Zákon 284/2023 Sb. O preventivní restrukturalizaci

Přípustnost preventivní restrukturalizace

• (1) Podnikatel je oprávněn zahájit preventivní restrukturalizaci nebo v ní pokračovat pouze tehdy, je-li v dobré víře v zachování nebo obnovu provozuschopnosti závodu podnikatele restrukturalizačními opatřeními.
• (2) Preventivní restrukturalizaci je podnikatel oprávněn zahájit nebo v ní pokračovat pouze tehdy, není-li v úpadku ve formě platební neschopnosti, avšak se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jeho finanční potíže dosahují takové závažnosti, že by v případě nepřijetí navrhovaných restrukturalizačních opatření došlo k jeho úpadku.
• (3) Má se za to, že finanční potíže splňují podmínku dostatečné závažnosti podle odstavce 2 tehdy, pokud provoz závodu neprodukuje příjem, který postačuje na úhradu peněžitých dluhů vznikajících v průběhu posledního roku ve lhůtách splatnosti.

Nepřípustnost preventivní restrukturalizace

• (1) Preventivní restrukturalizaci není oprávněn zahájit nebo v ní pokračovat podnikatel sledující nepoctivý záměr.
• (2) Na nepoctivý záměr podnikatele lze usuzovat zejména, jestliže
  • a) zahájil nebo pokračoval v preventivní restrukturalizaci, musel-li vědět nebo rozumně předpokládat, že k tomu nebyl oprávněn,
  • b) vědomě uvedl nepravdivé nebo neúplné údaje ve výzvě k zahájení preventivní restrukturalizace nebo sanačním projektu, případně kdykoliv v průběhu preventivní restrukturalizace,
  • c) porušil dohodu podle § 7,
  • d) uzavřel dohodu, která dotčené straně poskytuje výhodu neuvedenou v restrukturalizačním plánu výměnou za určitý způsob hlasování o restrukturalizačním plánu,
  • e) využil všeobecné nebo individuální moratorium za účelem nespravedlivého poškození svého věřitele,
  • f) neposkytl řádně a včas součinnost restrukturalizačnímu správci,
  • g) jednal v rozporu s omezeními vyplývajícími z rozhodnutí podle § 83,
  • h) poskytl dotčené straně výhodu neuvedenou v restrukturalizačním plánu výměnou za určitý způsob hlasování nebo určitý způsob jednání v průběhu preventivní restrukturalizace,
  • i) sestavil skupiny dotčených stran pro účely hlasování o restrukturalizačním plánu s úmyslem nespravedlivého poškození nebo nedovoleného zvýhodnění některých dotčených stran,
  • j) se předložený restrukturalizační plán neodůvodněně či nepřiměřeně odchyluje od sanačního projektu, nebo
  • k) byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nebo s jeho předmětem podnikání, ledaže se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen.
• (3) Na nepoctivý záměr podnikatele lze usuzovat také tehdy, jestliže v průběhu 1 roku před zahájením preventivní restrukturalizace nebo v jejím průběhu vyplatil spřízněným osobám podíly na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích, poskytl jim mimořádné plnění, předčasně jim splatil úvěr nebo zápůjčku nebo zatížil v jejich prospěch svůj majetek. Obdobně se posoudí i převod majetku podnikatele do svěřenského fondu. Věta první se nepoužije, jde-li o výplatu podílu na zisku v osobní společnosti společníkům s neomezeným ručením, plnění vyplacené podnikatelem v dobré víře a přiměřeně okolnostem případu nebo plnění později vrácené.
• (4) Preventivní restrukturalizaci není oprávněn zahájit nebo v ní pokračovat podnikatel
  • a) v likvidaci,
  • b) u něhož byl pravomocným rozhodnutím soudu v insolvenčním řízení v posledních 5 letech zjištěn úpadek, nebo
  • c) u něhož preventivní restrukturalizace skončila v posledních 5 letech před jejím opětovným zahájením vyslovením nepřípustnosti preventivní restrukturalizace pro nepoctivý záměr.

Zahájení preventivní restrukturalizace

• (1) Preventivní restrukturalizace se zahajuje písemnou výzvou k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu dotčeným stranám. Za den zahájení preventivní restrukturalizace se považuje den, kdy písemná výzva k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu došla první dotčené straně.
• (2) Současně s písemnou výzvou podle odstavce 1 podnikatel odešle sanační projekt všem dotčeným stranám nebo jim sanační projekt bezplatně zpřístupní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
• (3) Zahájení preventivní restrukturalizace podnikatel zároveň oznámí restrukturalizačnímu soudu. Přílohou tohoto oznámení je písemná výzva a sanační projekt.
• (4) Orgánu veřejné moci v postavení dotčené strany podnikatel odešle písemnou výzvu podle odstavce 1, sanační projekt i jiné písemnosti způsobem a za podmínek, které jsou stanoveny pro podání vůči takovému orgánu.

Usnadnění přípravy preventivní restrukturalizace

Uzavře-li věřitel za účelem usnadnění přípravy a vyjednávání restrukturalizačního plánu s podnikatelem dohodu o tom, že po dobu trvání preventivní restrukturalizace zejména

• a) nebude žádat zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky nebo pro porušení jiné povinnosti,
• b) neukončí financování prostřednictvím existujícího úvěru,
• c) nepostoupí pohledávku jiné osobě, nebo
• d) nepřistoupí k vymáhání splnění dluhu, výkonu zástavního práva, započtení vzájemných pohledávek, ukončení finančního leasingu či uplatnění sankce vyplývající z porušení závazku,

Základní ustanovení

Podnikatel v sanačním projektu představí alespoň v podstatných rysech restrukturalizační opatření sledující zachování nebo obnovení provozuschopnosti závodu založená na realistických předpokladech, podnikatelský plán pro období, v němž hodlá provádět preventivní restrukturalizaci, povahu přímého dotčení dotčených stran a popíše a zdůvodní svou schopnost zajistit řádné fungování závodu a schopnost plnit současné i budoucí závazky nejméně do předpokládaného dne nabytí účinnosti restrukturalizačního plánu.

Náležitosti sanačního projektu

• (1) Sanační projekt musí obsahovat
  • a) popis obchodního modelu,
  • b) zhodnocení dosavadní činnosti podnikatele, konkurenceschopnosti a hospodářského postavení na relevantním trhu,
  • c) popis vlastnické struktury s uvedením skutečného majitele podnikatele, pokud jej má podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů,
  • d) popis provozních, finančních, personálních a organizačních poměrů podnikatele,
  • e) údaje v rozsahu zprávy o vztazích podle zákona o obchodních korporacích ke dni sestavení sanačního projektu,
  • f) popis příčin a závažnosti finančních potíží podnikatele,
  • g) popis hlavních rizik, překážek a podmínek dalšího řádného provozu závodu,
  • h) odhad hodnoty závodu určené výnosovým způsobem podle zákona o oceňování majetku a odhad hodnoty každého předmětu zajištění, u něhož je zajištěným věřitelem dotčená strana, určené způsobem předepsaným pro daný předmět zajištění podle zákona o oceňování majetku,
  • i) údaj o místní příslušnosti restrukturalizačního soudu pro účel vedení restrukturalizačního řízení a
  • j) další informace finanční i nefinanční povahy umožňující objektivní a vyvážené pochopení stavu a realistického předpokladu dalšího provozu závodu podnikatele.
• (2) Sanační projekt musí dále obsahovat
  • a) popis opatření v oblasti kapitálu a likvidity nutných k udržování nebo obnovení zdravé finanční situace podnikatele včetně předpokládaných zdrojů financování,
  • b) popis přípravných opatření, která podnikatel přijal nebo hodlá přijmout s cílem usnadnit provádění restrukturalizačního plánu, a předpokládané dopady těchto opatření na dotčené a nedotčené strany,
  • c) popis přípravných opatření, která podnikatel přijal nebo hodlá přijmout v oblasti finančního řízení k včasnému zajištění likvidity k provozu závodu,
  • d) finanční plán na období do předpokládaného dne splnění restrukturalizačního plánu zpracovaný obdobným způsobem jako výhled vývoje likvidity podle vyhlášky o platební neschopnosti podnikatele, jehož součástí je plán nákladů provedení preventivní restrukturalizace, a
  • e) odhad časového rámce preventivní restrukturalizace, zejména provedení podstatných aspektů restrukturalizačního plánu s uvedením harmonogramu dosahování dílčích cílů.
• (3) K sanačnímu projektu podnikatel přiloží mezitímní účetní závěrku sestavenou k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího den odeslání výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu a dále účetní závěrky za poslední 3 účetní období. Je-li posledním dnem kalendářního měsíce podle věty první rozvahový den, přiloží podnikatel poslední řádnou účetní závěrku a dále účetní závěrky za předcházející 2 účetní období.

Vymezení dotčených stran

• (1) Podnikatel v sanačním projektu vymezí okruh dotčených stran a uvede seznam těch práv dotčených stran, která budou přímo dotčena restrukturalizačním plánem (dále jen „seznam dotčených práv“). Podnikatel dále v sanačním projektu vymezí okruh nedotčených stran a uvede seznam těch práv nedotčených stran, která nebudou přímo dotčena restrukturalizačním plánem (dále jen „seznam nedotčených práv“).
• (2) Vymezení okruhu dotčených stran podnikatel odůvodní. Podnikatel zejména uvede důvody, pro které do seznamu dotčených práv nezahrnul práva nedotčených stran a některá práva dotčených stran a pro které se domnívá, že tato budou řádně a včas splněna.
• (3) U každé dotčené strany podnikatel uvede údaje osvědčující její totožnost, má-li je k dispozici, a údaj, zda se jedná o spřízněnou osobu.

Označení práv dotčených stran

• (1) U každého přímo dotčeného práva podnikatel v sanačním projektu uvede alespoň údaje o věřiteli a důvodu vzniku, výši, splatnosti, pořadí a vykonatelnosti tohoto práva; u zajištěných práv uvede i důvod, způsob a pořadí zajištění. U podřízených práv uvede míru podřízenosti, údaj o nadřízeném právu a jiné důležité okolnosti týkající se podřízenosti.
• (2) O právech, která mají být přímo dotčena restrukturalizačním plánem, podnikatel v sanačním projektu výslovně uvede,
  • a) o jakou částku by tato práva měla být snížena,
  • b) po jakou dobu by měl trvat odklad jejich splatnosti nebo vykonatelnosti,
  • c) v jaké výši dojde ke změně úrokové sazby,
  • d) v jaké výši dojde k přepočtu na cizí měnu,
  • e) v čem spočívají jiné zásahy do práv dotčených stran.
• (3) Podnikatel v seznamu dotčených práv zvlášť vyznačí ta práva, která považuje za sporná. U každého takového práva podrobně uvede, v čem spatřuje důvod spornosti.
• (4) Podnikatel dále v seznamu dotčených práv zvlášť vyznačí podmíněná práva. U každého takového práva podrobně uvede, zda je vázáno na splnění rozvazovací nebo odkládací podmínky, v čem tato podmínka spočívá a odhadne pravděpodobnost jejího splnění.

Vázanost vymezením dotčených stran

• (1) Rozšířit nebo zúžit okruh dotčených stran nebo seznam dotčených práv lze po dojití výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu první dotčené straně jen na návrh podnikatele a se souhlasem většiny dotčených stran uvedených v sanačním projektu, a to nejpozději do předložení restrukturalizačního plánu k hlasování.
• (2) Zúžení okruhu dotčených stran v závislosti na výsledku předběžného přezkumu pohledávky není odstavcem 1 dotčeno.

Sestavení restrukturalizačního plánu

Restrukturalizační plán sestavuje podnikatel.

Obsah restrukturalizačního plánu

• (1) Restrukturalizační plán vymezuje právní postavení dotčených stran v důsledku preventivní restrukturalizace, a to na základě navržených restrukturalizačních opatření.
• (2) Restrukturalizační plán se člení na popisnou a závaznou část.
• (3) Popisná část restrukturalizačního plánu obsahuje
  • a) identifikaci podnikatele a jeho společníků, členů volených orgánů i skutečného majitele podnikatele podle zákona o evidenci skutečných majitelů, pokud jej má,
  • b) majetek a jiná aktiva, závazky a jiná pasiva i majetek a závazky neevidované v rozvaze k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího den předložení restrukturalizačního plánu s uvedením odhadu tržní hodnoty majetku podnikatele určeného způsobem podle zákona o oceňování majetku,
  • c) popis ekonomické situace podnikatele a popis příčin a rozsahu finančních potíží podnikatele,
  • d) počet zaměstnanců podnikatele v základním pracovněprávním vztahu včetně uvedení, zda byl tento vztah sjednán na dobu určitou nebo neurčitou,
  • e) skupiny, do nichž byly dotčené strany zařazeny, včetně uvedení výše jejich pohledávek a podílu hlasů v dané skupině,
  • f) odůvodnění vysvětlující, proč má restrukturalizační plán přiměřené vyhlídky na to, že předejde úpadku podnikatele a zachová nebo obnoví provozuschopnost jeho závodu, včetně nezbytných předpokladů úspěchu preventivní restrukturalizace,
  • g) odůvodnění vysvětlující, proč se dotčené strany po přijetí restrukturalizačního plánu ocitnou ve výhodnějším postavení, než v jakém by byly, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení, a
  • h) odhad hodnoty plnění, které by dotčené strany zřejmě obdržely, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení.
• (4) Závazná část restrukturalizačního plánu obsahuje
  • a) seznam dotčených práv s uvedením toho, jakým způsobem se jich restrukturalizační plán přímo dotkne,
  • b) popis toho, zda a jakým způsobem se restrukturalizační plán přímo dotkne zajištěných dotčených stran, a předpokládá-li se zřízení nového zajištění, také podrobnosti a podmínky nového zajištění,
  • c) způsob nakládání s aktivy a pasivy neevidovanými v rozvaze, zejména existuje-li předpoklad nabytí vlastnického práva k takovému jmění,
  • d) podrobnější údaje o restrukturalizačních opatřeních zahrnující zejména
    • 1. popis restrukturalizačních opatření,
    • 2. dobu trvání restrukturalizačních opatření,
    • 3. ujednání týkající se informování zástupců zaměstnanců, dopady preventivní restrukturalizace na zaměstnance a celkové důsledky na zaměstnanost, zejména údaj, zda dochází ke snížení počtu zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu nejméně o jednu čtvrtinu,
    • 4. předpokládané nové financování podle § 27 odst. 2, s nímž se v rámci preventivní restrukturalizace počítá, včetně uvedení způsobu, výše a podmínek jeho přijetí a vrácení, a odůvodnění toho, proč je k provedení restrukturalizačního plánu zapotřebí,
  • e) postup pro případ, že restrukturalizační plán nebude přijat,
  • f) způsob kontroly plnění restrukturalizačního plánu,
  • g) rozsah a způsob poskytování informací dotčeným stranám o plnění restrukturalizačních opatření, finančního plánu a nákladech vynaložených na preventivní restrukturalizaci,
  • h) skutečnosti, které budou osvědčovat splnění či nesplnění restrukturalizačního plánu a s nimiž bude spojeno ukončení preventivní restrukturalizace, a
  • i) postup pro případ, že podmínky restrukturalizačního plánu nebudou plněny.
• (5) Restrukturalizační plán může upravit vytvoření dostatečné peněžní rezervy na případné dodatečné uspokojení všech dotčených stran, které vznesly námitku podle § 98 odst. 2 písm. e), a způsob, jakým bude naloženo s touto rezervou v rozsahu, v němž nebude využita. Dostatečnou peněžní rezervou se rozumí taková výše peněžních prostředků, která
  • a) bude nejpozději ke dni podání návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu složena do úschovy u restrukturalizačního správce na zvláštní bankovní účet zřízený výhradně za tím účelem a
  • b) dosáhne alespoň výše rozdílu mezi celkovou výší pohledávek všech dotčených stran, které vznesou námitku podle § 98 odst. 2 písm. e), a celkovou výší plnění, které mají tyto dotčené strany obdržet podle restrukturalizačního plánu.
• (6) Přílohou restrukturalizačního plánu je sanační projekt, a to i tehdy, došlo-li v něm po jeho odeslání nebo zpřístupnění dotčeným stranám ke změně.
• (7) Za majetek a závazky neevidované v rozvaze se považují zejména vydané záruky, finanční zajišťovací instrumenty, budoucí smlouvy nebo neukončené smlouvy o finančním leasingu. Za majetek neevidovaný v rozvaze se považuje zejména majetek pořízený formou finančního leasingu nebo majetek používaný k podnikání s předkupním právem.

Vztah k veřejným seznamům a rejstříkům

Účinný restrukturalizační plán je podkladem pro zápis do veřejného rejstříku nebo veřejného seznamu, jsou-li v něm

• a) výslovně obsaženy potřebné projevy vůle jednajících osob a
• b) zapisovaná práva nebo jiné zapisované údaje vymezeny způsobem, jakým se mají do takového rejstříku nebo seznamu zapsat.

Restrukturalizační opatření

• (1) Mezi opatření k odvrácení finančních potíží náleží zejména restrukturalizace majetku, restrukturalizace závazků, restrukturalizace vlastního kapitálu nebo provozní změny.
• (2) U každého restrukturalizačního opatření musí být v restrukturalizačním plánu uvedeno, jakým způsobem přispívá k naplnění účelu preventivní restrukturalizace a jaké má dopady na provoz závodu podnikatele a práva dotčených stran.
• (3) Dotýká-li se restrukturalizační opatření práva, které se zapisuje do veřejného seznamu nebo veřejného rejstříku, musí být toto právo a jeho vznik, změna nebo zánik v restrukturalizačním plánu vymezeno způsobem, jakým se má do takového seznamu nebo rejstříku zapsat.
• (4) Restrukturalizační opatření vedoucí ke změně vlastnické struktury podnikatele, změně práv spojených s podíly nebo k převodu nebo zastavení závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti podnikatele, lze provést pouze se souhlasem nejvyššího orgánu obchodní korporace, pokud by byl jinak vyžadován zakladatelským právním jednáním nebo zákonem o obchodních korporacích.

Restrukturalizace majetku

Restrukturalizací majetku se pro účely tohoto zákona rozumí zejména

• a) prodej majetku, a to včetně závodu nebo jeho části,
• b) prodej věci ve vlastnictví podnikatele s následným uzavřením nájmu k téže věci,
• c) vydání části majetku dotčeným stranám,
• d) převod části majetku na nově založenou právnickou osobu, ve které získají dotčené strany účast, nebo
• e) přijetí nového financování.

Restrukturalizace závazků

• (1) Restrukturalizací závazků se pro účely tohoto zákona rozumí zejména
  • a) prodloužení doby splatnosti dluhu, stanovení platebního kalendáře nebo jiných podmínek splacení,
  • b) přeměna krátkodobé pohledávky věřitele podnikatele na dlouhodobou spojená se změnou původní povahy například na pohledávku z úvěru nebo zápůjčky,
  • c) změna v obsahu závazku, způsobu zajištění nebo utvrzení, a doby, pořadí nebo způsobu uspokojení,
  • d) změna v obsahu závazku co do výše úroku, úroku z prodlení, poplatku z prodlení nebo stanovení jiné než sjednané měny plnění,
  • e) změna v obsahu závazku co do ujednání o jiných než platebních podmínkách,
  • f) kapitalizace pohledávky věřitele podnikatele s uvedením výše a způsobu kapitalizace, nebo
  • g) prominutí dluhu či jeho části.
• (2) Odstavec 1 se použije i pro dluhy z dluhopisů a jiných dluhových cenných papírů nebo dluhových zaknihovaných cenných papírů.
• (3) Změna obsahu závazku nesmí spočívat ve zrušení informační povinnosti podnikatele vyplývající z jiných právních předpisů nebo uzavřených smluv.

Restrukturalizace vlastního kapitálu

Restrukturalizací vlastního kapitálu se pro účely tohoto zákona rozumí zejména

• a) zvýšení vlastního kapitálu příplatkem stávajícího společníka,
• b) zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů, nebo
• c) zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu, upsáním akcií nebo zvýšením základního členského vkladu doplatkem člena, a to zejména
  • 1. kapitalizací pohledávek společníků a spřízněných osob,
  • 2. kapitalizací pohledávek nespřízněných osob trvalého nebo dočasného charakteru, kdy získané podíly mohou být po uplynutí určité doby nebo splnění jiných podmínek převedeny na původní společníky, nebo
  • 3. poskytnutím peněžních prostředků třetí osobou s uvedením podmínek trvání a ukončení její účasti v podnikateli.

Zvláštní pravidla o kapitalizaci pohledávek

• (1) Způsob provedení kapitalizace pohledávek musí být v restrukturalizačním plánu přesně popsán. Při kapitalizaci pohledávek se vyžaduje uvedení nového složení společníků s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech.
• (2) Má-li dojít ke změně údajů, které se zapisují do veřejného rejstříku, musí být z restrukturalizačního plánu zřejmé, jaké údaje mají být z veřejného rejstříku vymazány a jaké údaje nově zapsány.
• (3) Kapitalizaci pohledávky dotčené strany nelze provést bez jejího souhlasu.

Provozní změny

• (1) Provozními změnami se pro účely tohoto zákona rozumí zejména
  • a) změny v produktové skladbě závodu,
  • b) změny ve způsobu nabízení a prodeje výrobků nebo poskytování služeb,
  • c) změny ve způsobu nákupu, skladování, přepravě a zásobování,
  • d) snížení nebo zvýšení počtu zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu,
  • e) úsporná opatření na straně nákladů provozu závodu, nebo
  • f) zavedení opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti závodu, například inovace a zavedení nových technologií nebo změny v procesu vnitřního řízení provozu závodu.
• (2) Restrukturalizační opatření vedoucí ke změnám organizace práce nebo snížení počtu zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu lze provést pouze se souhlasem zaměstnanců nebo jejich zástupců, stanoví-li takový postup kolektivní smlouva. Souhlas zaměstnanců se zjišťuje postupem určeným kolektivní smlouvou.

Vyloučené pohledávky

• (1) Z preventivní restrukturalizace je vyloučena
  • a) pracovněprávní pohledávka zaměstnance podnikatele,
  • b) pohledávka vzniklá ze zaměstnaneckého penzijního pojištění,
  • c) pohledávka věřitele na náhradu újmy způsobené úmyslným porušením právní povinnosti,
  • d) pohledávka věřitele na náhradu újmy způsobené na životě, zdraví nebo přirozeném právu člověka,
  • e) peněžitý trest nebo jiná majetková sankce uložená podnikateli v trestním nebo přestupkovém řízení,
  • f) pohledávka označená za spornou po provedení předběžného přezkumu.
• (2) Z preventivní restrukturalizace je vyloučena pohledávka uživatele platebních služeb vůči platební instituci, zahraniční platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, zahraničnímu poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických peněz, zahraniční instituci elektronických peněz, vydavateli elektronických peněz malého rozsahu nebo zahraničnímu vydavateli elektronických peněz malého rozsahu z titulu peněžních prostředků, které uživatel platebních služeb těmto osobám svěřil k provedení platební transakce, peněžních prostředků, proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze, nebo aktiv, jež tyto osoby za tyto peněžní prostředky nabyly.
• (3) Z preventivní restrukturalizace je dále vyloučena pohledávka, která je k okamžiku zahájení preventivní restrukturalizace předmětem sporu v soudním nebo rozhodčím řízení. Tuto pohledávku lze do restrukturalizačního plánu zahrnout pouze tehdy, dojde-li do předložení restrukturalizačního plánu k hlasování k přerušení řízení o této pohledávce.
• (4) Dotčená strana je oprávněna navrhnout předběžné přezkoumání kterékoliv pohledávky zařazené do seznamu dotčených práv. Při předběžném přezkoumání se dále postupuje podle části třetí hlavy II dílu 3.
• (5) Vyloučení pohledávky po provedení předběžného přezkumu nastává i tehdy, je-li označena za spornou, byť i jen z části.
• (6) Vyloučená pohledávka nemůže být přímo dotčena restrukturalizačním plánem a její věřitel se v jejím rozsahu nemůže stát dotčenou stranou. Na vyloučenou pohledávku v seznamu dotčených práv se hledí, jako by do něj nebyla zařazena.

Spoludlužníci podnikatele

• (1) Práva dotčených stran vůči spoludlužníkům a ručitelům podnikatele, jakož i jejich práva k věcem i právům patřícím třetím osobám, zůstávají restrukturalizačním plánem nedotčena.
• (2) Odstavec 1 se nepoužije na společníka podnikatele s neomezeným ručením, který může získat stejnou výhodu vůči dotčeným stranám jako podnikatel na základě restrukturalizačního plánu. Rozsah výhod je vždy uveden v restrukturalizačním plánu.

Spravedlnost restrukturalizačního plánu

• (1) Restrukturalizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině zajištěných dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí, za spravedlivý, mají-li podle něj dotčené strany takové skupiny získat k zajištění svých pohledávek stejný nebo obdobný druh zajištění, v témže pořadí, ke stejnému nebo obdobnému majetku podnikatele, případně k jinému majetku podnikatele nejméně stejné hodnoty, stanovené ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu a obdržet plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu se bude rovnat nejméně hodnotě zajištění.
• (2) Restrukturalizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině nezajištěných dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí, za spravedlivý, jestliže podle něj má každá dotčená strana zařazená do takové skupiny získat plnění v penězích, jehož současná hodnota ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu není nižší než jmenovitá hodnota jeho dotčené pohledávky s příslušenstvím bezprostředně před nabytím účinnosti restrukturalizačního plánu, nebo jestliže podle něj
  • a) žádný z věřitelů podnikatele, jehož pohledávka by se v případném insolvenčním řízení uspokojovala až po pohledávkách takové skupiny dotčených stran, neobdrží žádné plnění a
  • b) žádný ze společníků podnikatele neobdrží ani si neponechá žádný podíl, ledaže
    • 1. podle restrukturalizačního plánu má každá dotčená strana zařazená do takové skupiny získat plnění v penězích, jehož současná hodnota ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu není nižší než hodnota, kterou by zřejmě obdržela v insolvenčním řízení,
    • 2. stávající podíly všech společníků s výjimkou společníků veřejných obchodních společností a komplementářů budou po dobu plnění restrukturalizačního plánu převedeny k zajištění pohledávek dotčených stran zařazených do takové skupiny na restrukturalizačního správce s jeho souhlasem a za podmínek uvedených v restrukturalizačním plánu,
    • 3. za členy statutárního orgánu podnikatele budou nejpozději ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu povolány osoby nezávislé na podnikateli a spřízněných osobách, a to na celou dobu plnění restrukturalizačního plánu,
    • 4. nejpozději ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu bude vybrán auditor podle zákona o auditorech nezávislý na podnikateli a spřízněných osobách, a to na celou dobu plnění restrukturalizačního plánu pro účely ověřování účetních závěrek podnikatele, a
    • 5. restrukturalizační plán zavazuje podnikatele k tomu, aby každé dotčené straně zařazené do skupiny nezajištěných dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí, po dobu nejméně 5 let nebo až do úplného uspokojení plnil v penězích (dále jen „kompenzační platby“), a to až do výše její pohledávky zaniklé bez náhrady v důsledku přímého dotčení restrukturalizačním plánem.
• (3) Restrukturalizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině společníků, která hlasovala proti jeho přijetí, za spravedlivý, má-li podle něj každý z těchto společníků ke dni účinnosti restrukturalizačního plánu obdržet nejméně takové plnění, kterého by se mu zřejmě dostalo, kdyby v případě nepotvrzení restrukturalizačního plánu byl úpadek podnikatele řešen konkursem.
• (4) S povoláním statutárního orgánu podnikatele podle odstavce 2 písm. b) bodu 3 a výběrem auditora podle odstavce 2 písm. b) bodu 4 musí vyslovit souhlas restrukturalizační správce, je-li v preventivní restrukturalizaci jmenován, jinak jsou taková jednání neplatná.

Zajišťovací převod podílů a svěřenský fond

• (1) Za splnění povinnosti převést podíly se považuje též zřízení svěřenské správy formou svěřenského fondu. Zřízení svěřenského fondu, označení osoby svěřenského správce, způsob zapojení dotčených stran do dohledu nad správou svěřenského fondu a způsob naložení s podíly v případě nesplnění restrukturalizačního plánu je vždy upraven restrukturalizačním plánem. Návrh statutu svěřenského fondu a další zákonem vyžadované dokumenty pro účely vkladu do evidence svěřenských fondů jsou povinnou přílohou restrukturalizačního plánu.
• (2) Osobou, na kterou mohou být převedeny podíly společníků, případně osobou svěřenského správce, může být pouze restrukturalizační správce. Nevykonává-li nikdo v preventivní restrukturalizaci činnost restrukturalizačního správce, může jí být i jiná důvěryhodná osoba nezávislá na podnikateli a spřízněných osobách; s výběrem této osoby musí vyslovit souhlas restrukturalizační soud.

Kompenzační platby

• (1) Celková výše peněžních prostředků určených k výplatě kompenzačních plateb dotčeným stranám zařazeným do skupin nezajištěných dotčených stran hlasujících proti přijetí restrukturalizačního plánu se vypočte z účetní závěrky ověřené auditorem a nesmí činit méně než 100 % čistého zisku podnikatele za příslušné účetní období.
• (2) Dotčené straně vzniká právo na výplatu kompenzační platby za každé účetní období podnikatele nejpozději do 3 měsíců od jeho skončení. Výše kompenzační platby se určí poměrem výše dotčených pohledávek dotčené strany vůči celkové výši dotčených pohledávek všech skupin nezajištěných dotčených stran, které hlasovaly proti přijetí restrukturalizačního plánu.

• (1) Prozatímním financováním se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoliv nové plnění poskytnuté po dobu trvání účinků všeobecného moratoria, které je přiměřené a nezbytné pro zachování nebo obnovu provozuschopnosti závodu podnikatele nebo k zachování či zvýšení jeho hodnoty.
• (2) Novým financováním se pro účely tohoto zákona rozumí jakékoli nové plnění poskytnuté podnikateli po potvrzení restrukturalizačního plánu restrukturalizačním soudem, které je v něm zahrnuto a jako nové financování výslovně označeno.
• (3) Dalšími platbami souvisejícími s preventivní restrukturalizací, pokud jsou přiměřené a nezbytné pro přípravu a sestavení restrukturalizačního plánu, se pro účely tohoto zákona rozumí
  • a) úhrada nákladů spojených s přípravou a sestavením restrukturalizačního plánu, jeho přijímáním nebo potvrzováním,
  • b) úhrada nákladů na odborné poradenství úzce související s preventivní restrukturalizací,
  • c) plnění pracovněprávních pohledávek zaměstnanců podnikatele,
  • d) plnění vynaložené při provozu závodu podnikatele v rámci obvyklého hospodaření.
• (4) Novým plněním se pro účely odstavců 1 a 2 rozumí přenechání nebo poskytnutí peněžních prostředků nebo naturálního plnění v jakékoliv formě s výjimkou práce nebo služeb stávajícím nebo novým věřitelem podnikatele. Za nové plnění se rovněž považuje poskytnutí finanční záruky nebo jiného zajištění za dluhy podnikatele, vzdání se zajištění k majetku podnikatele a umožnění využití peněžních prostředků nebo jiných věcí tvořících předmět zajištění podnikatelem.

Financování v insolvenčním řízení

• (1) Ujednání smluv podle § 27 odst. 1 až 3, plnění povinností z nich vyplývajících včetně plateb plněných podle § 27 odst. 3 ani jejich věcně právní účinky nelze po rozhodnutí o úpadku podnikatele prohlásit za neúčinná.
• (2) Poskytnutí prozatímního nebo nového financování není samo o sobě důvodem vzniku odpovědnosti za škodu způsobenou věřitelům, bylo-li rozhodnuto o úpadku podnikatele.

Věcná příslušnost

• (1) K restrukturalizačnímu řízení jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy.
• (2) Krajské soudy jsou příslušné i k nařízení předběžného opatření předvídaného tímto zákonem a k řízení o žalobách podle § 98 odst. 4.

Místní příslušnost

• (1) Pro restrukturalizační řízení je příslušný soud, v jehož obvodu je obecný soud podnikatele.
• (2) Namísto soudu uvedeného v odstavci 1 je k restrukturalizačnímu řízení podnikatele tvořícího s jiným podnikatelem koncern příslušný soud, u něhož již probíhá restrukturalizační nebo insolvenční řízení tohoto jiného podnikatele.
• (3) Pro účely restrukturalizačního řízení podnikatelů tvořících koncern lze restrukturalizační řízení konat u kteréhokoliv místně příslušného soudu určeného podle odstavce 1; odstavec 2 tím není dotčen.

Mezinárodní příslušnost

• (1) Pro restrukturalizační řízení jsou příslušné soudy České republiky, nachází-li se místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy podnikatele, na území České republiky.
• (2) Restrukturalizační řízení podnikatele, jehož hlavní zájmy jsou soustředěny na území členského státu Evropské unie, lze zahájit u soudu, v jehož obvodu je v České republice umístěn závod, pobočka závodu nebo jiná provozovna takového podnikatele, nebrání-li tomu přímo použitelný předpis Evropské unie²).
• (3) V restrukturalizačním řízení s evropským mezinárodním prvkem musí restrukturalizační soud vždy rozhodnout o své mezinárodní příslušnosti. V rozhodnutí uvede rovněž odkaz na ustanovení, jímž je jeho mezinárodní příslušnost založena. Proti takovému rozhodnutí mohou podat odvolání podnikatel a dotčená strana z důvodu nesprávného posouzení mezinárodní příslušnosti.

Zahájení restrukturalizačního řízení

• (1) Restrukturalizační řízení se zahajuje na návrh podnikatele v souvislosti se zahájením preventivní restrukturalizace nebo, nezahájil-li dosud podnikatel preventivní restrukturalizaci, současně s podáním návrhu na doručení výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu vyhláškou; § 79 občanského soudního řádu se nepoužije.
• (2) Přílohou návrhu na zahájení restrukturalizačního řízení je výzva k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu nebo, nezahájil-li dosud podnikatel preventivní restrukturalizaci, návrh na doručení výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu vyhláškou. K návrhu se vždy přikládá sanační projekt.
• (3) Restrukturalizační řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na zahájení restrukturalizačního řízení podle odstavce 1 došel restrukturalizačnímu soudu.

Skončení restrukturalizačního řízení

Restrukturalizační řízení končí rozhodnutím restrukturalizačního soudu, kterým vezme na vědomí skončení preventivní restrukturalizace, vyjde-li v řízení najevo některý z důvodů podle § 42.

Účastník řízení

• (1) Účastníkem restrukturalizačního řízení je podnikatel.
• (2) Účastníkem restrukturalizačního řízení je také dotčená strana po dobu, po kterou restrukturalizační soud jedná a rozhoduje o návrhu na provedení předběžného přezkumu pohledávky této dotčené strany a o jejím návrhu nebo námitce týkající se podmínek řízení nebo otázky řešené tímto zákonem. To platí i pro dotčenou stranu, která se připojí k návrhu či námitce jiné dotčené strany.

Postavení dotčené strany

• (1) Dotčená strana není účastníkem ani vedlejším účastníkem restrukturalizačního řízení, ale přísluší jí v restrukturalizačním řízení procesní práva podle odstavce 2.
• (2) Dotčená strana má v restrukturalizačním řízení
  • a) právo účastnit se jednání a být slyšena,
  • b) právo na doručení stejnopisů všech rozhodnutí o návrzích na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky, požádá-li o to restrukturalizační soud,
  • c) právo nahlížet do spisu a
  • d) další práva, která jí přiznává tento zákon.
• (3) K návrhům nebo námitkám dotčené strany netýkajícím se podmínek řízení nebo otázek neřešených tímto zákonem se nepřihlíží.

Jednání

V restrukturalizačním řízení se jednání nařizuje jen tehdy, stanoví-li to tento zákon nebo jestliže to restrukturalizační soud považuje za nutné.

dokazování

• (1) Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Restrukturalizační soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
• (2) Restrukturalizační soud může uložit restrukturalizačnímu správci, aby opatřil či zajistil a restrukturalizačnímu soudu předložil odborná vyjádření odborně způsobilých osob, znalecké posudky nebo jiné listiny, které mohou sloužit účelu podle odstavce 1.

Doručování

• (1) V restrukturalizačním řízení se rozhodnutí restrukturalizačního soudu vždy doručuje účastníku.
• (2) Vyhláškou se v restrukturalizačním řízení doručuje rozhodnutí restrukturalizačního soudu, kterým se
  • a) vyhlašuje všeobecné moratorium,
  • b) omezuje podnikatel v nakládání s jeho jměním po dobu trvání účinků všeobecného moratoria,
  • c) bere na vědomí skončení preventivní restrukturalizace, došlo-li v průběhu preventivní restrukturalizace k doručení jiného rozhodnutí vyhláškou nebo ke zveřejnění jiné písemnosti v restrukturalizačním rejstříku, a
  • d) zrušuje účinnost restrukturalizačního plánu.
• (3) Jiné rozhodnutí restrukturalizačního soudu nebo jinou písemnost lze v restrukturalizačním rejstříku zveřejnit pouze na návrh nebo se souhlasem podnikatele. V restrukturalizačním rejstříku se nezveřejňují písemnosti, jejichž zveřejnění by mařilo účel preventivní restrukturalizace.
• (4) Doručením vyhláškou se rozumí zveřejnění rozhodnutí nebo jiné písemnosti restrukturalizačního soudu v restrukturalizačním rejstříku.
• (5) Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou okamžikem zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku.

Doručení písemnosti podnikatele

• (1) Na návrh podnikatele restrukturalizační soud doručí do vlastních rukou adresáta tyto soukromé písemnosti podnikatele:
  • a) výzvu k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu,
  • b) restrukturalizační plán,
  • c) oznámení o lhůtě pro provedení hlasování o restrukturalizačním plánu,
  • d) oznámení o skončení preventivní restrukturalizace.
• (2) Má-li být písemnost doručována v listinné podobě, je třeba k návrhu přiložit potřebný počet stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každá osoba, které je písemnost doručována, dostala jeden stejnopis.
• (3) Požádá-li podnikatel o doručení písemnosti vyhláškou, restrukturalizační soud ji zveřejní v restrukturalizačním rejstříku. Okamžikem zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku se písemnost považuje za doručenou všem adresátům.

Rozhodnutí

• (1) Restrukturalizační soud rozhoduje v restrukturalizačním řízení usnesením.
• (2) Rozhodnutí restrukturalizačního soudu doručovaná vyhláškou jsou účinná okamžikem jejich zveřejnění v restrukturalizačním rejstříku.
• (3) Rozhodnutí restrukturalizačního soudu vyhlášená v průběhu jednání jsou účinná vůči všem účastníkům restrukturalizačního řízení.
• (4) Doručuje-li restrukturalizační soud rozhodnutí vydané podle odstavce 3 vyhláškou, zveřejní jej v restrukturalizačním rejstříku nejpozději do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni jednání, při kterém bylo vyhlášeno. Namísto úplného znění vyhlášeného rozhodnutí lze takto zveřejnit vhodně zkrácené znění rozhodnutí. Ve zkráceném znění rozhodnutí restrukturalizační soud stručně vyloží důvody, pro které rozhodl daným způsobem. Povinnost zveřejnit v restrukturalizačním rejstříku úplné znění vyhlášeného rozhodnutí neprodleně poté, co bude vyhotoveno písemně, tím není dotčena. Zveřejnění takového zkráceného znění nemá účinky doručení rozhodnutí.

Opatření k urychlení restrukturalizačního řízení

• (1) Restrukturalizační soud, u něhož restrukturalizační řízení probíhá, učiní i před případným rozhodnutím o místní příslušnosti opatření, která nesnesou odkladu, především rozhodne o jmenování restrukturalizačního správce nebo o uložení povinnosti restrukturalizačnímu správci provést předběžný přezkum pohledávky. To platí i v případě, nebylo-li dosud rozhodnuto o vyloučení soudce nebo o námitce podjatosti soudce.
• (2) Podání návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti nebrání vedení restrukturalizačního řízení.
• (3) Ustanovení občanského soudního řádu o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí nebo o odkladu právní moci rozhodnutí se pro rozhodnutí restrukturalizačního soudu nepoužijí.
• (4) Prominutí zmeškání lhůty v restrukturalizačním řízení není přípustné. Totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání či jiného soudního roku.
• (5) Obnova restrukturalizačního řízení není přípustná.
• (6) V řízení o žalobě pro zmatečnost podané proti rozhodnutí restrukturalizačního soudu se nepoužije § 235 odst. 2 občanského soudního řádu. Rozhodnutí, jímž bylo na základě žaloby pro zmatečnost zrušeno rozhodnutí restrukturalizačního soudu, je účinné ode dne právní moci.

Vyřízení odvolání

• (1) Soud prvního stupně předloží podané odvolání odvolacímu soudu do 15 dnů ode dne, kdy všem účastníkům uplynula lhůta k podání odvolání. Lhůta pro předložení odvolání se prodlužuje o dobu, po kterou soud prvního stupně činí nezbytné kroky k odstranění případných vad ve včas podaném odvolání.
• (2) odvolací soud projedná odvolání a rozhodne o něm nejpozději do 2 měsíců od jeho předložení soudem prvního stupně.

Výkon funkce restrukturalizačního správce

• (1) Restrukturalizační správce je povinen při výkonu funkce vystupovat nezávisle a nestranně a postupovat svědomitě a s odbornou péčí.
• (2) Restrukturalizační správce je při výkonu funkce podřízen restrukturalizačnímu soudu, který nad ním vykonává dohled. Při výkonu dohlédací činnosti je restrukturalizační soud oprávněn vyžadovat od restrukturalizačního správce zprávy o plnění uložených úkolů, vysvětlení zvoleného postupu, dosaženého výsledku i vyúčtování a udělovat mu závazné pokyny.
• (3) Restrukturalizačnímu správci mohou být restrukturalizačním soudem uloženy úkoly spočívající zejména v
  • a) kontrole činnosti podnikatele v rozsahu vymezeném rozhodnutím restrukturalizačního soudu,
  • b) obstarání znaleckého posudku, vyvstane-li v průběhu restrukturalizačního řízení důvod pro ocenění obchodního závodu podnikatele nebo jeho části nebo jiné části jmění podnikatele,
  • c) osvědčení průběhu hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu,
  • d) provedení šetření a podání zprávy o výsledcích šetření pro účely rozhodnutí o záležitosti týkající se preventivní restrukturalizace,
  • e) provedení předběžného přezkumu pohledávky, nebo
  • f) poskytnutí další součinnosti restrukturalizačnímu soudu při jeho rozhodovací činnosti.
• (4) Zjistí-li restrukturalizační správce v průběhu výkonu funkce skutečnosti, z nichž je možné usuzovat, že podnikatel sleduje nepoctivý záměr, vyrozumí o tom neprodleně restrukturalizační soud a dotčené strany.

Důvod jmenování restrukturalizačního správce

• (1) Restrukturalizační soud jmenuje restrukturalizačního správce bezodkladně poté, kdy
  • a) podnikatel předloží restrukturalizačnímu soudu k potvrzení restrukturalizační plán nepřijatý dotčenými stranami,
  • b) dotčená strana podá návrh na provedení předběžného přezkumu,
  • c) to navrhne podnikatel,
  • d) to navrhne většina dotčených stran, nebo
  • e) tak z jiných důvodů stanoví zákon.
• (2) Restrukturalizační soud jmenuje restrukturalizačního správce také v případě vyhlášení všeobecného nebo individuálního moratoria, považuje-li to za nezbytné pro účely ochrany zájmů věřitelů.
• (3) Podá-li podnikatel v průběhu restrukturalizačního řízení návrh na provedení ocenění závodu, postupuje se obdobně podle § 96.

Způsob jmenování restrukturalizačního správce

• (1) Funkci restrukturalizačního správce mohou vykonávat pouze osoby zapsané v seznamu restrukturalizačních správců.
• (2) Restrukturalizační soud jmenuje restrukturalizačním správcem osobu, kterou určí předseda restrukturalizačního soudu podle pořadí určeného údajem podle § 115 odst. 4 písm. b).
• (3) Vyvstane-li potřeba opětovně v téže preventivní restrukturalizaci jmenovat restrukturalizačního správce, jmenuje restrukturalizační soud stejnou osobu, která byla dříve jmenována postupem podle odstavce 2, nebrání-li tomu jiné okolnosti. Totéž platí, je-li podnikatelem osoba tvořící koncern s podnikatelem, který rovněž podstupuje preventivní restrukturalizaci.

Překážky výkonu funkce restrukturalizačního správce

• (1) Restrukturalizační soud i bez návrhu odvolá restrukturalizačního správce z funkce, pokud
  • a) lze se zřetelem k jeho poměru k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům důvodně pochybovat o jeho nepodjatosti,
  • b) pozbyl způsobilost k výkonu funkce podle § 60 odst. 1,
  • c) neplní řádně povinnost vyplývající z tohoto zákona nebo mu uloženou restrukturalizačním soudem,
  • d) nastal důvod pro jmenování koncernového restrukturalizačního správce v situaci podle § 45 odst. 2, nebo
  • e) jsou dány jiné důležité důvody, které nemají původ v porušení povinností při výkonu funkce, a restrukturalizační správce s takovým postupem souhlasí.
• (2) Restrukturalizační správce je povinen neprodleně oznámit restrukturalizačnímu soudu důvody pro odvolání podle odstavce 1 písm. a) a b).
• (3) odvolání proti rozhodnutí o jmenování nebo odvolání restrukturalizačního správce s výjimkou odvolání podaného z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a) není přípustné.

Postup po odvolání restrukturalizačního správce

• (1) Odvolá-li restrukturalizační soud restrukturalizačního správce z funkce, jmenuje současně nového restrukturalizačního správce. Odvolaný restrukturalizační správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového restrukturalizačního správce o své dosavadní činnosti a předat mu všechny podklady související s výkonem jeho funkce.
• (2) Odvolaný restrukturalizační správce bez zbytečného odkladu předloží restrukturalizačnímu soudu ve zprávě o plnění uložených úkolů vyúčtování odměny a účelně vynaložených nákladů. Pro rozhodnutí o odměně a náhradě účelně vynaložených nákladů odvolaného restrukturalizačního správce se použije § 63 odst. 3 obdobně.
• (3) Rozhodnutí o odvolání restrukturalizačního správce z důvodu podle § 61 odst. 1 písm. a) a c) zašle restrukturalizační soud bez zbytečného odkladu také Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). V případě důvodu podle § 61 odst. 1 písm. a) tak učiní pouze tehdy, dojde-li k závěru, že restrukturalizační správce neoznámil důvody své podjatosti, ač mu prokazatelně musely být známy.

Skončení výkonu funkce restrukturalizačního správce

• (1) Výkon funkce restrukturalizačního správce končí rozhodnutím restrukturalizačního soudu, kterým
  • a) vezme na vědomí splnění všech uložených úkolů restrukturalizačním soudem,
  • b) vyhoví návrhu většiny dotčených stran na skončení výkonu jeho funkce, došlo-li ke jmenování do funkce pouze z důvodu podle § 59 odst. 1 písm. c) nebo d), nebo
  • c) vezme na vědomí, že důvody pro jeho jmenování již netrvají nebo tento zákon nadále nevyžaduje plnění úkolů restrukturalizačního správce.
• (2) Proti rozhodnutí o skončení výkonu funkce restrukturalizačního správce není odvolání přípustné.
• (3) O odměně a náhradě účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce rozhodne restrukturalizační soud bez zbytečného odkladu po předložení vyúčtování ve zprávě o plnění uložených úkolů. V tomto rozhodnutí restrukturalizační soud uloží podnikateli povinnost uhradit ve stanovené lhůtě odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce, ledaže již byla uhrazena z vyplacené zálohy; ustanovení § 68 odst. 1 tím není dotčeno.

Odpovědnost a pojištění restrukturalizačního správce

• (1) Restrukturalizační správce je povinen nahradit újmu, kterou způsobil při výkonu své funkce. Restrukturalizační správce musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem své funkce pro celou dobu jejího trvání tak, aby výše pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat.
• (2) Minimální limit pojistného plnění ve výši nepřesahující 50 000 000 Kč a minimální standardy pojištění stanoví ministerstvo vyhláškou.

Odměna a náhrada účelně vynaložených nákladů

• (1) Restrukturalizační správce má právo na odměnu a náhradu nákladů účelně vynaložených na plnění uložených úkolů. Je-li restrukturalizační správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě účelně vynaložených nákladů částka odpovídající této dani, kterou je restrukturalizační správce povinen z odměny a z náhrady účelně vynaložených nákladů přiznat podle zákona o dani z přidané hodnoty.
• (2) Vyúčtování odměny a účelně vynaložených nákladů provede restrukturalizační správce ve zprávě o plnění uložených úkolů doručené restrukturalizačnímu soudu a podnikateli. Odvolaný restrukturalizační správce předloží toto vyúčtování bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí, kterým je restrukturalizační správce odvolán z funkce.
• (3) Restrukturalizační soud může podle okolností případu po projednání s podnikatelem odměnu restrukturalizačního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že restrukturalizační správce porušil některou ze svých povinností.
• (4) O nárocích restrukturalizačního správce rozhoduje restrukturalizační soud po předložení jejich vyúčtování, nejdříve však po jeho odvolání nebo skončení výkonu funkce.
• (5) Restrukturalizační správce zřizuje pro restrukturalizační řízení každého podnikatele účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva za účelem odděleného nakládání s peněžními prostředky určenými ke krytí nákladů výkonu své funkce.
• (6) Způsob určení odměny a náhrady účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce stanoví ministerstvo vyhláškou.

Povinnost mlčenlivosti

• (1) Restrukturalizační správce zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení, ledaže ho podnikatel této povinnosti zprostí.
• (2) Povinností mlčenlivosti není restrukturalizační správce vázán pro účely řízení před soudem nebo jiným orgánem, a to v rozsahu nezbytném pro podání svědectví orgánům činným v trestním řízení, pro podání svědectví v jiném řízení před soudem a pro výkon státního dozoru nebo dohledu.
• (3) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu. Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí. Porušením povinnosti mlčenlivosti není ani poskytnutí informací správci daně, poplatku nebo jiného obdobného plnění při plnění povinností stanovených jinými právními předpisy při správě těchto plnění.
• (4) Restrukturalizační správce nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou využije při výkonu své funkce. V takovém případě se povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 4 obdobně vztahuje i na tuto osobu, neukládá-li jiný právní předpis takové osobě přísnější povinnost mlčenlivosti.

Pořádková pokuta

Restrukturalizačnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu restrukturalizačním soudem nebo řádně neplní jinou svoji povinnost při výkonu funkce, může restrukturalizační soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200 000 Kč.

Náklady řízení

• (1) Byl-li restrukturalizační správce jmenován k návrhu dotčené strany, platí odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce za plnění úkolů obsažených v návrhu dotčené strany tato dotčená strana; je-li jich více, platí odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů dotčené strany společně a nerozdílně.
• (2) Odměnu a náhradu účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce ve zbývajících případech platí podnikatel. Restrukturalizační soud může stanovit podnikateli povinnost vyplácet restrukturalizačnímu správci měsíčně zálohu ve výši předpokládané odměny a paušální náhrady účelně vynaložených nákladů stanovené prováděcím právním předpisem.
• (3) Náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku k ocenění závodu nebo jeho části podle § 96 platí vždy podnikatel. Restrukturalizační soud uloží podnikateli povinnost vyplatit k rukám restrukturalizačního správce částku ve výši předpokládaných nákladů odhadovaných restrukturalizačním správcem.

Náhrada nákladů řízení

• (1) Dotčené straně přizná restrukturalizační soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti podnikateli tehdy, prokáže-li dotčená strana, že jí byla podnikatelem upřena příležitost vyjednávat restrukturalizační plán před jeho předložením k hlasování. Totéž platí, vyhoví-li restrukturalizační soud návrhu dotčené strany na zrušení restrukturalizačního plánu.
• (2) Podnikateli může restrukturalizační soud přiznat náhradu nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku k ocenění závodu nebo jeho části podle § 96 proti dotčené straně, která podala námitku podle § 94, jestliže vyjde najevo, že námitka byla zjevně zneužívající; to neplatí, postupuje-li se podle § 96 odst. 5 věty druhé.
• (3) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení proti restrukturalizačnímu správci.

Záloha na náklady řízení

• (1) Restrukturalizační soud může uložit podnikateli, aby ve stanovené lhůtě složil zálohu na náklady na činnost restrukturalizačního správce nebo znalce; na návrh restrukturalizačního správce tak učiní vždy.
• (2) Povinnost složit zálohu lze uložit též dotčené straně, pokud lze důvodně předpokládat, že bude povinna hradit náklady na činnost restrukturalizačního správce nebo znalce. Je-li povinnost složit zálohu uložena více osobám, jsou povinny ji zaplatit společně a nerozdílně.
• (3) Výši zálohy a lhůtu pro její složení určí restrukturalizační soud zejména s přihlédnutím k předpokládané výši odměny a účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce nebo předpokládané výši odměny a náhrad znalce.
• (4) Odvolání je přípustné jen proti rozhodnutí, kterým restrukturalizační soud uložil povinnost složit zálohu.

Následky nesložení zálohy

• (1) Nesloží-li účastník zálohu ve stanovené lhůtě, může restrukturalizační soud přikročit k jejímu vymáhání.
• (2) O následcích nesložení zálohy musí být účastník v rozhodnutí o povinnosti složit zálohu poučen.

Využití zálohy na náklady řízení

• (1) Nesplnil-li podnikatel nebo dotčená strana dobrovolně svoji povinnost k úhradě odměny a náhradě účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce nebo odměny a náhrad znalce, mohou být tyto pohledávky uspokojeny ze složené zálohy. Povinnost k náhradě odměny a účelně vynaložených nákladů restrukturalizačního správce nebo odměny a náhrad znalce, které nebyly zajištěny složenou zálohou, tím není dotčena.
• (2) Návrh na uspokojení odměny a náhrady účelně vynaložených nákladů ze složené zálohy může restrukturalizační správce podat nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy restrukturalizační soud obdrží jejich vyúčtování ve zprávě restrukturalizačního správce o plnění uložených úkolů.
• (3) Nebyla-li záloha zcela využita, restrukturalizační soud po skončení restrukturalizačního řízení bez zbytečného odkladu vrátí zbytek zálohy tomu, kdo ji složil.

Návrh na všeobecné moratorium

• (1) Návrh na všeobecné moratorium může u restrukturalizačního soudu podat podnikatel od zahájení preventivní restrukturalizace do nabytí účinnosti restrukturalizačního plánu.
• (2) Návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat
  • a) čestné prohlášení podnikatele o tom, že plnil veškeré povinnosti vzniklé za poslední 3 roky před zahájením preventivní restrukturalizace vůči veřejnému rejstříku, do něhož je zapsán, zejména že zveřejnil všechny účetní závěrky a výroční zprávy jejich uložením do sbírky listin veřejného rejstříku,
  • b) čestné prohlášení o tom, že místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy podnikatele, je v České republice, a údaj o tom, zda došlo k jeho přesunutí z jiného členského státu v období 3 měsíců před zahájením preventivní restrukturalizace,
  • c) vymezení toho, zda se navrhuje vztáhnout účinky všeobecného moratoria na všechny věřitele podnikatele i jiné osoby s právem vůči podnikateli, nebo pouze na určité kategorie takových osob vymezené například povahou jejich pohledávek nebo jejich postavením vůči podnikateli, a
  • d) vymezení toho, zda se navrhuje rozšířit působnost všeobecného moratoria i na všechny nebo některé spřízněné osoby podle § 75 odst. 3.
• (3) Přílohami návrhu jsou
  • a) seznam dotčených práv platný ke dni podání návrhu,
  • b) výkaz stavu likvidity osvědčující, že mezera krytí podle insolvenčního zákona představuje méně než desetinu výše splatných peněžitých dluhů podnikatele, nebo výhled vývoje likvidity osvědčující, že mezera krytí klesne v období, na které se výhled vývoje likvidity sestavuje, pod jednu desetinu výše jeho splatných peněžitých dluhů; omezení podle § 2 vyhlášky o platební neschopnosti se nepoužijí, a
  • c) případný souhlas spřízněné osoby podle § 75 odst. 3.

Rozhodnutí o návrhu na všeobecné moratorium

• (1) Restrukturalizační soud vyhlásí všeobecné moratorium, jestliže návrh obsahuje předepsané náležitosti a přílohy, ledaže jsou mu známy důvody pro zrušení všeobecného moratoria podle § 84 odst. 2 písm. c).
• (2) O návrhu rozhodne restrukturalizační soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.
• (3) Rozhodnutím o vyhlášení všeobecného moratoria se
  • a) vyhlásí všeobecné moratorium,
  • b) jmenuje restrukturalizační správce, postupuje-li se podle § 59 odst. 2,
  • c) vymezí okruh osob, vůči kterým se vztahují účinky všeobecného moratoria,
  • d) vymezí okruh spřízněných osob, vůči nimž se rozšiřuje působnost všeobecného moratoria, včetně vymezení pohledávek, na něž takto rozšířená působnost všeobecného moratoria dopadá, a
  • e) uvede údaj o tom, kdy nastávají účinky všeobecného moratoria.
• (4) Vyhlásí-li restrukturalizační soud všeobecné moratorium, zveřejní toto rozhodnutí společně s návrhem podnikatele do 2 hodin poté v restrukturalizačním rejstříku. Přílohy návrhu se nezveřejňují.

Působnost

• (1) Vedle osob vymezených v rozhodnutí o vyhlášení všeobecného moratoria má všeobecné moratorium účinky i na každou třetí osobu, která nabyla pohledávku vůči podnikateli od osob vymezených v rozhodnutí o vyhlášení všeobecného moratoria nebo od jejich právního nástupce.
• (2) Účinky všeobecného moratoria se nevztahují na pracovněprávní pohledávky zaměstnanců podnikatele.
• (3) Působnost všeobecného moratoria a jeho účinky podle § 78 odst. 2 a 3, § 79 a podle § 81 odst. 1 lze rozšířit i na spřízněné osoby, a to v rozsahu, ve kterém vystupují jako spoludlužníci nebo osoby zajišťující věřitelům podnikatele nebo ve prospěch věřitelů podnikatele plnění podnikatele, zejména jako zástavní dlužníci nebo ručitelé za dluhy podnikatele. S takovým postupem musí spřízněná osoba uvedená v návrhu na všeobecné moratorium vyslovit souhlas.

Účinnost všeobecného moratoria

• (1) Všeobecné moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho přiznání v restrukturalizačním rejstříku a trvá po dobu 3 měsíců, nebo po kratší dobu uvedenou v návrhu na všeobecné moratorium.
• (2) Maximální délka trvání účinků všeobecného a individuálního moratoria vůči kterémukoliv věřiteli činí nejdéle 12 měsíců. Přesunulo-li se v posledních 3 měsících před zahájením preventivní restrukturalizace místo, kde jsou soustředěny hlavní zájmy podnikatele, do České republiky z cizího státu, činí maximální délka trvání účinků všeobecného a individuálního moratoria vůči kterémukoliv věřiteli 4 měsíce; to neplatí, postupuje-li se podle části čtvrté.
• (3) Do maximální délky trvání účinků všeobecného a individuálního moratoria se započítává doba, po kterou jejich účinky trvaly v jiné preventivní restrukturalizaci téhož podnikatele v průběhu posledních 3 let, ledaže po jejím skončení nastala nepředvídatelná podstatná změna okolností, za kterých nelze podnikateli spravedlivě odepřít jejich opětovné využití.
• (4) Uplynutím maximální délky trvání účinky moratoria vůči danému věřiteli bez dalšího zanikají, i pokud by vůči jiným věřitelům dále trvaly.

Prodloužení všeobecného moratoria

• (1) Restrukturalizační soud prodlouží všeobecné moratorium na návrh podnikatele až o 3 měsíce, jestliže podnikatel
  • a) dosáhl při vyjednávání nebo sestavování restrukturalizačního plánu takového pokroku, z něhož lze důvodně usuzovat, že bude v prodloužené době předložen dotčeným stranám k hlasování o přijetí,
  • b) předložil písemný souhlas většiny dotčených stran s jeho prodloužením, nebo
  • c) předložil odůvodněné doporučení restrukturalizačního správce, z něhož vyplývá, že prodloužení všeobecného moratoria umožní podnikateli předložit restrukturalizační plán dotčeným stranám k hlasování o přijetí.
• (2) Všeobecné moratorium lze prodloužit pouze jednou.
• (3) Všeobecné moratorium nelze prodloužit, pokud podnikatel přestal být schopen hradit pohledávky vznikající z provozu závodu ve lhůtách splatnosti, porušil dohodu podle § 7 nebo jeho závod přestal být provozuschopný.
• (4) Všeobecné moratorium lze znovu vyhlásit pouze tehdy, byl-li podán návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu a o tomto návrhu dosud nebylo rozhodnuto.
• (5) K novému návrhu na vyhlášení všeobecného moratoria je podnikatel povinen připojit písemný souhlas většiny dotčených stran s jeho vyhlášením nebo prodloužením. Ustanovení § 76 odst. 2 a 3 tím nejsou dotčena.

Účinky na soudní řízení

• (1) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nelze zahájit insolvenční řízení proti podnikateli na návrh věřitele.
• (2) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nelze nařídit, zahájit ani provést výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví podnikatele.
• (3) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nezačínají běžet nebo dále neběží věřiteli lhůty pro uplatnění práv vůči podnikateli.
• (4) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria se nepoužije § 98 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona.
• (5) Doba, po kterou trvají účinky všeobecného moratoria, se nezapočítává do doby, která je podle § 240 odst. 3, § 241 odst. 4 a § 242 odst. 3 insolvenčního zákona rozhodná pro to, zda lze právnímu jednání podnikatele odporovat postupem podle § 235 až 243 insolvenčního zákona.

Účinky na podnikatele

• (1) Podnikatel je povinen zdržet se od okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria nakládání se svým jměním, pokud by tím mělo dojít k podstatné změně v jeho skladbě, využití nebo určení za současného nikoli zanedbatelného zmenšení jeho hodnoty anebo by jím mohla být zmařena nebo ohrožena preventivní restrukturalizace. Toto omezení se netýká právního jednání nutného ke splnění povinností stanovených jinými právními předpisy, provozování závodu v rámci obvyklého hospodaření a k odvracení hrozící újmy.
• (2) Podnikatel je také povinen od okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria předcházet vzniku peněžitých dluhů po splatnosti. Pohledávky spřízněných osob ze zápůjček, úvěrů a obdobných závazků však podnikatel není po dobu trvání účinků všeobecného moratoria povinen platit, a to ani tehdy, jsou-li již po splatnosti.

Účinky na nesplněné smlouvy

• (1) Nesplněné smlouvy o dodávkách zboží, služeb, energií nebo jiného druhu plnění, které jsou nezbytné pro pokračování běžného provozu závodu podnikatele, není druhá smluvní strana oprávněna po dobu trvání účinků všeobecného moratoria jednostranným právním jednáním ukončit či jinak odepřít plnění podnikateli pouze pro dluhy po splatnosti, které z takových smluv vznikly před vyhlášením všeobecného moratoria. To platí i pro změnu času plnění závazku, ztrátu výhody plnění ve splátkách nebo jinou změnu obsahu závazku.
• (2) Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu upravující závěrečné vyrovnání, jestliže bylo ujednání o závěrečném vyrovnání uzavřeno nejpozději k okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria, nebo po vyhlášení všeobecného moratoria za splnění podmínek pro prozatímní financování.
• (3) Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení upravující finanční zajištění podle zákona upravujícího finanční zajištění nebo srovnatelného zahraničního právního předpisu, jestliže finanční zajištění vzniklo nejpozději k okamžiku vyhlášení všeobecného moratoria, nebo po vyhlášení všeobecného moratoria za splnění podmínek pro prozatímní financování.
• (4) Nesplněnou smlouvou se rozumí smlouva o vzájemném plnění, která v době vyhlášení všeobecného moratoria ještě nebyla zcela splněna ani podnikatelem, ani druhým účastníkem smlouvy.

Účinky na zajištění

• (1) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria nelze uplatnit právo na uspokojení své pohledávky z majetku podnikatele sloužícího k zajištění.
• (2) Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria lze nabýt zajištění pohledávky k majetku podnikatele pouze v případě, zajišťuje-li se jím uspokojení pohledávek ze smluv podle § 27 odst. 1 nebo § 80 odst. 2 a 3, nebo nahrazuje-li v obdobném rozsahu jiné zajištění.
• (3) Zajištění pohledávky lze k majetku podnikatele dále nabýt pouze v případě, kdy dojde ke splnění odkládací podmínky pro vznik takové pohledávky po vyhlášení všeobecného moratoria, nebo v případě zajištěné budoucí pohledávky, dojde-li ke vzniku takové zajištěné budoucí pohledávky po vyhlášení všeobecného moratoria.
• (4) Za nabytí zajištění pohledávky v rozporu s odstavcem 2 se nepovažuje, došlo-li ke vzniku věcného práva na základě návrhu na zápis do veřejného seznamu podaného před vyhlášením moratoria. Není-li předmět zajištění zapsán ve veřejném seznamu, za nabytí zajištění pohledávky v rozporu s odstavcem 2 se rovněž nepovažuje, došlo-li ke vzniku věcného práva na základě smlouvy uzavřené před vyhlášením všeobecného moratoria.

Omezení smluvních ujednání

Po dobu trvání účinků všeobecného moratoria se nepřihlíží ke smluvnímu ujednání nesplněné smlouvy v neprospěch podnikatele, které spočívá ve změně času plnění závazku, ztrátě výhody plnění ve splátkách, ukončení závazku nebo jiné změně obsahu závazku, je-li takové smluvní ujednání podmíněno zahájením preventivní restrukturalizace, podáním návrhu na všeobecné nebo individuální moratorium, nebo rozhodnutím o vyhlášení všeobecného nebo individuálního moratoria.

Omezení podnikatele

• (1) Na návrh dotčené strany na vydání předběžného opatření může restrukturalizační soud po dobu trvání účinků všeobecného moratoria předběžným opatřením omezit podnikatele v nakládání s jeho jměním, zejména aby se zdržel
  • a) započtení svých pohledávek vůči věřitelům,
  • b) nakládání s určitými věcmi nebo právy,
  • c) přijetí prozatímního financování od vymezeného okruhu osob, nebo
  • d) vynakládání plateb souvisejících s preventivní restrukturalizací podle § 27 odst. 3,
  
  případně aby tato právní jednání prováděl pouze po předchozím souhlasu restrukturalizačního správce.
• (2) Na návrh dotčené strany lze pro určité případy a nejdéle po dobu trvání účinků všeobecného moratoria rovněž zakázat započtení vzájemných pohledávek podnikatele a jeho věřitelů.
• (3) Návrh musí obsahovat vylíčení skutečností, které osvědčují, že existují důležité důvody pro omezení podnikatele v nakládání s jeho jměním. Důležitý důvod je dán také tehdy, vyvstanou-li důvodné pochybnosti o poctivosti záměru podnikatele.
• (4) Nařízením předběžného opatření nelze převést oprávnění podnikatele nakládat s jeho jměním na jinou osobu, a to ani na restrukturalizačního správce.

Zánik a zrušení všeobecného moratoria

• (1) Před uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno, zaniká všeobecné moratorium rozhodnutím o vzetí na vědomí skončení preventivní restrukturalizace, účinností restrukturalizačního plánu, podáním insolvenčního návrhu podnikatelem nebo rozhodnutím restrukturalizačního soudu o zrušení všeobecného moratoria.
• (2) Restrukturalizační soud zruší všeobecné moratorium
  • a) na návrh podnikatele,
  • b) na návrh většiny dotčených stran, nebo
  • c) na návrh restrukturalizačního správce nebo i bez návrhu, uvedl-li podnikatel v návrhu na všeobecné moratorium nepravdivé údaje nebo se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že podnikatel sledoval všeobecným moratoriem nepoctivý záměr, zejména nespravedlivé poškození nebo nedovolené zvýhodnění jeho věřitele.
• (3) Rozhodnutí podle odstavce 2 písm. c) vydá restrukturalizační soud po vyjádření navrhovatele a podnikatele.
• (4) O návrhu na zrušení všeobecného moratoria rozhodne restrukturalizační soud neprodleně.

Návrh na individuální moratorium

• (1) Návrhem na individuální moratorium se lze domáhat poskytnutí ochrany ve smyslu účinků podle § 78 až 82 pouze vůči určitému věřiteli.
• (2) Návrh může podat pouze podnikatel.
• (3) Návrh lze podat i před zahájením preventivní restrukturalizace, nejpozději však do nabytí účinnosti restrukturalizačního plánu. K návrhu podanému před zahájením preventivní restrukturalizace se seznam dotčených práv nepřikládá.

Rozhodnutí o návrhu na vyhlášení individuálního moratoria

• (1) Individuální moratorium lze vyhlásit nejvýše vůči třem věřitelům, a to i opakovaně; § 76 odst. 2 tím není dotčen.
• (2) Podal-li podnikatel návrh před zahájením preventivní restrukturalizace, restrukturalizační soud v rozhodnutí o vyhlášení individuálního moratoria uloží podnikateli, aby ve lhůtě 30 dnů zahájil restrukturalizační řízení. Nezahájí-li podnikatel ve lhůtě podle věty první preventivní restrukturalizační řízení, individuální moratorium bez dalšího zanikne.
• (3) Vyhoví-li restrukturalizační soud návrhu, doručí rozhodnutí podnikateli a tomu věřiteli, před nímž podnikatel žádal o poskytnutí ochrany; jinak rozhodnutí doručí jen podnikateli.
• (4) Odvolání proti rozhodnutí o vyhlášení individuálního moratoria může podat osoba, které se doručuje rozhodnutí podle odstavce 3.

Použití pravidel všeobecného moratoria

Pro vyhlášení individuálního moratoria se použijí ustanovení o všeobecném moratoriu, s výjimkou § 74 odst. 4 a § 78 odst. 4, a dále se použijí ustanovení občanského soudního řádu o předběžném opatření, s výjimkou § 76 odst. 3 věty první, § 76c odst. 2 a 3 a § 76e občanského soudního řádu.

Návrh na předběžný přezkum spornosti pohledávky

• (1) Návrhem na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky se lze po restrukturalizačním soudu domáhat označení pohledávky, která byla zařazena do seznamu dotčených práv, za spornou pro účely vyloučení pohledávky z preventivní restrukturalizace.
• (2) Návrh může podat pouze dotčená strana.
• (3) Návrh lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy podnikatel předložil navrhovateli sanační projekt. V případě rozšíření okruhu dotčených stran postupem podle § 12 počne znovu běžet lhůta k podání návrhu na provedení předběžného přezkumu pohledávky.
• (4) Dotčená strana je oprávněna navrhnout předběžný přezkum spornosti své i cizí pohledávky.

Uložení předběžného přezkumu spornosti správci

• (1) Restrukturalizační soud nejpozději do 3 pracovních dnů po podání návrhu uloží restrukturalizačnímu správci provést předběžný přezkum spornosti pohledávky, a to ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí restrukturalizačnímu správci. Toto rozhodnutí restrukturalizační soud doručí také navrhovateli, podnikateli a dotčené straně, jejíž pohledávka má být předběžně přezkoumána.
• (2) Lhůtu k provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávky může restrukturalizační soud na žádost restrukturalizačního správce z důvodů zvláštního zřetele hodných prodloužit, a to nejdéle o 15 dnů.
• (3) Nedoloží-li navrhovatel, že spolu s návrhem odeslal na účet restrukturalizačního soudu zálohu na odměnu restrukturalizačního správce za tuto činnost ve výši stanovené prováděcím právním předpisem, hledí se na návrh, jako by nebyl podán.

Provedení předběžného přezkumu spornosti

• (1) Restrukturalizační správce označí pohledávku za spornou, existuje-li důvodná pochybnost o tom, že vymezení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky nebo jiné důležité skutečnosti vyplývající z obsahu závazku, ze kterého vznikla pohledávka, které se předběžný přezkum spornosti týká, je v souladu se skutečným stavem.
• (2) Při provádění předběžného přezkumu spornosti je restrukturalizační správce oprávněn vyžádat si od podnikatele součinnost, zejména poskytnutí účetnictví, smluv a jiných listin týkajících se pohledávky, která je předmětem předběžného přezkumu. Podnikatel je povinen poskytnout součinnost bez zbytečného odkladu, a neučiní-li tak, lze pohledávku bez dalšího označit za spornou.
• (3) Restrukturalizační správce vyzve dotčenou stranu, jejíž pohledávka má být předběžně přezkoumána, ke sdělení jejího písemného stanoviska. K tomu jí poskytne přiměřenou lhůtu, nejméně však 5 pracovních dnů; k opožděně sdělenému stanovisku nepřihlíží.
• (4) Své stanovisko restrukturalizační správce odůvodní. Dojde-li navíc k závěru, že podnikatel vymezil pohledávku ve zjevném rozporu s jejím skutečným stavem, který mu měl a mohl být znám, ve svém stanovisku na to upozorní. Zároveň se stručně vypořádá i s důvody uvedenými ve stanovisku dotčené strany, jejíž pohledávka byla předběžně přezkoumána.
• (5) O výsledcích předběžného přezkumu spornosti restrukturalizační správce bez zbytečného odkladu informuje vedle restrukturalizačního soudu též podnikatele, navrhovatele a dotčenou stranu, jejíž pohledávka byla předběžně přezkoumána.

Rozhodnutí o spornosti pohledávky

• (1) Restrukturalizační soud posoudí stanovisko restrukturalizačního správce do 5 pracovních dnů ode dne, kdy ho obdrží.
• (2) Shledá-li restrukturalizační soud, že stanovisko vykazuje závažné nedostatky, které vyvolávají pochybnost o správnosti stanoviska, zejména je-li stanovisko nejasné nebo nedostatečně odůvodněné, může vyzvat restrukturalizačního správce k jeho opravě nebo doplnění a určí k tomu lhůtu nejvýše 15 dnů. Nepostupoval-li restrukturalizační soud podle věty první nebo nevedl-li tento postup k nápravě, provede předběžný přezkum sám; postup podle § 90 se použije obdobně.
• (3) Neshledá-li restrukturalizační soud, že stanovisko vykazuje závažné nedostatky, rozhodne v souladu s ním o označení pohledávky za spornou nebo nespornou pro účely vyloučení pohledávky z preventivní restrukturalizace.
• (4) Neoznačil-li restrukturalizační soud pohledávku za spornou, doručí rozhodnutí podnikateli, navrhovateli, dotčené straně, jejíž pohledávka byla předběžně přezkoumána, a restrukturalizačnímu správci.
• (5) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 3 není přípustné.

Účinky rozhodnutí

Účinností rozhodnutí o označení pohledávky za spornou je tato pohledávka vyloučena z preventivní restrukturalizace.

Návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu

• (1) Návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu je oprávněn podat pouze podnikatel.
• (2) Návrh lze podat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke skončení hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu, nebo ode dne, kdy byla uzavřena dohoda o přijetí restrukturalizačního plánu.
• (3) K návrhu podnikatel přiloží
  • a) restrukturalizační plán,
  • b) notářský zápis o hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu nebo notářský zápis o uzavření dohody o přijetí restrukturalizačního plánu, byl-li vyhotoven,
  • c) doklady o doručení restrukturalizačního plánu všem dotčeným stranám a
  • d) znalecký posudek k ocenění závodu nebo jeho části, byl-li v průběhu restrukturalizačního řízení vypracován.
• (4) Restrukturalizační soud doručí návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu dotčeným stranám.
• (5) Nepřiloží-li podnikatel ani po výzvě restrukturalizačního soudu k doplnění návrhu doklady podle odstavce 3 písm. c), restrukturalizační soud návrh odmítne; odstavec 4 se nepoužije.

Námitky proti restrukturalizačnímu plánu

• (1) Dotčená strana, která hlasovala proti přijetí restrukturalizačního plánu nebo nebyla stranou dohody o přijetí restrukturalizačního plánu, může podat námitky u restrukturalizačního soudu do 15 dnů ode dne, kdy jí byl doručen návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu.
• (2) Opožděně podané námitky restrukturalizační soud odmítne rozhodnutím, které doručí dotčené straně, která námitku podala. Stejně postupuje, je-li námitka nesrozumitelná nebo neurčitá; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Odvolání proti takovému rozhodnutí není přípustné.

Posouzení hlasovacích práv a tvorby hlasovacích skupin

• (1) Předloží-li podnikatel restrukturalizačnímu soudu restrukturalizační plán k potvrzení, restrukturalizační soud přezkoumá hlasovací právo každé z dotčených stran jednotlivě a správnost rozdělení dotčených stran do hlasovacích skupin. Současně přezkoumá, zda byl restrukturalizační plán předložen k hlasování a zda byl či nebyl přijat.
• (2) Dojde-li restrukturalizační soud k závěru, že dotčená strana neměla hlasovací právo, nebo hlasovala v důsledku jednání, které je v rozporu se zákonem nebo jej obchází, rozhodne i bez návrhu, že se k hlasu této dotčené strany nepřihlíží.
• (3) Dojde-li restrukturalizační soud k závěru, že rozdělení dotčených stran bylo v rozporu s pravidly pro tvorbu hlasovacích skupin dotčených stran, nepotvrdí restrukturalizační plán, ledaže by byl restrukturalizační plán přijat i tehdy, pokud by dotčené strany byly zařazeny do správných hlasovacích skupin, nebo pokud by se k hlasům takových dotčených stran nepřihlíželo.

Ocenění závodu podnikatele

• (1) Byla-li podána námitka podle § 98 odst. 2 písm. e) a § 99 odst. 3, restrukturalizační soud uloží restrukturalizačnímu správci, aby pro účely vypořádání se s takovou námitkou obstaral u znaleckého ústavu nebo znalecké kanceláře s oprávněním vykonávat znaleckou činnost v oboru ekonomiky vypracování znaleckého posudku k ocenění závodu podnikatele nebo jeho části.
• (2) Byla-li podána námitka dotčenou stranou, která má podle restrukturalizačního plánu obdržet jiné než peněžité plnění, může restrukturalizační soud uložit restrukturalizačnímu správci, aby obstaral vypracování znaleckého posudku, kterým bude takové plnění oceněno pro účely vypořádání se s podanou námitkou.
• (3) Obstarání znaleckého posudku provede restrukturalizační správce až po zaplacení nákladů spojených s jeho vypracováním. Nezaplatí-li podnikatel tyto náklady ve lhůtě stanovené restrukturalizačním soudem, námitka dotčené strany se považuje za důvodnou.
• (4) Podnikatel poskytne znalci potřebnou součinnost pro vypracování znaleckého posudku, zejména mu bez zbytečného odkladu na své náklady poskytne všechny potřebné podklady a informace ve formě požadované znalcem.
• (5) Požádá-li o to podnikatel před podáním návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu, uloží restrukturalizační soud restrukturalizačnímu správci povinnost v předstihu obstarat znalecký posudek splňující podmínky podle odstavce 1. Lze-li se na jeho základě vypořádat s námitkou podle § 98 odst. 2 písm. e) a § 99 odst. 3, další znalecký posudek podle odstavce 1 se neobstarává. Po vypracování znaleckého posudku jej restrukturalizační správce bez zbytečného odkladu zpřístupní podnikateli a restrukturalizačnímu soudu.

Oprava restrukturalizačního plánu

• (1) Restrukturalizační soud může rozhodnutím o potvrzení restrukturalizačního plánu opravit jeho obsah, týká-li se oprava zjevných chyb v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Pro tento účel si může vyžádat stanovisko restrukturalizačního správce, byl-li jmenován.
• (2) Návrh na opravu je oprávněn podat podnikatel nebo dotčená strana, které se změna týká, a to do rozhodnutí o návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu.

Potvrzení restrukturalizačního plánu přijatého dotčenými stranami

• (1) Restrukturalizační soud potvrdí přijatý restrukturalizační plán, neshledá-li důvod k vydání rozhodnutí podle odstavce 2.
• (2) Restrukturalizační soud zamítne návrh na potvrzení přijatého restrukturalizačního plánu, pokud
  • a) je v rozporu s právními předpisy,
  • b) jeho přijetí bylo dosaženo v rozporu s právními předpisy,
  • c) lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je jím sledován nepoctivý záměr,
  • d) nejvyšší orgán obchodní korporace nedal souhlas s restrukturalizačními opatřeními, u kterých je vyžadován zakladatelským právním jednáním nebo zákonem o obchodních korporacích,
  • e) se dotčená strana hlasující proti přijetí restrukturalizačního plánu účinností restrukturalizačního plánu ocitne v méně výhodném postavení, než v jakém by byla, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení,
  • f) podnikatel nezaplatil dotčeným stranám dosud přiznanou náhradu nákladů v restrukturalizačním řízení,
  • g) restrukturalizační plán nemá přiměřené vyhlídky na to, že předejde úpadku podnikatele a zachová nebo obnoví provozuschopnost jeho závodu, nebo
  • h) nové financování není nezbytné pro jeho provedení a zároveň nespravedlivě poškozuje zájmy věřitelů podnikatele.
• (3) K námitkám dotčených stran podle odstavce 2 písm. e) se pro účely potvrzení restrukturalizačního plánu nepřihlíží, vytvořil-li podnikatel v restrukturalizačním plánu dostatečnou peněžní rezervu podle § 14 odst. 5 a tyto námitky se týkají pouze uspokojení peněžitých pohledávek, jejichž celková výše nepřesahuje jednu pětinu celkové výše všech přímo dotčených práv.
• (4) Je-li restrukturalizační plán potvrzen bez ohledu na námitky dotčených stran podle odstavce 2 písm. e), může se dotčená strana, která podala takovou námitku, žalobou proti podnikateli podanou u restrukturalizačního soudu domáhat dodatečného uspokojení své peněžité pohledávky z peněžní rezervy do té míry, aby se uspokojením ocitla nejméně ve stejně výhodném postavení, v jakém by byla, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení; jde o spor projednávaný v občanském soudním řízení. Žalobu lze podat nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy restrukturalizační plán nabyl účinnosti.
• (5) Podnikatel je povinen bez zbytečného odkladu vzít návrh na potvrzení restrukturalizačního plánu zpět, jestliže restrukturalizační plán nadále nemá přiměřené vyhlídky na to, že předejde úpadku, odvrátí jeho finanční potíže a zachová nebo obnoví provozuschopnost jeho závodu.

Potvrzení restrukturalizačního plánu nepřijatého dotčenými stranami

• (1) Restrukturalizační soud potvrdí nepřijatý restrukturalizační plán, neshledá-li žádný důvod podle § 98 odst. 2, restrukturalizační plán přijala většina skupin dotčených stran nespřízněných osob, a zároveň
  • a) alespoň jedna z těchto skupin je skupinou dotčených stran se zajištěnými pohledávkami, nebo
  • b) alespoň jedna z těchto skupin je skupinou dotčených stran, jejichž pohledávky by se v případném insolvenčním řízení uspokojovaly před pohledávkami nezajištěných věřitelů s nepodřízenými pohledávkami.
• (2) Restrukturalizační soud potvrdí nepřijatý restrukturalizační plán také tehdy, neshledá-li žádný důvod podle § 98 odst. 2, a zároveň restrukturalizační plán přijala alespoň jedna skupina dotčených stran, s výjimkou
  • a) skupin společníků podnikatele,
  • b) skupin spřízněných osob,
  • c) skupin dotčených stran, u kterých lze důvodně předpokládat, že by neobdržely žádné plnění nebo si neponechaly žádná majetková práva, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení, nebo
  • d) skupin dotčených stran, které by podle restrukturalizačního plánu při ocenění závodu podnikatele za předpokladu zachování provozu závodu neobdržely žádné plnění nebo si neponechaly žádná majetková práva.
• (3) Nehledě na splnění podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 restrukturalizační soud zamítne návrh na potvrzení nepřijatého restrukturalizačního plánu, který
  • a) nezajišťuje rovné zacházení s každou pohledávkou v rámci každé skupiny dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí,
  • b) předpokládá, že skupina dotčených stran získá nebo si ponechá plnění, které je vyšší než celková jmenovitá hodnota jejich pohledávek ke dni jeho účinnosti, nebo
  • c) není spravedlivý ve vztahu ke každé skupině dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí.

Odvolání proti rozhodnutí o návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu

• (1) Odvolání proti rozhodnutí o návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu může podat podnikatel nebo dotčená strana, která podala námitku. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
• (2) Dotčená strana může v odvolání uplatnit jen ty skutečnosti, které uvedla v námitce. K jiným skutečnostem se v řízení o odvolání přihlédne pouze za podmínek uvedených v § 205a písm. a) až c) a f) občanského soudního řádu.
• (3) Dotčená strana, která podala námitku, může navrhnout, aby restrukturalizační soud v rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu určil, že se provedení konkrétních restrukturalizačních opatření odkládá do doby nabytí právní moci rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu. Restrukturalizační soud návrhu vyhoví vždy, pokud by provedením restrukturalizačních opatření nebo zrušením rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu odvolacím soudem hrozila této dotčené straně závažná a obtížně napravitelná újma. Má se za to, že taková újma hrozí v případě zásahu do některého z práv uvedených v § 2 písm. f). Věty první až třetí se nepoužijí, nepřihlíželo-li se k námitce v důsledku postupu podle § 98 odst. 3.

Návrh na zrušení restrukturalizačního plánu

• (1) Návrh na zrušení restrukturalizačního plánu je oprávněn podat podnikatel nebo dotčená strana, která byla jeho neplněním poškozena.
• (2) Návrh lze podat nejpozději do skončení preventivní restrukturalizace. Navrhuje-li se zrušení restrukturalizačního plánu z důvodu podle § 102 písm. d), lze návrh podat nejpozději do 3 let od okamžiku, kdy restrukturalizační plán nabyl účinnosti.

Zrušení restrukturalizačního plánu

Restrukturalizační soud zruší restrukturalizační plán,

• a) neplní-li podnikatel některou ze svých podstatných povinností stanovených restrukturalizačním plánem,
• b) ukáže-li se, že podstatnou část restrukturalizačního plánu nebude možné splnit,
• c) nastala-li skutečnost předvídaná restrukturalizačním plánem, která osvědčuje jeho nesplnění a ukončení preventivní restrukturalizace, nebo
• d) byl-li podnikatel nebo člen jeho voleného orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl přijetí nebo potvrzení restrukturalizačního plánu nebo podstatně zkrátil či nedovoleně zvýhodnil kteroukoliv dotčenou stranu.

Následky zrušení restrukturalizačního plánu

• (1) Právní mocí rozhodnutí o zrušení restrukturalizačního plánu pozbývají účinnosti veškeré výhody poskytnuté podnikateli, zejména výhody poskytnuté dotčenými stranami vyplývající z restrukturalizace dluhů.
• (2) Právní mocí rozhodnutí o zrušení restrukturalizačního plánu se práva a povinnosti podnikatele a dotčených stran navracejí do původního stavu; to platí i pro věcná a jiná práva tyto pohledávky zajišťující. Zaniklá věcná práva se neobnoví, pokud by tím bylo podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře. V rozsahu, v jakém nelze obnovit zaniklá práva zajišťující původní pohledávky, zůstávají nedotčena práva zajišťující pohledávky vzniklá na základě restrukturalizačního plánu.
• (3) Dotčené strany se nemohou domáhat uspokojení svých původních pohledávek a obnovení věcných nebo jiných práv je zajišťujících v rozsahu, v němž již byly splněny. Věcná a jiná práva zajišťující pohledávky, které byly splněny, se neobnovují.