Zákon 59/2017 Sb. O použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje způsob nakládání s peněžními prostředky z majetkových trestních sankcí uložených

• a) v České republice v trestním řízení vedeném orgány České republiky,
• b) v jiném členském státu Evropské unie (dále jen „jiný členský stát“), pokud byly uznány a vykonány na území České republiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci, nebo
• c) ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“), pokud byly uznány a vykonány na území České republiky na základě Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021 (dále jen „Dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím“).

Vymezení pojmů

• (1) Majetkovou trestní sankcí se pro účely tohoto zákona rozumí sankce uložená podle trestního zákona v trestním řízení o trestném činu, kterým pachatel způsobil majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu anebo jím získal bezdůvodné obohacení, a to:
  • a) trest propadnutí majetku,
  • b) peněžitý trest a peněžité opatření (dále jen „peněžitý trest“),
  • c) trest propadnutí věci a trestní opatření propadnutí věci (dále jen „trest propadnutí věci“),
  • d) propadnutí náhradní hodnoty,
  • e) ochranné opatření zabrání části majetku,
  • f) ochranné opatření zabrání věci a
  • g) zabrání náhradní hodnoty.
• (2) Majetkovou trestní sankcí se rozumí také majetková sankce uložená rozhodnutím soudu jiného členského státu uznaným na území České republiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 nebo uložená ve Spojeném království rozhodnutím uznaným na území České republiky na základě Dohody mezi Unií a Spojeným královstvím, pokud trestným činem, v důsledku jehož spáchání byla uložena majetková sankce, pachatel způsobil majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu anebo jím získal bezdůvodné obohacení. Ostatní majetkové sankce uložené rozhodnutím soudu cizího státu, které bylo na území České republiky uznáno, se za majetkovou trestní sankci pro účely tohoto zákona nepovažují.
• (3) Majetkovým nárokem se pro účely tohoto zákona rozumí nárok poškozeného na náhradu majetkové škody nebo nemajetkové újmy, jež byla poškozenému způsobena trestným činem, nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které pachatel na úkor poškozeného získal. Majetkovou škodou, jež byla poškozenému způsobena trestným činem zanedbání povinné výživy, se pro účely tohoto zákona rozumí i dlužné výživné.
• (4) Oprávněnou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí poškozený, s výjimkou státu,
  • a) který v trestním řízení, ve kterém byla pravomocně uložena majetková trestní sankce, uplatnil majetkový nárok a tento nárok mu byl přiznán rozhodnutím soudu vydaným v trestním řízení, které nabylo právní moci a je vykonatelné,
  • b) který v trestním řízení, ve kterém byla pravomocně uložena majetková trestní sankce, uplatnil majetkový nárok a byl s tímto nárokem, byť jen zčásti, pravomocným rozhodnutím soudu vydaným v trestním řízení odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních, a do 60 dnů od právní moci takového rozhodnutí ohledně tohoto majetkového nároku podal návrh na zahájení řízení ve věcech občanskoprávních,
  • c) o jehož majetkovém nároku pravomocně rozhodl soud v řízení ve věcech občanskoprávních, pokud v trestním řízení o trestném činu, v důsledku jehož spáchání mu tento nárok vznikl, byla uložena majetková trestní sankce
  • d) vůči němuž má pachatel pravomocným a vykonatelným rozhodnutím soudu v řízení ve věcech občanskoprávních stanovenou výši vyživovací povinnosti, pokud v řízení o trestném činu zanedbání povinné výživy byla pravomocně uložena majetková trestní sankce, nebo
  • e) kterému byl rozhodnutím jiného státu přiznán majetkový nárok, pokud v jiném státu byla v souvislosti s trestným činem, v důsledku jehož spáchání mu tento nárok vznikl, uložena majetková trestní sankce podle odstavce 2.

Zvláštní účet a jeho příjmy

• (1) Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“) zřídí zvláštní účet určený k zasílání peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí (dále jen „zvláštní účet“) a číslo zvláštního účtu zveřejní na svých internetových stránkách.
• (2) Příjmy zvláštního účtu tvoří za podmínek stanovených tímto zákonem peněžní prostředky získané
  • a) výkonem majetkových trestních sankcí a
  • b) zpeněžením věcí, které propadly nebo byly zabrány v trestním řízení, organizační složkou státu, která s nimi začala hospodařit podle § 15 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „organizační složka“), po odečtení nákladů vynaložených organizační složkou při hospodaření s těmito věcmi na tyto věci nebo v souvislosti s nimi do doby jejich zpeněžení a po odečtení nákladů na jejich zpeněžení.
• (3) Ten, kdo zasílá peněžní prostředky uvedené v odstavci 2 na zvláštní účet, označí platbu tak, aby z jejího označení bylo zřejmé, z jakého trestního řízení peněžní prostředky pocházejí (dále jen „označené trestní řízení“). Způsob označení platby peněžních prostředků ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách.

Peněžní prostředky získané výkonem peněžitého trestu

• (1) Orgán příslušný k výkonu peněžitého trestu, který je majetkovou trestní sankcí podle tohoto zákona, zašle peněžní prostředky získané jeho výkonem neprodleně na zvláštní účet.
• (2) Je-li peněžitý trest majetkovou trestní sankcí podle tohoto zákona, předseda senátu bez zbytečného odkladu vyrozumí ministerstvo o
  • a) odložení výkonu peněžitého trestu nebo povolení jeho splácení po částkách anebo o odvolání povolení odkladu nebo splátek,
  • b) upuštění od výkonu peněžitého trestu nebo jeho zbytku,
  • c) přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody,
  • d) skutečnosti, že peněžitý trest byl vykonán,
  • e) nahrazení zaplacení peněžitého opatření nebo jeho nevykonaného zbytku tím, že mladistvý vykoná obecně prospěšnou činnost v rámci probačního programu pro tento účel zřízeného, nebo společensky prospěšnou činnost v rámci výchovné povinnosti podle § 27 odst. 5 zákona o soudnictví ve věcech mládeže, a
  • f) tom, že pachateli byla udělena milost nebo amnestie, nebo o jiném rozhodnutí, opatření anebo skutečnosti, v jejichž důsledku nelze peněžitý trest vykonat nebo jej lze vykonat jen částečně.

Peněžní prostředky získané výkonem jiných majetkových trestních sankcí

Peněžní prostředky, které propadly nebo byly zabrány na základě majetkové trestní sankce, zašle organizační složka neprodleně na zvláštní účet.

Zpeněžení věci propadlé nebo zabrané v trestním řízení

• (1) Jinou věc než uvedenou v § 5, která propadla nebo byla zabrána na základě majetkové trestní sankce, organizační složka zpeněží postupem podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Ustanovení zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích upravující odchylný postup než ten, který se týká zpeněžení věci, se nepoužijí.
• (2) Postup podle odstavce 1 se nepoužije, jde-li o věc, která je podle odstavce 3 vyloučena z povinnosti zpeněžení, nebo o věc neprodejnou; za věc neprodejnou se pro účely tohoto zákona považuje věc, kterou se nepodaří zpeněžit do 2 let poté, kdy k ní organizační složka začala plnit své úkoly podle § 15 odst. 1 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Tato lhůta neběží po dobu, po kterou bylo nakládání s věcí pozastaveno Nejvyšším soudem z důvodu probíhajícího dovolacího řízení nebo řízení o stížnosti pro porušení zákona v dané trestní věci, a rovněž po dobu, po kterou probíhá jiné soudní řízení, jehož výsledek je rozhodný pro další nakládání s věcí.
• (3) Povinnost zpeněžit věc podle odstavce 1 se nevztahuje na
  • a) věc, jejíž povaha zpeněžení neumožňuje,
  • b) věc, která ohrožuje život, zdraví, bezpečnost osob nebo majetku anebo veřejnou bezpečnost a pořádek, zejména omamnou nebo psychotropní látku, prekursor, jed, radioaktivní materiál, zbraň, střelivo, munici a výbušninu,
  • c) věc, kterou si organizační složka ponechá pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti; jde-li o věc, která propadla nebo byla zabrána na základě majetkové trestní sankce podle § 2 odst. 2, lze si věc ponechat pouze v případě, že k tomu jiný členský stát udělil souhlas podle čl. 30 odst. 6 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805,
  • d) věc muzejní, galerijní nebo archivní hodnoty, věc prohlášenou za kulturní památku, předmět kulturní hodnoty, sbírku muzejní povahy a sbírkový předmět, neperiodickou publikaci a periodický tisk, pokud je zapotřebí ponechat takovou věc z důvodu veřejného zájmu nebo její zvláštní povahy ve vlastnictví státu, nebo
  • e) bezcennou věc.
• (4) Má-li organizační složka pochybnosti, zda se jedná o věc uvedenou v odstavci 3 písm. d), vyžádá si stanovisko Ministerstva kultury; v případě archiválií Ministerstva vnitra a v případě věcí muzejní a galerijní hodnoty vojenského charakteru Ministerstva obrany. Stanovisko musí být vydáno do 30 dnů od doručení žádosti.
• (5) Peněžní prostředky získané zpeněžením věci přijme organizační složka na svůj účet cizích prostředků. Částku ve výši nákladů, které vynaložila při hospodaření s takovou věcí na tuto věc nebo v souvislosti s ní do doby jejího zpeněžení, a nákladů na její zpeněžení převede na příjmový účet státního rozpočtu pro ni zřízený a zbylou část peněžních prostředků neprodleně převede na zvláštní účet.
• (6) S věcí uvedenou v odstavci 3 a s neprodejnou věcí organizační složka naloží způsobem uvedeným v zákonu o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
• (7) Organizační složka neprodleně uvědomí ministerstvo o skutečnosti, že na zvláštní účet zaslala všechny peněžní prostředky získané zpeněžením věci z označeného trestního řízení, nebo o skutečnosti, že žádné peněžní prostředky na zvláštní účet nezašle, neboť propadlou nebo zabranou věc pocházející z označeného trestního řízení nelze zpeněžit z důvodů uvedených v odstavci 3, nebo jde o věc neprodejnou. Organizační složka vyrozumí ministerstvo i o jiné skutečnosti týkající se propadlé nebo zabrané věci, která je významná pro řízení o uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby.

Výdaje zvláštního účtu

• (1) Peněžní prostředky z majetkových trestních sankcí uložených v označeném trestním řízení, které byly zaslány na zvláštní účet, se při splnění podmínek stanovených tímto zákonem v níže uvedeném pořadí užijí
  • a) k uspokojení majetkových nároků oprávněných osob, jejichž majetkové nároky vznikly v důsledku spáchání trestného činu, o němž se vedlo označené trestní řízení,
  • b) ke sdílení s jiným členským státem podle čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 nebo se Spojeným královstvím na základě Dohody mezi Unií a Spojeným královstvím, jde-li o peněžní prostředky z majetkových trestních sankcí podle § 2 odst. 2, a
  • c) ve výši stanovené tímto zákonem pro Probační a mediační službu na poskytování pomoci obětem trestných činů.
• (2) Zbylé peněžní prostředky jsou příjmem státního rozpočtu.

Žádost o uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby

• (1) Ministerstvo uspokojí majetkový nárok oprávněné osoby způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem na základě její žádosti. Oprávněná osoba uvedená v § 2 odst. 4 písm. a), c) nebo d) žádost podá do 60 dnů od nabytí právní moci výroku o vině, výroku o majetkové trestní sankci a, nejde-li o oprávněnou osobu uvedenou v § 2 odst. 4 písm. d), výroku o majetkovém nároku poškozeného uvedeného v rozhodnutí soudu vydaném v trestním řízení o trestném činu, v důsledku jehož spáchání vznikl oprávněné osobě majetkový nárok, jinak právo na uspokojení jejího majetkového nároku ze zvláštního účtu zaniká. Oprávněná osoba uvedená v § 2 odst. 4 písm. b) žádost podá do 60 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí vydaného soudem v řízení ve věcech občanskoprávních, kterým byl oprávněné osobě přiznán její majetkový nárok, jinak právo na uspokojení jejího majetkového nároku ze zvláštního účtu zaniká.
• (2) V žádosti je třeba kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem uvést
  • a) výši majetkového nároku, jehož uspokojení je požadováno ze zvláštního účtu, a
  • b) skutečnost, zda mají být peněžní prostředky oprávněné osobě vyplaceny formou poštovní poukázky, nebo mají být zaslány na účet, jehož číslo je v žádosti uvedeno.
• (3) Oprávněná osoba k žádosti připojí kopii pravomocného trestního příkazu nebo odsuzujícího rozsudku vydaného o trestném činu, v důsledku jehož spáchání jí vznikl majetkový nárok, a kopii pravomocného rozhodnutí, kterým byla uložena majetková trestní sankce. Oprávněná osoba uvedená v § 2 odst. 4 písm. a) až c) k žádosti připojí též kopii pravomocného rozhodnutí soudu, kterým jí byl přiznán její majetkový nárok, a oprávněná osoba uvedená v § 2 odst. 4 písm. d) k žádosti připojí též kopii pravomocného rozhodnutí, kterým byla odsouzenému stanovena výše vyživovací povinnosti. Oprávněná osoba k žádosti připojí i další listiny dokládající souvislost uplatněného majetkového nároku s trestným činem, v důsledku jehož spáchání jí vznikl majetkový nárok, a výši tohoto majetkového nároku, není-li to zřejmé z uvedených rozhodnutí. Pokud oprávněná osoba nemůže ve lhůtě uvedené v odstavci 1 přiložit k žádosti některou z požadovaných příloh z důvodů na ní nezávislých, vyrozumí o tom ministerstvo a tuto přílohu zašle, jakmile to bude možné.
• (4) Oprávněná osoba uvedená v § 2 odst. 4 písm. b), která v případě, že jí bude přiznán její majetkový nárok v řízení ve věcech občanskoprávních, zamýšlí podat žádost o uspokojení svého majetkového nároku ze zvláštního účtu, je povinna nejpozději do 5 pracovních dnů po uplynutí lhůty uvedené v § 2 odst. 4 písm. b) doložit, že ve lhůtě uvedené v § 2 odst. 4 písm. b) podala návrh na zahájení řízení ve věcech občanskoprávních ohledně svého majetkového nároku; pokud nesplní tuto povinnost ve stanovené lhůtě, právo na uspokojení jejího majetkového nároku ze zvláštního účtu ministerstva zaniká. Oprávněná osoba zároveň připojí kopii pravomocného rozhodnutí soudu vydaného v trestním řízení, kterým byla s tímto majetkovým nárokem odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních; pokud tak nemůže učinit v uvedené lhůtě z důvodů na ní nezávislých, vyrozumí o tom ministerstvo a kopii rozhodnutí zašle, jakmile to bude možné. Jestliže následně nastanou skutečnosti, v jejichž důsledku oprávněná osoba uvedená ve větě první předpokládanou žádost podat nemůže nebo ji již podat nezamýšlí, je povinna o tom ministerstvo neprodleně vyrozumět.
• (5) Žadatel je povinen neprodleně vyrozumět ministerstvo o skutečnostech, které mohou mít vliv na posouzení žádosti o uspokojení majetkového nároku žadatele, zejména o skutečnosti, že uplatněný majetkový nárok byl zcela nebo zčásti uspokojen jiným způsobem, a o rozsahu, v jakém se tak stalo.

Řízení o uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby

• (1) Ministerstvo žadateli písemně potvrdí přijetí žádosti a poučí jej o skutečnostech uvedených v odstavcích 3 a 4.
• (2) Ministerstvo řízení přeruší, je-li mezi oprávněnými osobami osoba uvedená v § 8 odst. 4, až do doby, kdy tato osoba podá žádost, nebo vyrozumí ministerstvo, že ji nepodá, popřípadě se ministerstvo dozví, že uplynula lhůta stanovená této osobě pro podání žádosti. Ministerstvo řízení také přeruší, pokud oprávněná osoba z důvodů na ní nezávislých nepřipojila k žádosti některou z požadovaných příloh, až do doby, než oprávněná osoba tuto přílohu zašle. Pokud důvod, který bránil připojení přílohy k žádosti, odpadl a oprávněná osoba přílohu nedoplní ani po opakované výzvě, ministerstvo řízení zastaví.
• (3) Ministerstvo vydá rozhodnutí nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta stanovená v § 8 odst. 1 pro podání žádosti oprávněné osobě uvedené v § 2 odst. 4 písm. a), c) nebo d). Je-li mezi oprávněnými osobami osoba uvedená v § 8 odst. 4, jejíž nárok nezanikl, počíná lhůta pro vydání rozhodnutí běžet ode dne, kdy tato oprávněná osoba podala žádost, nebo vyrozuměla ministerstvo, že ji nepodá, popřípadě ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo, že uplynula lhůta stanovená této osobě pro podání žádosti. Pokud den uvedený ve větě první nebo druhé předchází dni, kdy jsou na zvláštní účet připsány první peněžní prostředky z majetkové trestní sankce uložené v trestním řízení o trestném činu, v důsledku jehož spáchání oprávněné osobě vznikl její majetkový nárok, běží lhůta pro vydání rozhodnutí až ode dne jejich připsání na zvláštní účet.
• (4) Jsou-li peněžní prostředky z označeného trestního řízení na zvláštní účet zasílány po částech, ministerstvo rozhodne o uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby z peněžních prostředků uložených v době vydání rozhodnutí na zvláštním účtu ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a o uspokojení z dalších peněžních prostředků rozhodne vždy do 90 dnů od jejich připsání na zvláštní účet. Byl-li v označeném trestním řízení uložen peněžitý trest a bylo-li povoleno jeho splácení po částkách, ministerstvo rozhodne o uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby ze splátek uložených v době vydání rozhodnutí na zvláštním účtu ve lhůtě uvedené v odstavci 3 a o uspokojení z dalších splátek rozhodne vždy do 90 dnů od připsání 3 splátek na zvláštní účet.

Rozhodnutí o uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby

• (1) Ministerstvo uspokojí majetkový nárok oprávněné osoby z peněžních prostředků uložených na zvláštním účtu, které pocházejí z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení o trestném činu, v důsledku jehož spáchání oprávněné osobě vznikl její majetkový nárok.
• (2) Majetkový nárok oprávněné osoby ministerstvo uspokojí v rozsahu, v jakém byl pravomocně přiznán rozhodnutím soudu v trestním řízení nebo v řízení ve věcech občanskoprávních; v případě dlužného výživného v rozsahu uvedeném v trestním příkazu nebo odsuzujícím rozsudku za trestný čin zanedbání povinné výživy. Pokud v mezidobí došlo k částečnému uspokojení tohoto majetkového nároku jiným způsobem, ministerstvo jej uspokojí ve zbylém rozsahu; pokud došlo k úplnému uspokojení tohoto majetkového nároku, ministerstvo žádost o jeho uspokojení zamítne.
• (3) Nepostačují-li peněžní prostředky k úplnému uspokojení všech uplatněných majetkových nároků oprávněných osob, ministerstvo je uspokojí poměrně.
• (4) Nebyly-li z majetkových sankcí uložených v označeném trestním řízení získány žádné peněžní prostředky, ministerstvo řízení zastaví.
• (5) Ministerstvo zašle peněžní prostředky oprávněné osobě na stanovený účet nebo je vyplatí formou poštovní poukázky ve výši stanovené v rozhodnutí ministerstva do 15 dnů od nabytí právní moci rozhodnutí.
• (6) Ministerstvo může vydat nové rozhodnutí ve věci, vyjde-li dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby nebo podmínky pro jeho uspokojení v přiznané výši, zejména bylo-li rozhodnuto na základě nesprávných nebo neúplných údajů, nebo nesplnila-li oprávněná osoba informační povinnost podle § 8 odst. 5.
• (7) Ministerstvo vydá nové rozhodnutí ve věci také tehdy, pokud v době mezi vydáním rozhodnutí a vyplacením peněžních prostředků oprávněné osobě na základě tohoto rozhodnutí oprávněná osoba přijme ze stejného důvodu plnění od pachatele s tím, že součet peněžních prostředků přijatých oprávněnou osobou od ministerstva a pachatele převyšuje výši jejího majetkového nároku, a oprávněná osoba ministerstvu peněžní prostředky ve výši, v jaké je přijala nad rámec svého majetkového nároku, na jeho výzvu ve stanovené lhůtě nevydá. Pokud oprávněná osoba peněžní prostředky uvedené ve větě první ministerstvu vydá, sníží se o ně výše majetkového nároku, který má stát vůči pachateli.
• (8) Vydáním nového rozhodnutí se původní rozhodnutí ruší.

Přechod majetkového nároku na stát

• (1) Zasláním peněžních prostředků na účet oprávněné osoby nebo vyplacením peněžních prostředků oprávněné osobě formou poštovní poukázky přechází majetkový nárok oprávněné osoby vůči pachateli na stát, a to ve výši poskytnutého peněžitého plnění, popřípadě sníženého podle § 10 odst. 7. Bylo-li rozhodnutí, na jehož základě byly peněžní prostředky oprávněné osobě zaslány na účet nebo vyplaceny, zrušeno, majetkový nárok přechází na stát v rozsahu peněžitého plnění náležejícího oprávněné osobě na základě nového rozhodnutí ve věci; peněžní prostředky, které stát v mezidobí od pachatele získal nad rámec nově přešlého majetkového nároku, je povinen pachateli neprodleně vrátit. Majetkový nárok přešlý na stát uplatňuje vůči pachateli ministerstvo. O těchto skutečnostech ministerstvo vyrozumí pachatele, včetně výše majetkového nároku, který na stát přešel.
• (2) Přešel-li majetkový nárok oprávněné osoby na stát podle odstavce 1 a oprávněná osoba přijala od pachatele plnění ze stejného důvodu s tím, že součet peněžních prostředků přijatých oprávněnou osobou od ministerstva a pachatele převyšuje výši jejího majetkového nároku, je oprávněná osoba povinna nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění této skutečnosti nebo ode dne výzvy učiněné ministerstvem peněžní prostředky ve výši, v jaké je přijala neoprávněně, vrátit ministerstvu. Pachatel svůj dluh v rozsahu poskytnutého plnění splní, i když jej poskytl osobě, jejíž majetkový nárok již přešel zcela nebo zčásti na stát.

Peněžní prostředky na poskytování pomoci obětem trestných činů

• (1) Z peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v označeném trestním řízení zbývajících na zvláštním účtu po uspokojení majetkových nároků oprávněných osob náleží pro účel uvedený v § 7 odst. 1 písm. c) 5 % Probační a mediační službě; uvedená částka se zaokrouhlí v celých korunách nahoru.
• (2) Ministerstvo ponechá na zvláštním účtu ve stanoveném označení peněžní prostředky ve výši odpovídající částkám vypočteným podle odstavce 1 a zbylé peněžní prostředky odvede do státního rozpočtu ve lhůtě stanovené rozpočtovými pravidly.
• (3) Ministerstvo převede Probační a mediační službě peněžní prostředky uvedené v odstavci 1 souhrnně ze všech dotčených trestních řízení vždy ke dni 31. ledna kalendářního roku zpětně za předcházející kalendářní rok; částka nižší než 1 000 Kč se nepřevádí a je příjmem státního rozpočtu.
• (4) Z peněžních prostředků z majetkové trestní sankce podle § 2 odst. 2 zbývajících na zvláštním účtu po odečtení části peněžních prostředků, která má být zaslána do jiného členského státu nebo do Spojeného království podle § 11b nebo 11d, ministerstvo zašle jejich část sdílenou podle čl. 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 nebo podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních¹) příslušnému orgánu jiného státu a vyrozumí jej o této skutečnosti. Ohledně zbylých peněžních prostředků se postupuje obdobně podle odstavců 1 až 3.

Součinnost

• (1) Každý je povinen sdělit ministerstvu skutečnosti, které mají význam pro ověřování splnění podmínek pro uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby podle tohoto zákona.
• (2) Soudy a orgány činné v trestním řízení poskytnou ministerstvu potřebnou součinnost, zejména mu zašlou na jeho písemnou žádost kopie listin ze spisu pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona.
• (3) Při ověřování splnění podmínek pro uspokojení majetkového nároku oprávněné osoby podle tohoto zákona je oprávněná úřední osoba ministerstva oprávněna nahlížet do trestních spisů a spisů soudu vedených v občanskoprávním řízení; soudy a orgány činné v trestním řízení jsou povinny jí nahlédnutí do spisů umožnit.

Evidence údajů o peněžních prostředcích z majetkových trestních sankcí

Ministerstvo pro účely plnění úkolů podle tohoto zákona provozuje a spravuje evidenci údajů o peněžních prostředcích z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení, které byly zaslány na zvláštní účet. Tato evidence je neveřejným informačním systémem veřejné správy.

Rejstřík majetkových nároků oprávněných osob přešlých na stát

• (1) Ministerstvo provozuje a spravuje rejstřík majetkových nároků oprávněných osob přešlých na stát (dále jen „rejstřík“). Rejstřík je neveřejným informačním systémem veřejné správy.
• (2) Ministerstvo využívá údaje vedené v rejstříku pro účely podle tohoto zákona a pro účely vymáhání majetkového nároku, který podle § 11 přešel na stát.
• (3) Ministerstvo poskytuje údaje z rejstříku soudům a exekutorům pro účely výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu a exekuce podle exekučního řádu, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
• (4) Údaje vedené v rejstříku se z rejstříku vymažou po uplynutí 25 let od jejich zápisu do rejstříku.

Údaje v rejstříku

• (1) V rejstříku se vedou tyto údaje:
  • a) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresa bydliště nebo název nebo obchodní firma, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresa sídla oprávněné osoby, jejíž majetkový nárok přešel na stát,
  • b) jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresa bydliště nebo název nebo obchodní firma, identifikační číslo osob nebo obdobný údaj a adresa sídla pachatele, vůči kterému vznikl oprávněné osobě majetkový nárok,
  • c) označení soudního řízení, ve kterém byl oprávněné osobě přiznán její majetkový nárok, spisovou značkou, pod kterou je vedeno; v případě majetkového nároku na uhrazení dlužného výživného se označí řízení o trestném činu zanedbání povinné výživy,
  • d) označení soudu, který vydal rozhodnutí, kterým byl oprávněné osobě přiznán její majetkový nárok; v případě majetkového nároku na uhrazení dlužného výživného se označí soud, který vydal trestní příkaz nebo odsuzující rozsudek v řízení o trestném činu zanedbání povinné výživy,
  • e) výše majetkového nároku, který přešel na stát,
  • f) datum přechodu majetkového nároku z oprávněné osoby na stát.
• (2) Součástí rejstříku jsou i provozní údaje o zápisu údajů uvedených v odstavci 1.

Přechodné ustanovení

Podle tohoto zákona se nepostupuje v případě majetkových trestních sankcí, které byly pravomocně uloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.