Zákon 222/1999 Sb. O zajišťování obrany České republiky

Předmět úpravy

Tento zákon stanovuje povinnosti státních orgánů, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany České republiky (dále jen „obrana státu“) před vnějším napadením a odpovědnost za porušení těchto povinností.

Vymezení pojmů

• (1) Obrana státu je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.
• (2) Pracovní povinnost je povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a které jsou tyto fyzické osoby povinny konat v místě a podle potřeb zajišťování obrany státu i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech.
• (3) Pracovní výpomoc je povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
• (4) Věcnými prostředky jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované služby, které lze využít v zájmu zajišťování obrany státu.
• (5) Poskytováním údajů a informací se rozumí povinnost právnických a fyzických osob poskytnout na výzvu správních úřadů a územních samosprávných celků údaje a informace o věcných prostředcích, které vlastní, o výrobních programech a výrobních kapacitách, o kvalifikaci svých zaměstnanců, o zdravotní způsobilosti fyzických osob povolávaných k pracovní povinnosti a pracovní výpomoci, kterých lze využít při přípravě zajišťování obrany státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu; fyzické osoby jsou povinny sdělit údaje o svém vzdělání a o svém zdravotním stavu.
• (6) Operační přípravou státního území je souhrn opatření vojenského, ekonomického a obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sil a zabezpečení potřeb obyvatelstva.
• (7) Subjektem hospodářské mobilizace se rozumí podnikatel, který se zavázal za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu dodávat výrobky, práce nebo služby nezbytné pro zajištění ozbrojených sil a ozbrojených sborů a byl jím jmenován.
• (8) Plánováním obrany státu se rozumí soubor plánovaných opatření, vzájemně se ovlivňujících, k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke splnění všech požadavků na zajišťování obrany státu, zabezpečení mezinárodních smluvních závazků o společné obraně, včetně podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru a účasti na mírových operacích. Plány obrany státu tvoří obranné plánování, plánování operací, mobilizační plánování a plánování připravenosti obranného systému státu.

Řízení a organizace obrany státu zahrnují výstavbu, přípravu a řízení ozbrojených sil, operační přípravu státního území, plánování obrany státu a opatření v národním hospodářství a na všech úsecích veřejného života v zájmu zajišťování obrany státu.

Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda.

Vláda

• (1) Vláda k zajišťování obrany státu v míru
  • a) vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, a činí nezbytná opatření ke snížení, popřípadě vyloučení těchto rizik,
  • b) vyhodnocuje úroveň připravenosti státu k zajišťování jeho obrany a v souvislosti s tím předkládá prezidentu republiky a komorám Parlamentu zprávu o zjištěných skutečnostech a navržených opatřeních k posílení obranyschopnosti státu,
  • c) schvaluje strategickou koncepci obrany státu,
  • d) řídí plánování obrany státu, stanoví obsahovou náplň jednotlivých plánů obrany státu a časové etapy pro jejich zpracování,
  • e) rozhoduje o základních opatřeních přípravy státu k obraně a jejím organizování,
  • f) rozhoduje o základních směrech výstavby, přípravy a použití ozbrojených sil a o zajištění obrany státu,
  • g) schvaluje koncepci mobilizace ozbrojených sil,
  • h) rozhoduje o prověření opatření pro zabezpečení obrany státu podle § 41 odst. 2,
  • i) schvaluje koncepci přípravy občanů k obraně státu,
  • j) stanoví k provedení svých rozhodnutí při zajišťování obrany státu úkoly ministrům, vedoucím jiných správních úřadů a územním samosprávným celkům při výkonu jejich přenesené působnosti,
  • k) rozhoduje o dalších nepředvídatelných úkolech nezbytných k zajišťování obrany státu.
• (2) Vláda k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu
  • a) činí závěry z vojensko politického hodnocení mezinárodních vztahů a rozhoduje o realizaci potřebných opatření k odvrácení ozbrojeného konfliktu a ke zvýšení připravenosti k obraně státu,
  • b) rozhoduje o opatřeních k účinnému fungování systému obrany státu,
  • c) rozhoduje o prioritách plnění úkolů, které souvisejí se zajišťováním obrany státu,
  • d) rozhoduje o opatřeních potřebných pro vedení války,
  • e) k plnění úkolů při zajišťování obrany státu využívá Ústřední krizový štáb zřízený podle zvláštního právního předpisu.
• (3) Vláda předkládá prezidentu republiky a komorám Parlamentu každoročně k 31. srpnu kalendářního roku, nebo kdykoliv o to požádají, zprávu o zajišťování obrany státu.

Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka

• (1) Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) k zajišťování obrany státu
  • a) navrhuje vládě základní opatření k přípravě a organizování obrany státu; k tomu zejména zpracovává obranné koncepce a požadavky na zabezpečení obrany státu,
  • b) odpovídá za proces plánování obrany státu a koordinuje jeho přípravu; k tomu může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků podkladové materiály; ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky jsou povinny požadavkům vyhovět, a to bezúplatně,
  • c) odpovídá za plánování a zabezpečení operační přípravy státního území, doplňování ozbrojených sil a mobilizaci ozbrojených sil; k tomu může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků součinnost; ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky jsou povinny požadavkům vyhovět,
  • d) vede soubornou evidenci věcných prostředků a soubornou evidenci o fyzických osobách určených k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci určených k zabezpečení ozbrojených sil navazující na evidenci vedenou krajskými vojenskými velitelstvími,
  • e) přezkušuje prostřednictvím svých orgánů přípravu mobilizace ozbrojených sil; k tomu jsou pracovníci, které pověřilo ministerstvo, oprávněni vstupovat do objektů kontrolovaných subjektů,
  • f) prověřuje opatření pro zabezpečení obrany státu v rozsahu stanoveném vládou podle § 41 odst. 2,
  • g) řídí přípravu občanů k obraně státu a provádí vzdělávací, výchovnou a osvětovou činnost v této oblasti; rozsah přípravy občanů k obraně státu a provádí vzdělávací, výchovnou a osvětovou činnost v této oblasti je součástí plánů obrany,
  • h) uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci a územnímu opatření o stavební uzávěře a o asanaci území z hlediska zájmů obrany České republiky,
  • i) vede soubornou evidenci objektů důležitých pro obranu státu a objektů, které mohou být za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu napadeny.
• (2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajišťování obrany státu v oboru své působnosti
  • a) vyhodnocují mezinárodněpolitickou situaci a navrhují potřebná opatření k zajišťování obrany státu,
  • b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k zajišťování obrany státu včetně jejich finančního zabezpečení a realizují je,
  • c) odpovídají za výběr objektů důležitých pro obranu státu a v součinnosti s jejich vlastníky a provozovateli za zabezpečení jejich použití k zajišťování obrany státu,
  • d) plní úkoly k zajišťování obrany státu podle rozhodnutí vlády.
• (3) Česká národní banka v oboru své působnosti stanoví a uskutečňuje opatření k zajišťování obrany státu včetně plánování prostředků na ně.
• (4) Ministerstvo využívá k plnění úkolů podle odstavce 1 údaje z informačních systémů veřejné správy, registrů a evidencí a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávných celků, organizačních složek státu a právnických a fyzických osob podle jiných právních předpisů.

Krajské úřady

Krajské úřady k zajišťování obrany státu

• a) vyhodnocují v součinnosti s ministerstvy, jinými správními úřady a Českou národní bankou objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují vládě, cestou ministerstva, způsob jejich ochrany; tato opatření se nevztahují na objekty v působnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Nejvyššího kontrolního úřadu, Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády České republiky, ministerstev, Správy státních hmotných rezerv, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky a na objekty, které střeží ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory,
• b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení výběrového doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo mobilizace ozbrojených sil za válečného stavu a koordinují jejich realizaci u obcí s rozšířenou působností,
• c) stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil podle rozhodnutí ministerstva a plní další nezbytná opatření k obraně státu,
• d) řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní potřeby,
• e) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva,
• f) vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích a jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,
• g) zabezpečují podle požadavků obcí přípravu občanů k obraně státu,
• h) zpracovávají dílčí plán obrany kraje, který po projednání v bezpečnostní radě kraje schvaluje jeho hejtman,
• i) určují poskytovatele zdravotních služeb k provedení lékařských prohlídek fyzických osob povolaných k plnění pracovní povinnosti a pracovní výpomoci.

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností k zajišťování obrany státu

• a) podílejí se, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na vyhodnocování objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují způsob jejich ochrany,
• b) plánují, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení výběrového doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo mobilizace za válečného stavu,
• c) vedou evidenci o vhodných věcných prostředcích, které lze využít pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a v nezbytném rozsahu vedou osobní údaje o jejich vlastnících,
• d) vedou evidenci nezbytných osobních údajů o fyzických osobách, které lze určit pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,
• e) provádějí výběr vhodných věcných prostředků a kontrolu určených věcných prostředků; výběrem vhodných věcných prostředků mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů, jiných správních úřadů nebo subjektů hospodářské mobilizace, pokud o věcné prostředky požádaly, a jejich následnou kontrolou mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů a jiných správních úřadů,
• f) rozhodují o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany státu podle druhu a množství v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu; k tomuto účelu provádějí rozpis věcných prostředků podle druhu a množství na další obce ve svém správním obvodu stanoveném zvláštním právním předpisem²) (dále jen „obvod“),
• g) rozhodují o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt v jejich obvodu, v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu, k pracovním výpomocím a k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu; koordinují jejich výběr a spolupracují s dalšími obcemi, Úřadem práce České republiky - krajskými pobočkami a na území hlavního města Prahy s pobočkou pro hlavní město Prahu a dalšími správními úřady,
• h) podílejí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu,
• i) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva nebo krajského úřadu,
• j) podílejí se na organizaci přípravy občanů k obraně státu,
• k) plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu podle pokynů ministerstev, jiných správních úřadů a orgánů kraje,
• l) ukládají správní tresty za nesplnění povinnosti,
• m) provádějí výkon rozhodnutí za podmínek stanovených v § 69 až 72,
• n) rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu,
• o) zpracovávají dílčí plán obrany obce s rozšířenou působností, který po projednání v bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností schvaluje její starosta.

Obecní úřady

Obecní úřady k zajišťování obrany státu

• a) plní úkoly a poskytují údaje pro zabezpečení obrany státu podle požadavků obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,
• b) zabezpečují výběr a povolávání fyzických osob k pracovním výpomocím nebo k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
• c) podílejí se na zabezpečení dodání určených věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
• d) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
• e) poskytují potřebnou součinnost v případě výcviku ozbrojených sil mimo území vojenských újezdů; sepisují škody způsobené právnickým a fyzickým osobám a škody způsobené na majetku obce, došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výcvikem ozbrojených sil nebo s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu,
• f) uplatňují požadavky na přípravu občanů k obraně státu u krajského úřadu cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností a organizují jejich přípravu,
• g) plní úkoly spojené s evakuací obyvatel podle rozhodnutí krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností a poskytují potřebnou součinnost při ochraně majetku evakuovaných osob.

Práva a povinnosti pracovníků správních úřadů a územních samosprávných celků

• (1) Pověření pracovníci správních úřadů a územních samosprávných celků (dále jen „pověření pracovníci“) jsou oprávněni v nezbytně nutném rozsahu
  • a) vyžadovat a shromažďovat potřebné údaje pro zajišťování obrany státu,
  • b) vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a vstupovat do cizích objektů v souvislosti s plněním úkolů potřebných pro zajišťování obrany státu.
• (2) Pověření pracovníci jsou povinni
  • a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dověděli v souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu,
  • b) před vstupem do cizího objektu informovat majitele nebo provozovatele objektu a prokázat se plnou mocí.
• (3) Za škodu způsobenou pověřenými pracovníky při kontrolních činnostech podle tohoto zákona odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

Vztah ke krizovému řízení

• (1) Ústřední správní úřady, správní úřady a orgány územních samosprávných celků jsou povinny při plnění úkolů zajišťování obrany státu vzájemně spolupracovat a vyměňovat si v nezbytně nutném rozsahu informace z informačních systémů, které vedou. Při plnění úkolů zajišťování obrany státu využívají pracovišť krizového řízení, pracovních a poradních orgánů zřízených podle zvláštních právních předpisů^2a), informační systémy krizového řízení, provozované podle zvláštního právního předpisu, a jednotné geografické podklady v souladu se zvláštním právním předpisem. Vzájemnou spolupráci a výměnu informací koordinuje ministerstvo.
• (2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu mohou orgány krizového řízení nařizovat také opatření podle zvláštního právního předpisu, nejsou-li v rozporu s tímto zákonem.
• (3) Krizové plány zpracované podle zvláštního právního předpisu za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu tvoří samostatnou část plánu obrany státu.

Povinnosti právnických osob

Právnické osoby jsou povinny

• a) poskytovat podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na výzvu krajského vojenského velitelství určené věcné prostředky pro potřeby zajišťování obrany státu, které vlastní,
• b) strpět činnosti spojené s výběrem, evidencí, určením a dodáváním věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu nebo s jejich kontrolou, včetně vstupu pověřených pracovníků obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu, ministerstva a jiných správních úřadů, pokud o věcné prostředky požádaly, do objektů,
• c) bezodkladně oznamovat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podstatné změny určených věcných prostředků, které mají význam pro jejich využitelnost,
• d) uposlechnout výzvy k dodání věcných prostředků k prověření opatření pro zabezpečení obrany státu,
• e) poskytovat na žádost příslušných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků údaje a informace v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby přípravy a realizace opatření v zájmu zajišťování obrany státu.

Povinnosti fyzických osob

Fyzické osoby, pokud jde o věcné prostředky, mají stejné povinnosti, jaké mají podle § 10 právnické osoby. Nevyužívá-li fyzická osoba své obydlí pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou pověření pracovníci uvedení v § 10 písm. b) vstupovat do jejího obydlí jen s jejím souhlasem, a to za účelem výběru, evidence, určení a dodání věcných prostředků nebo jejich kontroly.

• (1) Právnické a fyzické osoby, které mají zaměstnance, jsou povinny poskytovat pracovní volno těmto zaměstnancům, kteří budou povoláni k pracovním výpomocem nebo k plnění pracovních povinností v zájmu zajišťování obrany státu.
• (2) Právnické nebo fyzické osoby, které jsou vlastníky nebo provozovateli objektů důležitých pro obranu státu, jsou povinny zabezpečit provozuschopnost těchto objektů pro účely zajištění obrany státu a umožnit jejich užití k těmto účelům.

• (1) Objekty důležité pro obranu státu jsou pozemky a stavby a jejich příslušenství, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil.
• (2) Objekty důležité pro obranu státu jsou dále
  • a) pozemky a stavby ve vojenských újezdech,
  • b) vojenské objekty,
  • c) pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená,
  • d) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel,
  • e) pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí vláda,
  • f) pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda.
• (3) Do objektů důležitých pro obranu státu z důvodu veřejného zájmu nebo z důvodu bezpečnosti fyzických osob může být statutárním orgánem nebo jím pověřenou osobou, do jehož působnosti objekty důležité pro obranu státu náleží, vstup omezen nebo zakázán.

Vojenské objekty

• (1) Vojenskými objekty jsou
  • a) pozemky a stavby, které slouží ministerstvu, Armádě České republiky nebo Hradní stráži k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, udržování nebo opravám vojenského materiálu²⁰) anebo slouží k zabezpečení jejich dalších úkolů,
  • b) pozemky a stavby, které tvoří jeden funkční celek s pozemky nebo stavbami podle písmene a).
• (2) Hospodaření s vojenskými objekty přísluší ministerstvu, jím zřízené organizační složce nebo jím zřízené nebo založené právnické osobě.
• (3) Vojenské objekty, jejichž název, dílčí části, umístění a orientační grafické znázornění hranic podle stavu ke dni 1. června 2024 jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu, smí být jen ve vlastnictví státu.

Nabývání pozemků a staveb

• (1) Ministerstvo může za Českou republiku při úplatném nabývání pozemků a staveb pro zajišťování obrany státu sjednat cenu do výše obvyklé hodnoty, v případech hodných zvláštního zřetele až do výše čtyřnásobku obvyklé hodnoty.
• (2) V případě postupu podle odstavce 1 se § 12 odst. 4 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích nepoužije.

Služebnost

• (1) Soud na návrh České republiky, který podá ministerstvo, rozhodne o zřízení služebnosti k pozemku, na kterém se ke dni 1. ledna 2025 nachází vojenský objekt. Zřízení služebnosti je přípustné jen tehdy, převažuje-li veřejný zájem na jejím zřízení nad zachováním dosavadního rozsahu práv vlastníka pozemku a nepodařilo-li se právo k pozemku získat dohodou.
• (2) Za zřízení služebnosti náleží vlastníku pozemku, ke kterému byla služebnost zřízena, náhrada. Náhradu za zřízení služebnosti soud určí jako roční plnění, a to ve výši odpovídající v místě a čase obvyklému nájemnému k pozemku, ke kterému se služebnost zřizuje. Náhrada je splatná do konce příslušného kalendářního roku, není-li v rozhodnutí o zřízení služebnosti stanoveno jinak. Soud na návrh ministerstva nebo vlastníka pozemku, ke kterému byla služebnost zřízena, rozhodne o změně výše náhrady, pokud se podstatně změnily okolnosti, za nichž byla výše náhrady určena nebo sjednána.
• (3) Soud rozhodne o zrušení služebnosti na návrh
  • a) České republiky, který podá ministerstvo, nebo
  • b) vlastníka pozemku, pokud byl vojenský objekt zrušen, nebo zanikl.
• (4) Věcné břemeno zanikne, nezaplatí-li ministerstvo náhradu do 90 dnů ode dne splatnosti ročního plnění.

Vyvlastnění

Práva k pozemkům a stavbám lze odejmout nebo omezit za účelem zajišťování obrany státu.

Průzkumné práce

• (1) Osoby zmocněné ministerstvem mají právo vstupovat a vjíždět na cizí pozemky a stavby za účelem provádění měření a průzkumných prací v rámci přípravy stavby nebo opatření k zajišťování obrany státu; při tom jsou povinny co nejvíce šetřit dotčené pozemky a stavby, jakož i práva vlastníka nebo uživatele.
• (2) Každý je povinen umožnit provádění měření a průzkumných prací podle odstavce 1.
• (3) Po skončení prací ministerstvo uvede pozemky a stavby do předchozího stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčených pozemků a staveb, a bezodkladně tuto skutečnost vlastníku pozemku nebo stavby písemně oznámí.
• (4) Pokud byl vlastník nebo uživatel pozemku nebo stavby v důsledku výkonu práv podle odstavce 1 omezen v obvyklém užívání pozemku nebo stavby nebo mu vznikla škoda, má právo na jednorázovou náhradu ve výši dvojnásobku částky stanovené podle zákona o oceňování majetku.

• (1) Vojenský újezd (dále jen „újezd“) je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Způsob evidování nemovitostí na území újezdu a označování hranic újezdu stanoví zvláštní právní předpis.
• (2) Újezd a újezdní úřady se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem.

• (1) Státní správu s výjimkou pravomocí podle stavebního zákona na území újezdu vykonává správní úřad s názvem újezdní úřad. Újezdní úřad je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při zajišťování obrany státu. Je podřízen ministerstvu.
• (2) Výdaje na činnost újezdního úřadu se hradí z rozpočtu ministerstva.

V čele újezdního úřadu je přednosta, kterým je voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.

Působnost újezdního úřadu

• (1) Újezdní úřad za účelem zajišťování obrany státu, výcviku ozbrojených sil a vojenského a hospodářského využití území újezdu
  • a) koordinuje využívání území újezdu k vojenské a hospodářské činnosti mezi cvičícími jednotkami ozbrojených sil a osobami provozujícími hospodářskou činnost,
  • b) zabezpečuje podmínky pro výcvik ozbrojených sil v polních podmínkách,
  • c) povoluje vstup na území újezdu,
  • d) stanovuje režimová a bezpečnostní opatření na území újezdu, kontroluje a vyžaduje jejich dodržování,
  • e) projednává přestupek na úseku obrany spočívající v úmyslném narušení režimu ochrany a vstupu do vojenského objektu, který je vymezený zvláštním předpisem,
  • f) pečuje o trvalé označení územních hranic újezdu, odpovídá za vyznačení hranic újezdu v terénu a za vyznačení ochranných pásem na území újezdu,
  • g) zabezpečuje správu účelových komunikací,
  • h) stanovuje místní a přechodnou úpravu provozu na účelových komunikacích z moci úřední,
  • i) stanovuje opatření k zabezpečení čistoty a veřejného pořádku, k požární ochraně, k ochraně přírody a krajiny, k zásobování vodou, k čištění odpadních vod a k jejímu odvádění a
  • j) zabezpečuje součinnost a koordinaci s ostatními orgány státní správy, s orgány krajů a obcí, s výjimkou pravomocí podle stavebního zákona.
• (2) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob, obsah a formu vyznačení hranic újezdu v terénu a ochranných pásem na území újezdu.

• (1) Majetek na území újezdu, s výjimkou vneseného majetku, smí být jen ve vlastnictví státu. Způsob evidování nemovitostí na území újezdu a označování hranic újezdu stanoví zvláštní právní předpis.
• (2) Z důvodů veřejného zájmu a hospodářského využití území újezdu mohou podnikatelskou činnost na území újezdu provozovat jen právnické osoby zřízené nebo založené státem. Funkci zřizovatele nebo zakladatele právnické osoby, pokud jím není ministerstvo, může vykonávat i jiné ministerstvo pouze po předchozím souhlasu ministerstva.
• (3) Provozování podnikatelské činnosti nesmí omezovat plnění úkolů k zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil a nesmí narušovat bezpečnostní a režimová opatření stanovená újezdním úřadem.

• (1) Z důvodu veřejného zájmu může ministerstvo na území újezdu povolit fyzickým nebo právnickým osobám jen výstavbu a provozování veřejně prospěšné stavby, zejména pro dopravní infrastrukturu nebo technickou infrastrukturu.
• (2) Provozování veřejně prospěšné stavby a s ní provozně souvisejících zařízení technického vybavení, opravy a údržba veřejně prospěšné stavby a s ní provozně souvisejících zařízení technického vybavení nesmí omezovat plnění úkolů k zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil a nesmí narušovat bezpečnostní a režimová opatření stanovená újezdním úřadem.
• (3) Pro zabezpečení provozu, oprav a údržby veřejně prospěšné stavby a s ní provozně souvisejícího zařízení technického vybavení se smlouvou k majetku státu zřizuje služebnost.

Na území újezdu se nelze přihlásit k trvalému pobytu.

Vstup na území újezdu bez povolení je zakázán.

• (1) Újezdní úřad může vydat povolení ke vstupu na území újezdu. Újezdní úřad při vydání povolení ke vstupu na území újezdu zabezpečí seznámení osob, kterým takové povolení bylo vydáno, s platnými režimovými a bezpečnostními opatřeními. Osoby, kterým byl povolen vstup na území újezdu, jsou povinny se před vstupem na území vojenského újezdu seznámit s aktuálními režimovými a bezpečnostními opatřeními a dodržovat je.
• (2) Újezdní úřad vyhlašuje aktuální režimová a bezpečnostní opatření vyvěšením na úřední desce újezdního úřadu nejméně 24 hodin předem a po celou dobu jejich platnosti.
• (3) Vydané povolení ke vstupu na území újezdu může újezdní úřad kdykoli odejmout.

Prověření opatření pro zabezpečení obrany státu

• (1) Prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu se rozumí praktické ověření nebo realizace úkolů uložených jednotlivým subjektům podle tohoto zákona (dále jen „prověření“). Prověření uskutečňuje ministerstvo.
• (2) Přesahuje-li rozsah prověření působnost ministerstva, kterou stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy, uloží vláda usnesením provést prověření většího rozsahu a oznámí to předem komorám Parlamentu a prezidentovi republiky.
• (3) Prověřením většího rozsahu se rozumí takové praktické ověření, kterého se účastní ozbrojené síly, povolávají se vojáci mimo činnou službu a použijí se i věcné prostředky ve vlastnictví právnických a fyzických osob.

Výcvik ozbrojených sil mimo území újezdů

• (1) Ozbrojené síly mohou po dohodě s příslušnými správními úřady, orgány územních samosprávných celků a s vlastníky používat ke svému výcviku pozemky, vodní toky, pozemní komunikace, stavby určené k demolici a jiné stavby, nepostačuje-li jim k tomu území újezdů. Přitom jsou povinny co nejvíce šetřit zemědělské a lesní kultury, pozemní komunikace, stavby a jiný majetek. Škodu způsobenou vojenským cvičením hradí stát.
• (2) Po dobu výcviku ozbrojených sil a při jejich přesunech může z důvodu bezpečnosti fyzických osob příslušný správní úřad na návrh ministerstva omezit, zakázat nebo jinak upravit přístup do určených prostorů, jakož i pobyt a dopravu v nich.

Zvláštní stavby

Na stavby určené ke speciálnímu využití, popřípadě na jiné stavby, které slouží nebo mají sloužit k zajišťování obrany státu, u nichž výkon vlastnického práva státu přísluší ministerstvu nebo právnické osobě jím zřízené nebo založené, se přiměřeně vztahují zvláštní právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení s výjimkou územních požadavků. Právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení se však v plném rozsahu vztahují na stavby určené ke stálému ubytování příslušníků ozbrojených sil, školy a stavby obdobného charakteru. Při výstavbě a provozu těchto staveb a zařízení přísluší ministerstvu vykonávat správní činnosti, které by jinak vykonávaly správní úřady příslušné k těmto činnostem podle zvláštních právních předpisů.

Ochranná pásma

• (1) K ochraně objektu důležitého pro obranu státu před negativními účinky okolí nebo k ochraně okolí před negativními účinky objektu důležitého pro obranu státu může ministerstvo po předchozím projednání s místně příslušným orgánem územního plánování stanovit ochranné pásmo. Ochranné pásmo ministerstvo stanoví opatřením obecné povahy bez řízení o jeho návrhu.
• (2) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti následující den po jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.
• (3) Opatřením obecné povahy ministerstvo stanoví hranice ochranného pásma a v ochranném pásmu zakáže nebo omezí některé činnosti z důvodu zabezpečení objektu důležitého pro obranu státu, k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, nepředvídatelných stavů, havárií nebo poruch, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví osob nebo majetku.
• (4) Z opatření obecné povahy o stanovení ochranného pásma může ministerstvo povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové nebo opakované činnosti, pokud tato činnost není v rozporu s ochranou podle odstavce 1.
• (5) Každý je povinen strpět omezení vyplývající ze stanoveného ochranného pásma.
• (6) Každý je dále povinen bez náhrady strpět označení ochranného pásma na své nemovitosti; v blízkosti označení nesmí být umístěno jiné označení. Označení nesmí být poškozeno, přemístěno, odstraněno nebo zakryto.

Náhrada za škodu

• (1) Vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva byla stanovením ochranného pásma omezena a byla mu tím způsobena škoda, náleží náhrada.
• (2) Náhradu podle odstavce 1 je povinno poskytnout ministerstvo.
• (3) Náhrada se poskytuje v penězích. Místo peněžité náhrady lze na základě dohody poskytnout osobě jiný pozemek nebo stavbu; právo na vyrovnání rozdílu mezi výší peněžité náhrady a hodnotou náhradního pozemku nebo stavby tím není dotčeno.

Zákaz fotografování

• (1) Na území České republiky je zakázáno fotografovat, filmovat, zakreslovat nebo jinak zaznamenávat (dále jen „fotografovat“) vojenské objekty, prostory nebo zařízení viditelně a čitelně označené tabulkou „ZÁKAZ FOTOGRAFOVÁNÍ“, doplněnou příslušným piktogramem, jejíž vzhled, velikost a barevné provedení stanoví ministerstvo vyhláškou.
• (2) Zákaz fotografování podle odstavce 1 neplatí, jde-li o výkon činnosti na základě jiného právního předpisu. Výjimky ze zákazu fotografování povoluje Ministerstvo obrany.

• (1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu lze výjimečně vyvlastnit ve zkráceném řízení nezbytné nemovité a movité věci a práva k nim pro účely zajišťování obrany státu, nelze-li je získat jinak.
• (2) Vyvlastnění lze uskutečnit pouze za náhradu.

• (1) Návrh na vyvlastnění ve zkráceném řízení může podat jen správní úřad (dále jen „navrhovatel“).
• (2) Navrhovatel v návrhu na vyvlastnění ve zkráceném řízení označí nemovitou nebo movitou věc, jejíž vyvlastnění navrhuje, důvody vyvlastnění, důvody, pro něž nelze věc získat jinak, a účastníky, jichž se vyvlastnění týká. Není-li navrhovatelem ministerstvo, je nezbytnou náležitostí návrhu potvrzení ministerstva o tom, že jde o vyvlastnění k účelům zajišťování obrany státu.

Příslušným k vyvlastnění nemovité věci ve zkráceném řízení je krajský úřad. Nachází-li se nemovitost v obvodu několika krajských úřadů, podá se návrh Ministerstvu pro místní rozvoj, které určí krajský úřad k provedení vyvlastňovacího řízení.

Příslušným k vyvlastnění movité věci ve zkráceném řízení je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má vlastník movité věci místo trvalého pobytu nebo právnická osoba sídlo.

• (1) Řízení se zahajuje podáním návrhu na vyvlastnění příslušnému úřadu.
• (2) Příslušný úřad o zahájení řízení bezodkladně uvědomí účastníky řízení a stanoví jim lhůtu pro vyjádření. Lhůta pro vyjádření nesmí být kratší než 3 dny.
• (3) Příslušný úřad před uplynutím lhůty, kterou stanovil účastníkům řízení pro vyjádření, uskuteční místní šetření. V průběhu místního šetření se ocení věc, která je předmětem vyvlastnění. K ocenění se použijí zvláštní právní předpisy platné v době zahájení řízení.
• (4) Rozhodnutí se musí vydat do 7 dnů ode dne zahájení tohoto řízení.
• (5) Rozhodnutí obsahuje výrok, odůvodnění, rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění a poučení o odvolání. Odůvodnění neobsahuje utajované informace a údaje, kterými může dojít k ohrožení ochrany utajovaných informací. Poučení o odvolání obsahuje označení správního úřadu, ke kterému se lze odvolat, lhůtu pro odvolání a poučení o tom, že odvolání nemá odkladný účinek.

• (1) Účastníci řízení se mohou proti vyvlastňovacímu výměru odvolat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení.
• (2) Při řízení o odvolání se použije správní řád.

• (1) Náhrady za vyvlastnění vyplácí Ministerstvo financí na návrh příslušného úřadu, který jej podá do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. Nárok na náhradu se nepromlčuje.
• (2) Byla-li předmětem vyvlastnění nemovitost, krajský úřad podá návrh na zápis do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu.

Příprava občanů k obraně státu

• (1) Příprava občanů k obraně státu je dobrovolná, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis¹⁶) nestanoví jinak.
• (2) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je příprava občanů k obraně státu povinná.
• (3) Příprava občanů k obraně státu zahrnuje zejména zdravotnickou přípravu, přípravu k civilní obraně, zájmovou činnost s technickým a sportovním zaměřením, přípravu obyvatelstva k sebeobraně a vzájemné pomoci a další činnosti spojené s branností a se zabezpečením přípravy k obraně státu.
• (4) Příprava občanů k obraně státu má charakter vzdělávání a provádí se v rámci základního a středního vzdělávání i v rámci jiné státem uznané vzdělávací činnosti. Občany k obraně státu připravují zejména školy, školská zařízení a další vzdělávací zařízení.
• (5) Na přípravě občanů k obraně státu se mohou podílet i občanská sdružení, církve, náboženské společnosti a další právnické osoby podle svého účelu a poslání v součinnosti s územními samosprávnými celky.
• (6) Za přípravu občanů k obraně státu podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů¹⁷) odpovídají ministerstva, správní úřady a územní samosprávné celky. Ministerstvo spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na zabezpečení odborné složky obsahu vzdělávání ve vydávaných učebních dokumentech v oblasti přípravy občanů k obraně státu.

Omezení základních lidských práv a svobod

• (1) K zajištění obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se v nezbytně nutné míře omezuje svoboda pohybu a pobytu a právo pokojně se shromažďovat.
• (2) Omezení svobody pohybu a pobytu spočívá v povinnosti uposlechnout
  • a) zákaz vstupu do vyznačených prostor,
  • b) příkaz zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat v přikázaném místě,
  • c) zákaz vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel.
• (3) Omezení práva pokojně se shromažďovat spočívá v povinnosti uposlechnout zákaz svolávání shromáždění na veřejném prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací.
• (4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na fyzické osoby provádějící záchranné práce nebo zabezpečující poskytování pomoci v případě bezprostředního ohrožení zdraví nebo života.
• (5) Místní, osobní a časovou působnost a konkrétní stanovení omezení lidských práv a základních svobod uvedených v odstavcích 2 a 3 nařizuje vláda. Nařízení se vyhlašuje stejným způsobem jako právní předpis a zveřejňuje se v hromadných sdělovacích prostředcích a na úředních deskách územních samosprávných celků. Omezení lidských práv a základních svobod nabývají účinnosti okamžikem, který se v nařízení stanoví.
• (6) Ustanovení předchozích odstavců nejsou na újmu práva České republiky omezit i jiná lidská práva, pokud to připouštějí smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána.

Použití zákona k plnění mezinárodních závazků

Povinnosti ukládané podle tohoto zákona pro potřeby ozbrojených sil se mohou ukládat i ve prospěch spojeneckých ozbrojených sil, je-li to třeba ke splnění mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení.

Výdaje na obranu státu

Výdaje spojené s přípravou k obraně státu a s obranou státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu hradí stát.

• (1) Náhradou poskytovanou podle tohoto zákona se rozumí finanční nebo věcné plnění za poskytnuté věcné prostředky a majetkovou újmu způsobenou na nich a za poskytnutou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc.
• (2) Náhrady podle tohoto zákona se zpravidla vyplácejí v penězích. Místo náhrady v penězích se může náhrada uskutečnit vydáním jiného věcného prostředku stejného druhu a stejné hodnoty.

• (1) Náhrady podle tohoto zákona je povinen vyplatit obecní úřad obce s rozšířenou působností, který o poskytnutí věcných prostředků, pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti rozhodl.
• (2) Náhrady podle odstavce 1 se vyplácejí zpravidla ve lhůtě 6 měsíců od odvolání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Nárok na náhradu se nepromlčuje.

Náhrada za poskytnutí věcných prostředků

• (1) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku v souvislosti s prověřením podle § 41 se určí, nedošlo-li k dohodě o její výši, ve výši ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.¹⁸) Rada kraje nařízením může stanovit sazby a způsob výpočtu maximální výše náhrad za poskytnutí jednotlivých druhů věcných prostředků použitých v souvislosti s prověřením podle věty první.
• (2) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se určí odvozením od pořizovací ceny, popřípadě reprodukční pořizovací ceny¹⁹) věcného prostředku s přihlédnutím k době používání a k míře opotřebení věcného prostředku v době převzetí a s přihlédnutím ke stavu věcného prostředku v době jeho vrácení a za podmínek, které stanoví regulační opatření vyhlášené podle zvláštního právního předpisu.

Náhrada majetkové újmy na věcných prostředcích

• (1) Majetkovou újmou na věcných prostředcích se rozumí každé poškození nebo opotřebení nad obvyklou míru dodaného věcného prostředku, ke kterému došlo v příčinné souvislosti s jeho dodáním, používáním a vracením.
• (2) Došlo-li k poškození věcného prostředku a nebyl-li uveden do původního stavu ke dni vrácení, náleží jeho majiteli náhrada majetkové újmy.
• (3) Není-li uplatněno právo na náhradu majetkové újmy u zjevného poškození věcného prostředku nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho vrácení a v ostatních případech nejpozději do 1 roku ode dne jeho vrácení, zaniká.

• (1) Za pracovní výpomoc se poskytuje náhrada podle druhu a náročnosti přidělené práce.
• (2) Fyzickým osobám, kterým byla určena pracovní výpomoc, náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených v mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní výpomoc vykonává, jako kdyby byl stejný druh práce vykonáván u zaměstnávajícího v pracovním poměru. Náhrada škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání se poskytuje podle pracovněprávních předpisů.

• (1) Fyzické osoby, které pracovní výpomoc vykonávají ve prospěch ozbrojených sil, mají nárok na stejné náležitosti jako vojáci v mimořádné službě⁸) zařazení do obdobných funkcí, s výjimkou hodnostního příplatku.
• (2) Pracovní úrazy a nemoci z povolání fyzických osob povolaných k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil se odškodňují za stejných podmínek jako u vojáků v mimořádné službě.⁸) Pozůstalým po fyzických osobách povolaných k pracovní výpomoci náleží odškodnění jako pozůstalým po vojácích v mimořádné službě.⁸)

Fyzickým osobám, kterým byla uložena pracovní povinnost, náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených ve mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní povinnost vykonává. Za stejných podmínek jim náleží odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání.

• (1) Odškodňují se pouze pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí, ke kterým došlo při plnění úkolů po dobu pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů.
• (2) Pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí podle odstavce 1 odškodňují obecní úřady obcí s rozšířenou působností příslušné podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby.

• (1) Nebyla-li vlastnická práva právnických nebo fyzických osob k nemovitostem na území újezdů a věcná práva k cizím nemovitostem na území újezdů zřízená ve prospěch právnických a fyzických osob ke dni účinnosti tohoto zákona převedena na stát a nebude-li do 2 let od účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí po vzájemné dohodě mezi vlastníkem a ministerstvem, všechny tyto nemovitosti a věcná práva k nim se vyvlastní.
• (2) Tam, kde dosavadní právní předpisy uvádějí pojem vojenská správa, rozumí se jím ministerstvo.
• (3) Požádá-li ministerstvo do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona Pozemkový fond České republiky o bezúplatné převedení nemovitosti ve vlastnictví státu a jsou-li tyto nemovitosti v den účinnosti zákona objekty důležitými pro obranu státu podle § 29 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a Pozemkový fond České republiky je spravuje, převede je do 30 dnů od doručení žádosti ministerstvu nebo určené právnické osobě, kterou ministerstvo založilo nebo zřídilo; ministerstvo nebo určená právnická osoba začne vykonávat vlastnická práva státu k těmto nemovitostem dnem následujícím po jejich převedení. Návrh na zápis do katastru nemovitostí podá ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba. Náklady spojené s převedením nemovitosti a se zápisem do katastru nemovitostí hradí stát.

Příslušnost území újezdu ke kraji

Území újezdu náleží vždy k území jednoho kraje, a to takto:

• a) Území Vojenského újezdu Boletice náleží do Jihočeského kraje,
• b) Území Vojenského újezdu Březina náleží do Jihomoravského kraje,
• c) Území Vojenského újezdu Hradiště náleží do Karlovarského kraje,
• d) Území Vojenského újezdu Libava náleží do Olomouckého kraje.

Působnosti stanovené orgánům územních samosprávných celků podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

Zrušují se

• 1. Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
• 2. Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.
• 3. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 17/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o obraně Československé socialistické republiky, zákon o působnosti federálních ministerstev a zákon o branné výchově.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999.