Když se podíváte na výplatní pásku, najdete jednu položku, která umí překvapit: daň. Někdy je nízká, jindy bolí, a u brigád se dokonce může stát, že se vám v různých měsících mění, i když jste odpracovali podobný počet hodin. Typicky to souvisí s tím, jestli vám zaměstnavatel sráží zálohu na daň z příjmu (tedy průběžnou platbu na budoucí roční daň), nebo jestli vám sráží srážkovou daň (která bývá konečná).
U zaměstnanců (tedy u lidí s příjmy ze závislé činnosti) platí jednoduchá logika: stát nechce čekat až na konec roku, aby vybral daň. Proto zákon nastavuje systém, kdy zaměstnavatel daň průběžně počítá a strhává ji ze mzdy jako zálohu. Zaměstnanec tak neposílá daň sám, ale zaměstnavatel ji za něj srazí a odvede.
Důležité je slovo „záloha“: nejde nutně o konečnou daň. Je to průběžně placená částka, která se na konci roku porovná s tím, jaká vám vyšla skutečná roční daňová povinnost. Rozdíl pak dopadne jedním ze dvou způsobů: buď se vám část daně vrátí (přeplatek), nebo vyjde doplatek (typicky při souběhu více příjmů).
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Výši měsíční zálohy na daň si zaměstnanec sám nenastavuj“ – vypočítává ji zaměstnavatel, protože v systému daně ze závislé činnosti vystupuje jako plátce daně. Plátce daně má povinnost daň správně spočítat, srazit ze mzdy, odvést správci daně a v určitém rozsahu také za správnost srážky odpovídá. V praxi to tedy funguje podobně jako u sociálního a zdravotního pojištění: částka se vypočte podle pravidel a zaměstnavatel ji automaticky srazí z vaší mzdy.
Důležité ale je, že i když zálohu neurčujete přímo vy, můžete její výši ovlivnit – typicky tím, zda u zaměstnavatele podepíšete Prohlášení poplatníka a uplatňujete (splňujete-li podmínky) měsíční slevy na dani a případně daňové zvýhodnění na děti. Pokud prohlášení nepodepíšete (nebo slevy nelze uplatnit), záloha bude vyšší.
Každý měsíc vezme zaměstnavatel údaje o vaší mzdě (například hodinovou mzdu a počet odpracovaných hodin, prémie, odměny, příplatky) a určí, co z toho je zdanitelný příjem. Potom stanoví tzv. základ pro výpočet zálohy – zjednodušeně jde o částku, ze které se bude počítat daň (typicky vaše zdanitelná mzda v daném měsíci, očištěná o položky, které se buď nedaní, nebo se daní jiným režimem). Následně zaměstnavatel vypočte zálohu podle zákonných sazeb a výsledek vám srazí z výplaty a odvede správci daně.
Pro vás jako zaměstnance je důležité vědět, že záloha je jen průběžná platba „na účet“ roční daně. Konečné srovnání proběhne až při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání (proto se může stát, že během roku platíte víc a pak dostanete přeplatek, nebo naopak).
Tady je potřeba říct jasně jednu věc: student není zvláštní daňová kategorie jen proto, že studuje. Když pracujete jako student na brigádě, pořád jste z hlediska daní typicky zaměstnanec s příjmem ze závislé činnosti a na výpočet záloh se použijí stejná pravidla jako na kohokoli jiného.
Co se ale v posledních letech změnilo a je to pro studenty prakticky důležité: sleva na studenta byla zrušena pro příjmy od roku 2024. Naposledy šla uplatnit za zdaňovací období 2023.
Co z toho plyne v praxi? Pokud jste student a pracujete, vaše nejvyšší sleva na dani bude pravděpodobně základní sleva na poplatníka (ta zůstala zachována). Zákon stanoví základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně. A právě když podepíšete prohlášení poplatníka, mzdová účtárna vám uplatní odpovídající měsíční část slevy a vaše záloha na daň z příjmu fyzických osob může vyjít velmi nízko – někdy i na nulu (záleží na výši mzdy).
U brigád je běžné, že bez podepsaného prohlášení může být daň srážková (ne zálohová). Pak se sleva na poplatníka v průběhu měsíce neuplatní, ale někdy jde daň získat zpět přes daňové přiznání.
Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (lidově růžový papír) je dokument, který rozhoduje o tom, jestli vám zaměstnavatel bude při výpočtu měsíční zálohy na daň zohledňovat vaše daňové výhody. Když ho podepíšete, dáváte zaměstnavateli jasný pokyn: uplatňujte mi u vás slevy na dani a případně daňové zvýhodnění. Výsledek obvykle poznáte hned na výplatní pásce – záloha na daň vyjde nižší, někdy i nulová (typicky u nižších příjmů a při uplatnění základní slevy na poplatníka).
Pokud růžový papír nepodepíšete, zaměstnavatel vám sice pořád spočte daň podle zákonných pravidel, ale slevy a zvýhodnění vám nemá z čeho uplatnit (nebo je uplatní jen omezeně podle režimu, který se na vás vztahuje).
Zaměstnavatel vám Prohlášení typicky dá k podpisu při nástupu do práce. U brigád (DPP/DPČ) na to ale někdy v praxi nedojde automaticky, případně vám ho nikdo aktivně nenabídne – a pak se stává, že si zaměstnanec až zpětně uvědomí, že mohl mít čistou mzdu vyšší.
Přečtěte si, jaké jsou rozdíly mezi DPP a DPČ a co se vám více vyplatí.
Podstatné pravidlo z praxe zní: v jednom kalendářním měsíci nemá dojít k souběžnému uplatnění slevy dvakrát. Proto prohlášení standardně běží pouze u jednoho zaměstnavatele (zejména pokud máte souběžně více pracovních vztahů). Smysl je jednoduchý: sleva na poplatníka a další slevy nejsou na každou výplatu zvlášť, ale jsou navázané na osobu poplatníka – takže by nedávalo logiku, aby se uplatňovaly paralelně u dvou plátců najednou.
Jinými slovy: pokud máte dvě brigády najednou, je zcela běžné, že prohlášení podepíšete jen u jedné z nich – tam se vám slevy promítnou do záloh. U druhé brigády (bez prohlášení) vám vyjde záloha vyšší, případně se u některých dohod uplatní srážková daň.
Prohlášení má ještě jeden velmi praktický dopad: slouží také jako jeden ze základních podkladů pro roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, které vám může (při splnění podmínek) udělat zaměstnavatel. To je ta nejpohodlnější varianta, protože se vyhnete podávání daňového přiznání a zaměstnavatel vám případný přeplatek vrátí přes mzdu.
Zaměstnavatel vám každý měsíc vypočte zálohu na daň z příjmu fyzických osob z takzvaného základu pro výpočet zálohy. Jednoduše řečeno vezme vaši zdanitelnou mzdu za daný měsíc (tedy částku, která skutečně podléhá zdanění), a z ní podle zákonných pravidel určí, kolik máte za daný měsíc předběžně zaplatit na dani. Záloha je tedy průběžná platba – není to ještě definitivní roční daň, ale částka, která se během roku skládá a na konci roku se zúčtuje.
Do samotného výpočtu se nejčastěji promítne především výše vaší zdanitelné mzdy, dále sazba daně, a také to, zda u zaměstnavatele máte podepsané prohlášení poplatníka.
U příjmů ze závislé činnosti se navíc uplatňují dvě sazby daně. Ve většině běžných situací se použije standardní sazba 15 %. Pro vysoké příjmy ale zákon stanoví i zvýšenou sazbu 23 %, která se uplatní až na část příjmu překračující 36násobek aktuální průměrné mzdy. V průběhu roku se může promítnout už do měsíčních záloh, konečné posouzení ale vždy probíhá až v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání.
Zjednodušeně jde o mechanismus, který se dotkne spíše nadprůměrně a velmi dobře placených zaměstnanců.
V zaměstnaneckých příjmech existují dva daňové režimy, které se na první pohled pletou: zálohová daň a srážková daň. Zálohovou daň znáte z běžné výplaty – zaměstnavatel vám ji každý měsíc spočte a srazí jako zálohu na roční daň. Srážková daň se naopak použije jen v určitých, zákonem vymezených situacích a typicky se týká menších přivýdělků (hlavně dohod), kdy u zaměstnavatele nemáte podepsané prohlášení poplatníka.
Nejtypičtější situace je brigáda na dohodu o provedení práce (DPP). Pokud nemáte podepsané Prohlášení a jsou splněny podmínky pro srážkové zdanění, příjem z DPP do 12 000 Kč za kalendářní měsíc se zdaní srážkovou daní.
Praktický příklad: máte DPP na 8 500 Kč měsíčně a Prohlášení jste nepodepsali. Zaměstnavatel vám z odměny srazí daň srážkou. V dalším měsíci ale dostanete 13 000 Kč – tím se už do limitu nevejdete a režim se změní: takový příjem se obvykle daní zálohově (a současně se tím často mění i odvody pojistného, ale to je už jiné téma).
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Srážková daň se ale netýká jen DPP. Zákon pracuje i s druhou kategorií: ostatní příjmy ze závislé činnosti (typicky DPČ nebo tzv. zaměstnání malého rozsahu), kde se posuzuje, zda váš úhrnný příjem u téhož zaměstnavatele za měsíc nedosahuje rozhodné částky pro účast na nemocenském pojištění.
Limit pro rok 2026 je stanoven na 4 500 Kč. Pokud tedy nemáte prohlášení a vaše odměna z DPČ (nebo jiného malého pracovního vztahu mimo DPP) u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne 4 499 Kč měsíčně, bude se danit srážkovou daní.
Srážková daň se v praxi často bere jako konečná – zaměstnavatel ji srazí, odvede a tím to pro daný příjem končí. To je také důvod, proč se u čistě srážkových brigád často vůbec neřeší roční zúčtování.
Současně ale existuje možnost, že srážkově zdaněné příjmy zahrnete do daňového přiznání (typicky když se vám to vyplatí kvůli slevám na dani) – a pak se srážková daň v přiznání zohlední. Pokud ale tento postup zvolíte, musíte do přiznání zahrnout všechny příjmy, které spadají do tohoto režimu (ne vybírat si jen ty, co vám přijdou výhodné).
Na začátku každého roku si zaměstnanci často kladou stejnou otázku, jak vyřešit daně: přes roční zúčtování nebo daňové přiznání? Rozdíl je především v tom, kdo na konci roku udělá konečné srovnání toho, kolik jste během roku zaplatili na zálohách, a kolik skutečně vychází roční daň. U ročního zúčtování to za vás vyřídí zaměstnavatel, u daňového přiznání už postupujete vy jako poplatník a všechno zúčtujete sami.
Roční zúčtování vám zpravidla stačí tehdy, když máte příjmy ze závislé činnosti jen od jednoho zaměstnavatele, případně jste během roku zaměstnavatele střídali, ale nikdy jste neměli během jednoho kalendářního měsíce souběžně dvě zaměstnání (tedy nepracovali jste ve stejném období pro dva různé zaměstnavatele najednou) a u všech jste na dané zdaňovací období podepsali prohlášení k dani. Zároveň musíte splnit podmínku, že (kromě osvobozených příjmů a příjmů zdaněných srážkou) nemáte jiné zdanitelné příjmy vyšší než 50 000 Kč.
V takové situaci zaměstnavatel na základě vašich podkladů spočte roční daň, porovná ji s tím, co vám během roku srazil na zálohách, a rozdíl se následně promítne do mzdy. O roční zúčtování je potřeba požádat zpravidla do 15. února.
Daňové přiznání musíte typicky podat tehdy, když se vaše situace během roku „rozvětvila“ natolik, že ji už zaměstnavatel nemůže jednoduše uzavřít ročním zúčtováním. Nejčastější spouštěč je souběh více zaměstnavatelů v jednom období – například dvě práce nebo dvě brigády zároveň, u kterých se vám v témže období srážely zálohy.
Druhou častou příčinou jsou jiné příjmy, které nespadají jen pod běžné zaměstnání, typicky podnikání, pronájem nebo vyšší jednorázové zdanitelné příjmy a přesahují hranici 50 000 Kč.
A do třetice: daňové přiznání může být na místě i tehdy, když chcete dodatečně uplatnit slevy nebo odpočty, které vám v průběhu roku nikdo nezohlednil (například proto, že jste neměli podepsané prohlášení, nebo jste potřebné podklady dodali pozdě).
Ať už řešíte roční zúčtování u zaměstnavatele, nebo se chystáte na daňové přiznání, narazíte na důležitý údaj: úhrn sražených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. Ten najdete v potvrzení o zdanitelných příjmech, které dostanete od zaměstnavatele (typicky na konci roku, nebo při odchodu ze zaměstnání).
Co přesně tento údaj znamená? Je to součet všech záloh na daň, které vám zaměstnavatel v průběhu roku strhl z výplaty a odvedl správci daně. Právě tento součet je pak klíčový pro finální vyúčtování: při ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání se porovná součet záloh s tím, jaká vám vyjde roční daňová povinnost. Pokud jste na zálohách zaplatili víc, vznikne přeplatek a peníze se vám vrátí (buď přes zaměstnavatele, nebo od finanční správy). Pokud jste naopak zaplatili méně, vyjde doplatek.
Záloha na daň z příjmu fyzických osob je u zaměstnanců (včetně brigádníků) průběžná platba na budoucí roční daň – zaměstnanec ji sám neposílá, ale zaměstnavatel ji každý měsíc vypočítá, srazí ze mzdy a odvede státu. Nejde přitom nutně o konečnou částku: na konci roku se zálohy porovnají se skutečnou roční daňovou povinností a vznikne buď přeplatek (vrácení peněz), nebo doplatek (často při souběhu více příjmů). Výši záloh může v praxi výrazně ovlivnit podpis prohlášení poplatníka, protože teprve pak se do měsíční daně promítají slevy (typicky základní sleva na poplatníka), a záloha tak může být i velmi nízká nebo nulová.
Vedle zálohové daně existuje i srážková daň, která se typicky týká menších přivýdělků na dohody bez podepsaného prohlášení (nejčastěji DPP do limitu) a bývá vnímána jako konečná, i když ji někdy lze dostat zpět. O tom, zda vám stačí roční zúčtování u zaměstnavatele, nebo musíte podat daňové přiznání, obvykle rozhoduje hlavně souběh více zaměstnavatelů ve stejném měsíci a další zdanitelné příjmy nad limit.
V konkrétním měsíci to tak být může (typicky když vám slevy pokryjí vypočtenou daň), ale pořád jde o průběžný režim. Na konci roku se vše srovná v ročním zúčtování nebo v daňovém přiznání a tam se ukáže, jestli jste na nule i za celý rok.
Ano, v praxi se to řeší i dodatečně. Pokud ale chcete dostat zpět peníze, někdy je jednodušší dořešit to až přes roční zúčtování nebo daňové přiznání.
Ano, část benefitů může být osvobozená a část může vstupovat do zdanitelného příjmu a tím zvedat základ pro zálohu.
Sečtěte si, kde máte prohlášení, a zjistěte, jestli u druhé brigády nejdete mimo limity pro srážkovou daň. Když to vypadá na souběh záloh, připravte se na daňové přiznání – a hlavně si včas vyžádejte potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů.
Nejste si jistí, jak správně postupovat v oblasti daní, abyste nešlápli vedle? Pomůžeme vám zorientovat nejen v zákoně, ať už jde o řešení konkrétní daňové situace, přípravu na kontrolu ze strany finančního úřadu či obranu před soudem.
Ondřej je ten člověk, v jehož hlavě uzrál nápad poskytovat advokátní služby online. Právním službám se věnuje již déle než 10 let a rád klientům pomáhá, když si nevědí rady s právními problémy.
Osobně i online. Stačí si vybrat vhodnou službu, nebo zvolit nezávislou konzultaci když si nejste jistí.
