Kdo je to oznamovatel neboli whistleblower
Oznamovatel, nazývaný také whistleblower, je jedinec nebo skupina lidí, kteří odhalují nezákonné, neetické nebo škodlivé aktivity, které se dějí u nich ve firmě. Oznamovatelé tak často hrají klíčovou roli v odhalování korupce, porušování lidských práv, environmentálních škod, finančních nepravostí a dalších nezákonných činností. Jejich ochrana a podpora jsou proto důležitá pro zajištění odpovědnosti, transparentnosti a právní jistoty ve společnosti.
Známým whistleblowerem je například Heffrey Wigand, který se podílel na vývoji cigaret firmy Brown & Williamson. Ten upozornil na nebezpečné praktiky při vývoji cigaret, které spočívaly v míchání tabáku se škodlivými látkami pro posílení účinků nikotinu.
Proč byl zákon přijat
Zákon o ochraně oznamovatelů vznikl následkem povinnosti implementovat směrnici EU, která kladla na členské státy povinnost upravit legislativu, tak aby umožňovala ochranu oznamovatelů. Směrnice byla vydána v roce 2019 a státy měly povinnost ji implementovat do prosince roku 2021. U nás však samotný zákon vešel v účinnost se zpožděním až 1. srpna 2023.
Zavedení pravidel pro ochranu oznamovatelů bylo důležité z mnoha důvodů:
- Ochrana demokratických principů a právního státu: Zákon o ochraně oznamovatelů přispívá k posílení demokratických principů a právního státu tím, že umožňuje lidem upozorňovat na nezákonné činnosti v soukromém sektoru, aniž by se obávali odvetných opatření či represí.
- Boj proti korupci a nezákonnostem: Zákon o ochraně oznamovatelů je klíčovým nástrojem v boji proti korupci, podvodům, zneužívání moci a dalším nezákonným činnostem. Oznamovatelé mohou díky němu přispět k odhalení skrytých nepravostí, které by jinak zůstaly utajené.
- Podpora transparentnosti a integrity: Zavedení zákona podporuje kulturu transparentnosti a integrity v soukromém sektoru. Oznamování nezákonných činností a porušení etických standardů přispívá k prevenci a odhalování problémových oblastí, které mohou ohrožovat jak veřejný zájem, tak i samotné fungování firem.
- Ochrana lidských práv a svobod: Zákon o ochraně oznamovatelů chrání práva oznamovatelů na svobodu projevu a informované rozhodování. Poskytuje jim prostor a ochranu k tomu, aby mohli informovat určený subjekt o závažných nepravostech bez obav z represí, diskriminace nebo právního pronásledování.
Související služba
Setkali jste se s represemi následkem oznámení?
Nenechte si to líbit! Váš případ posoudíme a do 24 hodin vypracujeme návrh právních služeb vedoucích k jeho vyřešení. Pokud se pak rozhodnete svěřit jeho řešení do našich rukou, máte vypracování návrhu zdarma.
Chci pomoct
- Při objednání služby přesně víte, co dostanete a kolik vás to bude stát.
- Vše zvládneme on-line nebo osobně v jedné z našich 4 kanceláří.
- 8 z 10 požadavků vyřešíme do 2 pracovních dnů.
- Pro každý právní obor máme specialistu.
Co se dá oznámit
Oznámit je možné protiprávní jednání, kterého se dopouští nebo má dopustit osoba (fyzická či právnická), pro kterou oznamovatel vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo s ní je či byl v kontaktu souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti.
Prací nebo jinou obdobnou činností se pro účely tohoto zákona rozumí:
- závislá práce vykonávaná v základním pracovněprávním vztahu,
- služba,
- samostatná výdělečná činnost,
- výkon práv spojených s účastí v právnické osobě,
- výkon funkce člena orgánu právnické osoby,
- plnění úkolů v rámci činnosti právnické osoby, v jejím zájmu, jejím jménem nebo na její účet,
- správa svěřenského fondu,
- dobrovolnická činnost,
- odborná praxe či stáž,
- výkon práv a povinností vyplývajících ze smlouvy, jejímž předmětem je poskytování dodávek, služeb, stavebních prací nebo jiného obdobného plnění, nebo
- ucházení se o práci.
Oznámení se pak může týkat činnosti, která:
- má znaky trestného činu, nebo
- má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, nebo
- porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, případně jiný právní předpis či předpis Evropské unie v oblasti:
- finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
- daně z příjmů právnických osob,
- předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
- ochrany spotřebitele,
- souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
- bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
- ochrany životního prostředí,
- bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
- radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
- hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
- ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
- ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
- ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
- fungování vnitřního trhu, včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.
Komu plynou povinnosti ze zákona o ochraně oznamovatelů
Zákon stanoví tzv. povinné subjekty, která mají povinnost přijímat oznámení a dodržovat pravidla pro ochranu oznamovatelů. Řadí se mezi ně:
- Veřejný zadavatel s výjimkou obce s méně než 10 000 obyvateli.
- Zaměstnavatelé zaměstnávající k 1. lednu daného roku minimálně 50 zaměstnanců.
- Orgány veřejné moci působící v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně.
- Orgán veřejné moci vykonávající působnost a osoba vykonávající činnost v oblasti civilního letectví, námořní dopravy nebo odvětví ropy a zemního plynu v pobřežním moři.
- Zaměstnavatelé, kteří podnikají na kapitálovém trh nebo poskytující spotřebitelské úvěry. Dále pak investiční společnosti nebo fondy, ústřední protistrana nebo registr obchodních údajů a pojišťovny nebo zajišťovny a zprostředkovatelé.
Tip na článek
Tip: Jste zaměstnavatel a nevíte si rady s aplikací zákona o ochraně oznamovatelů? V Dostupném advokátovi vám rádi pomůžeme. A rovnou vám nabídneme vlastního právníka pro podnikání.
Co musí povinné subjekty zajistit
Zavést vnitřní oznamovací systém
Povinné subjekty musí zavést vnitřní oznamovací systém. Ten mohou outsourcovat na třetí osobu nebo sdílet s dalšími povinnými subjekty. Oznamovateli musí být umožnit podat oznámení písemně nebo ústně.
Zákon stanovuje povinné informace, které o sobě musí oznamovatel uvést. Konkrétně se jedná o jméno, příjmení a datum narození nebo jiné údaje, které zajistí identifikaci oznamovatele (např. přidělené identifikační číslo).
Po přijetí oznámení běží lhůta 30 dní (nebo maximálně 90 dnů v případě, že se jedná o složitý problém) na to, aby oznamovatel dostal písemné vyrozumění o výsledcích posouzení jeho oznámení. Pokud bude oznámení vyhodnoceno jako důvodné, musí povinný subjekt (např. zaměstnavatel) protiprávní stav napravit nebo mu předejít.
Kromě vnitřního oznamovacího systému mohou oznamovatelé využít také tzv. vnější oznamovací systém, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti.
Tip na článek
Tip: Se zákonem o ochraně oznamovatele se spojuje také ochrana osobních údajů neboli GDPR. Více se o ní dozvíte v našem článku.
Jmenovat příslušnou osobu
Povinné subjekty musí dále jmenovat příslušnou osobu, která má na starosti příjem a posouzení oznámení podaných prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému. Dále má za úkol navrhovat opatření k nápravě protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení. Musí také plnit pokyny povinného subjektu, ale jen v případě, že neohrožují nebo nemaří výkon její činnosti.
V každém případě platí, že jedná nestranně a zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla při výkonu své činnosti podle tohoto zákona, a to i po ukončení výkonu této činnosti.
Odvetná opatření
Důležitou součástí zákona o ochraně oznamovatelů je zákaz odvetných opatření. Tedy opatření, které by mohl povinný subjekt zavést proti oznamovateli nebo jiné dotčené osobě (např. osobě blízké oznamovateli nebo osobě, která oznamovateli pomáhala), aby mu způsobil újmu za to, že provedl oznámení. V zákoně nalezneme příklady takových odvetných opatření. Může se jednat o:
- rozvázání pracovního poměru nebo neprodloužení pracovního poměru na dobu určitou,
- zproštění výkonu služby, zařazení mimo výkon služby nebo skončení služebního poměru,
- zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti,
- odvolání z místa vedoucího zaměstnance nebo ze služebního místa představeného,
- uložení kárného opatření nebo kázeňského trestu,
- snížení mzdy, platu nebo odměny nebo nepřiznání osobního příplatku,
- přeložení nebo převedení na jinou práci nebo na jiné služební místo,
- služební hodnocení nebo pracovní posudek,
- neumožnění odborného rozvoje,
- změna pracovní nebo služební doby,
- vyžadování lékařského posudku nebo pracovnělékařské prohlídky,
- výpověď nebo odstoupení od smlouvy, nebo
- zásah do práva na ochranu osobnosti.
Tip na článek
Tip: Dostali jste výpověď z práce? Pomůžeme vám bránit se proti zaměstnavateli. Řešení nabídneme už do dvou dnů, v rámci celého Česka.
Tresty za nedodržování zákona o ochraně oznamovatelů
- Tresty pro fyzické osoby: Pokud osoba podá oznámení, i když si je vědoma toho, že není pravdivé, jedná se o přestupek. Za ten je možné udělit pokutu do výše 50 000 korun.
- Tresty pro příslušné osoby: Příslušné osobě se mohou v souvislosti s neplněním nebo špatným plněním jejich povinností dopustit přestupku. Může jim být udělena pokuta maximálně 100 000 korun.
- Tresty pro povinné subjekty: Povinným subjektům hrozí tresty v souvislosti s neplněním povinností dle zákona o ochraně oznamovatelů. Můžou se tak dopustit přestupku s pokutou ve výši až 100 000 korun.
Shrnutí
Zákon o ochraně oznamovatelů představuje důležitý krok směrem k posílení demokratických principů, transparentnosti a právního státu v České republice. Jeho účinnost od 1. srpna 2023 zajišťuje ochranu osob, které upozorňují na nezákonné nebo neetické jednání, čímž přispívá k odhalování korupce a dalších nepravostí. Povinné subjekty, včetně veřejných zadavatelů a zaměstnavatelů s více než 50 zaměstnanci, musí implementovat vnitřní oznamovací systémy a zajistit ochranu oznamovatelů před odvetnými opatřeními. Zákon rovněž stanovuje přísné sankce za jeho porušení, což má sloužit jako prevence zneužívání práv a povinností spojených s whistleblowingem.