromí. Pokud je ale kritika založena na pravdivých a věcných informacích souvisejících s jejich veřejnou funkcí, právo na soukromí zde nehraje roli.
Právo na soukromí je základním lidským právem chránícím jednotlivce před neoprávněnými zásahy do osobního života, identity a osobních údajů. Je zakotveno v Listině základních práv a svobod, občanském a trestním zákoníku i mezinárodních úmluvách.
V praxi však často dochází ke střetu s jinými právy. Například ve jménu bezpečnosti se využívají kamerové systémy, domovní prohlídky či odposlechy, které mohou narušovat soukromí. Podobně ospravedlňuje zveřejnění citlivých údajů právo na informace, ale pouze pokud je to ve veřejném zájmu.
Obrana proti neoprávněným zásahům zahrnuje žalobu na ochranu osobnosti nebo trestní oznámení. U veřejně činných osob je právo na soukromí omezeno kvůli jejich vlivu na veřejný život, ale zásahy do jejich soukromí musí být odůvodněné veřejným zájmem.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
