Práce na IČO sama o sobě není problém. Problém nastává ve chvíli, kdy navenek vystupujete jako podnikatel, ale ve skutečnosti pracujete jako běžný zaměstnanec. Právě tomu se v Česku říká švarcsystém. Jde o nelegální výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah, za který hrozí citelné sankce firmě i samotnému pracovníkovi. Rozhodující není název smlouvy, ale to, jak spolupráce funguje ve skutečnosti.
Rychlý přehled
Švarcsystém je situace, kdy člověk formálně vystupuje jako OSVČ, ale fakticky vykonává závislou práci. Zákoník práce vymezuje závislou práci jako práci vykonávanou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobně; současně má být vykonávána za odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době a na jeho pracovišti nebo na jiném dohodnutém místě. Taková práce může být vykonávána jen v základním pracovněprávním vztahu, tedy typicky v pracovním poměru nebo na dohodu. Pokud se závislá práce vykonává mimo pracovněprávní vztah, jde podle zákona o zaměstnanosti o nelegální práci. Firmě nebo podnikající fyzické osobě za to může hrozit pokuta až 10 milionů korun, nejméně však 50 tisíc korun, a pracovníkovi až 100 tisíc korun.
Švarcsystém označuje situaci, kdy firma nebo jiný podnikatel navenek nastaví spolupráci jako obchodní vztah s OSVČ, ale ve skutečnosti jde o práci, která má znaky běžného zaměstnání. Typicky tedy nejde o skutečně samostatného dodavatele služby, ale o člověka, který je začleněn do provozu firmy, pracuje podle pokynů, osobně, v určeném režimu a pod kontrolou druhé strany.
Problém není v tom, že někdo pracuje na živnostenský list. Problém je v obcházení pracovního práva. Pokud vztah splňuje znaky závislé práce, zákon nepřipouští, aby byl jen „převlečen“ za fakturaci na IČO. Český právní řád to považuje za nelegální práci.
Pro pracovníka to přináší praktická rizika. Nemá automaticky ochranu zákoníku práce, jistotu výpovědních pravidel, nárok na dovolenou nebo překážky v práci jako zaměstnanec. Současně se vystavuje riziku sankce za výkon nelegální práce.
Základ leží ve dvou předpisech. Zákoník práce říká, co je závislá práce a že taková práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu. Zákon o zaměstnanosti na to navazuje a stanoví, že nelegální prací je práce, která má znaky závislé práce a je konána fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah, pokud jiný právní předpis výjimečně neumožňuje něco jiného.
To je klíčové pravidlo celého tématu. Není tedy rozhodující, jak si smluvní strany spolupráci pojmenují. Rozhodující je skutečný obsah vztahu. Můžete mít podepsanou rámcovou smlouvu o poskytování služeb, fakturovat měsíční částku a být vedeni jako OSVČ, ale pokud vztah reálně funguje jako zaměstnání, úřady ho mohou takto také posoudit.
Právě proto se při kontrolách neposuzuje jeden izolovaný znak, ale celý způsob spolupráce. Na švarcsystém se v praxi zaměřuje zejména Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. SÚIP dlouhodobě uvádí nelegální práci, zastřené agenturní zaměstnávání a švarcsystém mezi častými oblastmi kontrol.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Nejčastější chyba je přesvědčení, že švarcsystém poznáte podle jedné věci, například podle toho, že používáte firemní notebook nebo chodíte na porady. Tak jednoduché to není. Jeden znak sám o sobě většinou nestačí. Úřady a soudy posuzují celek.
Varovné jsou zejména tyto okolnosti:
Naopak legální spolupráce s OSVČ bývá typicky samostatnější. Dodavatel si sám organizuje práci, nese podnikatelské riziko, může pracovat i pro jiné klienty, určuje si způsob plnění a výsledek dodává vlastním jménem. Ani to ale není absolutní. I externista může někdy pracovat v prostorách klienta nebo používat jeho nástroje. Rozhoduje celkový obraz vztahu.
Praktická otázka proto nezní „mám živnosťák?“, ale spíš: „Funguji skutečně jako samostatný dodavatel, nebo jako zaměstnanec bez pracovní smlouvy?“
Práce na IČO je legální tehdy, když jde skutečně o podnikání nebo samostatné poskytování služby. Typické je to u projektové spolupráce, specialistů, poradců, IT dodavatelů, kreativců nebo řemeslníků, kteří sami organizují způsob práce, mají více klientů a nejsou v běžném režimu podřízenosti.
Firmy proto mohou spolupracovat s OSVČ zcela legálně. Zakázané není využívání externistů, ale nahrazování zaměstnanců externisty tam, kde jde ve skutečnosti o závislou práci.
V praxi je rozumné hlídat i smluvní dokumentaci. Dobře napsaná smlouva s OSVČ sama o sobě švarcsystém „nezachrání“, ale může pomoci ukázat, že šlo skutečně o samostatnou podnikatelskou spolupráci. Ještě důležitější ale je, aby tomu odpovídalo i každodenní fungování.
Sankce nejsou jen symbolické. Fyzická osoba, která koná nelegální práci, se dopouští přestupku a může dostat pokutu až 100 tisíc korun. Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která umožní výkon nelegální práce, může dostat pokutu až 10 milionů korun, přičemž zákon u těchto přestupků stanoví i minimální hranici 50 tisíc korun. Vedle pokuty lze uložit i zákaz činnosti až na 2 roky a zveřejnění rozhodnutí o přestupku na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu 1 roku.
To už je pro firmu velmi citelný zásah. A nejde jen o pokutu samotnou. Zákon o zaměstnanosti zároveň vede veřejně využitelnou evidenci právnických a fyzických osob, kterým byla pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce cizinci bez oprávnění k pobytu; u jiných forem nelegální práce se sankční dopady mohou projevit i jinak, včetně zhoršení postavení ve veřejných zakázkách nebo při kontrolách dalších orgánů.
V článcích na internetu se někdy objevuje zkratka, že „pokuta hrozí hlavně firmě“. To je pravda jen napůl. Riziko nese i samotný pracovník, pokud vědomě vykonává nelegální práci.
Ano, vedle sankcí od inspekce práce mohou vzniknout i další veřejnoprávní dopady. Pokud úřady dospějí k závěru, že deklarovaná spolupráce na IČO byla ve skutečnosti nelegální práce nebo jiný zastřený vztah, může to mít dopady i v oblasti odvodů a daní. Konkrétní řešení ale závisí na typu vztahu, průběhu kontroly a zapojených orgánech.
U švarcsystému se proto nevyplatí spoléhat na to, že „když se všichni dohodli, nic se nestane“. Právě zastřené vztahy bývají pro firmu drahé zpětně.
Neumíte se rozhodnout, zda zvolit živnost nebo zaměstnání, a nejraději byste měli obojí? Žádný problém, i to je totiž možné. V našem článku zjistíte, jak v takovém případě postupovat.
Pokud dostanete nabídku „na IČO“, není nutné ji automaticky odmítat. Je ale dobré si hned na začátku ujasnit, jak má spolupráce fungovat. Ptejte se, zda si budete sami určovat čas a způsob práce, zda můžete pracovat i pro jiné klienty, zda nesete vlastní podnikatelské riziko a zda nejde fakticky o běžnou interní pozici firmy.
Jestliže máte pocit, že firma chce jen nahradit pracovní poměr fakturací, je rozumné trvat na pracovním poměru nebo alespoň na jiné legální formě pracovněprávního vztahu, například dohodě. Závislá práce totiž podle zákoníku práce patří do pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nikoli do obchodního vztahu s OSVČ.
Pokud už v takovém režimu pracujete a nejste si jistí, lze situaci konzultovat s advokátem nebo podat podnět inspekci práce. Někdy totiž vztah není černobílý a bez detailního posouzení není bezpečné dělat rychlé závěry.
Švarcsystém není „běžná práce na živnost“. Je to nelegální výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Rozhodující nejsou faktury ani název smlouvy, ale skutečný obsah spolupráce. Pokud pracujete osobně, podle pokynů, ve vztahu podřízenosti, jménem firmy a v jejím provozním režimu, může jít o závislou práci, která má být vykonávána v pracovním poměru nebo na dohodu. Za švarcsystém hrozí vysoké sankce firmě i pracovníkovi, a proto se nevyplatí brát ho jako „výhodnější variantu zaměstnání“.
Ne. Práce na IČO je běžná a legální, pokud jde skutečně o samostatné podnikání nebo externí dodávku služby. Nelegální je až tehdy, když má vztah reálně znaky závislé práce.
Typicky podle vztahu nadřízenosti a podřízenosti, osobního výkonu práce, práce jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů, za odměnu, na jeho náklady a odpovědnost, v pracovní době a na jeho pracovišti nebo jiném dohodnutém místě.
Především Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Švarcsystém a nelegální práce patří dlouhodobě mezi témata jejich kontrol.
Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která umožní výkon nelegální práce, může být uložena pokuta až 10 milionů korun, nejméně však 50 tisíc korun.
Fyzická osoba, která koná nelegální práci, může dostat pokutu až 100 tisíc korun.
Ne. Jeden znak sám o sobě obvykle nestačí. Posuzuje se celý skutečný obsah vztahu.
Ano. Můžete trvat na pracovním poměru nebo jiném legálním pracovněprávním vztahu, poradit se s advokátem nebo se obrátit na inspekci práce.
Vyřešte libovolný právní problém s týmem Dostupného advokáta! Do 24 hodin vám navrhneme řešení vaší situace a spočítáme, kolik vás to bude stát. Cena za vypracování návrhu je 390 Kč. Když si u nás navržené služby objednáte, máte vypracování návrhu zdarma.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
